Euonymus fortunei 'HARLEQUIN' brslen Fortuneův

Euonymus

Rod Euonymus, česky brslen, je botanicky rozmanitá skupina dřevin, která zahrnuje jak opadavé, tak stálezelené keře i menší stromky. V přírodě se vyskytuje především v mírném pásu severní polokoule – od Evropy přes Kavkaz až po východní Asii. Některé druhy byly zavlečeny i do subtropických oblastí jihovýchodní Asie a Austrálie. V zahradách se nejčastěji setkáme s několika zástupci: evropský Euonymus europaeus s nápadnými růžovými plody, stálezelený Euonymus fortunei, který se plazí i šplhá po zdech, nebo stálezelený Euonymus japonicus, který tvoří kompaktní keře s lesklými listy. Rod je známý svou schopností přizpůsobit se různým podmínkám, což z něj činí oblíbený materiál pro městskou zeleň, živé ploty i sbírkové výsadby. Dřevo některých druhů, zejména těch s tvrdší strukturou, se v Asii tradičně využívalo k výrobě jemných štětců pro kaligrafii – ceněno bylo pro svou pevnost a jemnou vláknitou texturu.

Euonymus fortunei je stálezelená skupina brslenů pocházející z východní Asie a zahrnuje formy rozšířené v Číně, Japonsku, Koreji i jihovýchodní Asii. Poprvé jej detailně popsal v 19. století Nikolaj Turčaninov (1796–1863) a nazval jej Elaeodendron fortunei na počest skotského sběratele a botanika Roberta Fortunea (1812–1880), který v té době intenzivně sbíral rostliny v Číně a přispěl k jejich zavádění do Evropy a zároveň dodal i první rostliny tohoto druhu. Do rodu Euonymus byl druh převeden až v roce 1933 a to díky obzvláště detailním popisům japonských botaniků jako Nakai (1882–1952) a Hiroshi Hara (1911–1986). Ti jej popsali v několika místních formách jako spolehlivý „zelený podkres“, rostlinu, která vyplní prázdná místa, drží linii stínu a podle potřeby se plazí či šplhá. Co někde funguje jako úžasná přizpůsobivost, se jinde ukázalo jako problém: v některých částech Severní Ameriky stal příliš úspěšným a začal konkurovat místním druhům, chová se agresivně a škodí lesním ekosystémům, proto je na některých místech předmětem povolené likvidace.