Nový sortiment

Na úspěšnou linii zmarlik kanadských z univerzity v Severní Karolíně navazuje i kultivar Golden Falls®, který Werner vyšlechtil křížením převislého ‚Lavender Twist‘® a zlatolistého ‚Hearts of Gold’. Výsledkem je elegantní strom s převislým habitem a zářivě žlutými listy, které vytvářejí dojem tekoucího slunečního vodopádu. Na podzim přecházejí do žlutooranžových tónů. Jsou opadavé, široce srdčité a mají rozpětí 7–10 cm. Brzy zjara se objevují drobné, svítivě růžové, bobovité květy na miniaturních stopkách přímo na holém dřevě. Odrůda byla uvedena na trh roku 2020, kdy získala americký patent č. PP31,658.

Jelikož se jedná o převislý strom, jeho dospělá výška je téměř předurčena výškou, ve které si ho pořídíte – nejčastěji se prodává ve formě tzv. vřetene o výšce 125–200 cm. Protože nemáte-li v plánu jej dál vyvazovat podél nějaké opory (bambusové tyčky u kmene) výš a výš, už poroste jenom dolů a nabídne efektní kaskádu zářivých listů, které rozsvítí každý kout vaší zahrady a nabídnou svěží kontrast k temněji vybarveným keřům v sousedství nebo vyšším trvalkám s odlišným zbarvením listů a květů. Nebo jej využijte jako malý, ale poutavý solitér do menší předzahrádky a třeba k němu vyberte nějaký pěkný kámen a pro dokonalý efekt podsypte kvalitní, tmavě hnědou mulčovací kůrou (piniovou).

Převislé zmarliky nerostou rychle a nevyžadují řez. Přesto ji můžete stříhat a tvarovat, dokud jsou větvičky mladé – starší a silnější větve řez nemají rády, neboť hrozí riziko napadení chorobami. Zmarlika kanadská je nenáročná na půdu, ale potřebuje vlhkou, dobře odvodněnou zem. Preferuje slunnou polohu, ale pokud je to možné, chraňte mladé rostliny před ostrým jarním sluncem a před vysušujícím zimním větrem. Nesnáší přesazování. Plně mrazuvzdorná do cca −29 °C a očekává se ještě vyšší odolnost. Všimli jsme si, že pestrolisté kultivary v posledních letech trpí na popálení mladých listů UV zářením v době, kdy se naše republika dostává pod nejtenčí ozonovou vrstvu. Důvodem je nedostatek ochranného chlorofylu – zeleného barviva, které v listech působí jako opalovací krém se silným UV faktorem. Listy zvadnou, seschnou a opadají, ale brzy vyraší nové, které je nahradí. Není potřeba žádný zásah, možná jen jedna dávka tekutého hnojiva jako krmení navíc a trpělivost 😊.

Poslední revize 27-06-2025

Čechrava Arendsova Gloria Purpurea je historická odrůda vyšlechtěná německým zahradníkem Georgem Adalbertem Arendsem kolem roku 1920, tedy v době, kdy Arendsův šlechtitelský program zažíval vrchol. V rodokmenu této odrůdy najdeme geny všech druhů, které k hybridizaci používal: A. chinensis (pro hustotu květenství a sucho snášející charakter), A. japonica (pro rané kvetení a kompaktnější vzrůst), A. thunbergii (pro výšku a vzdušný habitus) a A. davidii (pro robustní vzrůst a dlouhá květenství). Kombinace všech vlastností pak dala vzniknout velké nádheře, jejíž sláva je živá dodnes, neboť stále patří k vyhledávaným odrůdám.

Gloria Purpurea je poměrně vysoká čechrava s výrazně růžovými až nachovými květy v bohatých, vzpřímených latách. Vykvétá od začátku července a v ideálních podmínkách dokáže kvést až do konce srpna. Listy jsou opadavé, lesklé, tmavě zelené, hluboce zpeřené, s bronzovým nádechem, který se na podzim zvýrazňuje. Rostlina dorůstá výšky 60–70 cm a netrpí na choroby ani škůdce. Zkuste ji ve vlhkém záhonu zkombinovat s velkolistými hostami, pestrolistými dlužichami a tmavolistými popelivkami, jejichž robustní listy vytvoří působivý kontrast k jemně dělenému olistění čechrav. A pro delší dobu kvetení celek doplňte jarními trvalkami, jako jsou pomněnkovce a plicníky, které si svou slávu odbydou zjara a pak umožní čechravám nerušeně zazářit uprostřed léta, a navíc svými texturou odlišnými listy i nižší výškou nabídnou skvělý kontrast.

