Albizia julibrissin 'ERNEST WILSON'

Čeleď mimózovitých, která je nyní již moderně zařazena pod velkou skupinu – čeleď bobovitých, je velmi oblíbená zejména v jižních státech, převážně díky své odolnosti vysokým teplotám a suchu. V našich podmínkách se daří pouze druhu julibrissin a odrůdám, kterým byla šlechtěním vštípena navíc vysoká odolnost vůči mrazu.

Kultivar Ernest Wilson byl původně nalezen na začátku minulého století v Koreji. Rostl spíše keřovitě než jako strom a byl rozkladitější. Důležité ovšem bylo, že se nalézal na místě s chladnými zimami a byl proto použit pro další testy v chladných oblastech USA a později i v Evropě. Ukázal se odolnější mrazu než základní druh a je nyní s úspěchem pěstován i v zemích, kde teplota v zimě klesá k -30°C.

Jedná se o široce rozkladitý stromek, či spíše keř nepravidelného tvaru s téměř horizontálními větvemi. Listy jsou sytě zelené, několikanásobně zpeřené a připomínají kapradinu. Na noc se vždy zavřou a ráno znovu otevřou (jako při doteku mimóza). Olistění je husté a jemné, čímž si tato albizie v anglickém názvu vysloužila pojmenování hedvábný strom.Květy jsou exoticky vyhlížející „chlupaté kuličky“ o průměru 3-5 cm, sytě růžové na krajích, žlutobílé ve středu.

Stříhání je možné zjara po mrazech a doporučujeme nekrátit větve o více než jednu třetinu. Jinak nechtějí moc kvést a vyhánějí dlouhé pruty.

Rostlina potřebuje neutrální až zásaditou, sluncem vyhřívanou půdu a plné slunce. Zamulčování je dobré na zimu, ale v létě dá přednost i mírnému suchu v horní vrstvě země, aby se co nejvíce prohřály kořeny a lépe kvetla. Má ráda chudé půdy, hnojení můžete použít pouze na podporu květu. Pokud ji budete hnojit dusíkatými hnojivy, poroste extrémně rychle, výhony nevyzrají a zmrznou. Spolehlivá, u nás vyzkoušená mrazuvzdornost je -27°C. Pokud větve omrznou, snadno a rychle rostlina obráží z nepoškozeného, i staršího dřeva.

Poslední revize 14-02-2008.