Oxydendrum arboreum kysloun stromový
Rhodovit (erikoidní)Oxydendrum
Kysloun stromový je jediným druhem svého rodu v čeledi vřesovcovitých (Ericaceae). V přírodě roste výhradně ve východní části Severní Ameriky – od Pensylvánie přes Apalačské pohoří až po severní Floridu a na západ po Illinois a východní Texas. Nejčastěji jej najdeme jako součást tzv. dubo–vřesovištních lesů, kde sdílí stanoviště s pěnišníky, mamotami a duby. Do evropské vědy vstoupil v roce 1753, kdy jej Carl Linné popsal jako Andromeda arborea. V roce 1839 jej švýcarský botanik Augustin Pyramus de Candolle vyčlenil do samostatného rodu Oxydendrum. Fylogenetické studie ukazují, že tato linie vřesovcovitých je stará desítky milionů let, a kysloun tak představuje živoucí relikt třetihorní flóry východní Severní Ameriky. Tamní původní obyvatelé – například Cherokeeové – využívali jeho kyselé listy k ochucování jídel a k léčebným účelům.
Kysloun je vzácná dřevina s nezaměnitelným vzhledem a mimořádným podzimním vybarvením. Už na první pohled vypadá jako kouzelný strom z pohádky nebo nějaké animované fantasy. Jeho stavba v kombinaci s květy a kladem listů totiž nejsou podobné ničemu, co u nás pěstujeme, nebo běžně vídáme v arboretech. Jedná se o pomalu rostoucí nižší strom nebo větší keř, mírně pyramidálního, v mládí užšího tvaru. S věkem mu sílí kmen a větve se rozrůstají do stran, ale to se týká rostlin starších přibližně 40-50 let.
Jeho opadavé listy jsou lesklé, podlouhle kopinaté, prohnuté jako luk, lehce přivřené, středně až sytě zelené. Kvetení přichází v létě a jsou jím až 25 cm dlouhé a rovněž prohnuté laty podobné svitelu, nesoucí konvalinkové, bílé a velice voňavé květy, na kterých si pochutnávají hlavně čmeláci. Avšak jsou dostatečně otevřené, aby nabídly nektar i včelám, které z něj vyrobí speciální med, který se v Apalačských horách sbírá jen v krátkém období letního kvetení a prodává se jako regionální delikatesa. Strom se dokonce dostal i do folkloru – jeho jméno nese tradiční apalačská píseň Sourwood Mountain.
Jestliže máte rádi rarity a neobvyklé dřeviny, udělejte si v zahradě místo pro tohoto fešáka. Jeho dospělá velikost, které se dočkáte za 60-70 let, se v zahradách pohybuje mezi 5 a 8 metry na výšku a přibližně polovinu nabídne do šířky, zatímco v přírodě za ideálních podmínek dorůstá o dost více. K jeho hlavním přednostem patří kromě letního kvetení, jež trvá až měsíc, i fantastická barva listí na podzim. Ty se mění do zářivě červené až temně vínové se zlatooranžovými přechody. Nejlepšího vybarvení dosáhnete pěstováním na plném slunci a ve velmi kyselé půdě. Jarním řezem po mrazech jej snadno udržíte menší a v kompaktním tvaru.
Poslední revize 29-11-2011; 03-10-2025
Kysloun se ve volné přírodě nachází ve vřesovištních půdách s vysokým obsahem rašeliny, tedy v kyselém prostředí. Dopřejte mu podobné podmínky i u vás. Nemá rád přesazování, najděte mu proto dobré místo, kde bude navždy a teprve pak jej vysaďte. Má rád vlhko, ale v mokru může snadno shnít od kořenů, tak si dejte pozor na podmáčení a těžkou, nepropustnou půdu. Vyhněte se exponovaným, návětrným plochám. Hnojit jej můžete stejnými přípravky jako vřesovištní rostliny (rododendrony, azalky apod.). Mrazuvzdorný do cca -29 °C.