Pokud rostlina v první vlně hodně kvetla a je v půdě s malým množstvím živin, mohou být listy po odkvětu vyčerpané. Tehdy se vyplatí celou rostlinu po odkvětu zastřihnout u země, pohnojit tekutým hnojivem a nechat znovu narašit, aby až do konce sezóny v zahradě dělala parádu efektními listy. Pravidelné hnojení zajistí opakované kvetení po celé prázdniny.

Čechravy se přirozeně vyskytují v horských roklích a vlhkých lesích, kde oceňují stín a vlhkou půdu. Díky své odolnosti vůči stínu a vlhku se staly oblíbenými trvalkami v zahradní výsadbě, zejména kolem jezírek a v lesních zahradách. Jejich pěstování není náročné, pokud jim zajistíte vhodné podmínky: mají rády vlhkou zem bohatou na živiny a raději polostín než přímé slunce. Avšak pokud nabídnete pravidelnou zálivku nebo umístění v lehce zamokřené zemi, budou růst dobře i na plném slunci. Dobrým hnojením vylepšíte bohatost a kvalitu květů. V příliš vápenitých půdách stejně jako v tuhé jílovité zemi, která v létě vysychá, neporostou dobře. Pro nejlepší výsledky je dobré rostlinu jednou za 4 roky přesadit a zmladit odstraněním starých a odumřelých hlíz. Přesazování a dělení trsů provádějte zjara před rašením. Suché listy a květy odřežte rovněž na jaře. Plně mrazuvzdorná do cca -34 °C a vhodná i do větších nádob, kde bude vyžadovat častější zálivku a hnojení.

Poslední revize 29-06-2025

Přiznávám, že nejsem velký fanda vícebarevných kombinací. Ale zároveň přiznávám, že když jsem na veletrhu Plantarium v roce 2023 viděl expozici holandské firmy Florensis a jejich tehdejšího černého koně – moderní sérii řebříčků Milly Rock v mixovaných květináčích se třemi až pěti barvami najednou – dostal jsem obrovskou chuť mít ty barvy všechny. Jako když jsem jako malé dítě žadonil po rodičích, aby mi koupili pastelky s co nejvíce odstíny. A abyste vy žadonit nemuseli, nabízíme vám všechny barvy najednou ve směsi, kterou nazvali MixMasters®. V jednom květináči najdete několik sazenic různých barev, sladěných tak, aby spolu ladily a nepopíraly se. Celá série zatím obsahuje tyto odstíny:

• Pink – růžová
• Cherry – třešňově červená
• Rose – purpurově růžová
• Red – zářivě červená
• Yellow Terracotta – zlatavě oranžová

Výsledný efekt vypadá mimořádně — jednotlivé odstíny plynule přecházejí jeden do druhého a vytvářejí pastelovou paletu barevného léta. To vše nad bohatým polštářem svěže zelených, jemných a jako kapradina dělených listů. Stonky dorůstají přibližně 40 cm a rostliny jsou velmi husté a kompaktní. Sérii Milly Rock šlechtí v Německu Tobias Braeunig.

Řebříček je trvalka vhodná pro běžné záhony, suchá místa i skalky. Díky letní době kvetení se skvěle hodí do výsadeb, které mají být v plném květu právě o prázdninách. Můžete ho ladit tón v tónu s jinými kvetoucími trvalkami podobné barvy, nebo použít jako kontrastní doplněk mezi keři. Pokud odkvetlé stonky včas odstraňujete, rostlina nasazuje další – kratší a hustší – květy až do podzimu. Skvěle se hodí buď do stylu venkovské louky, kde se uplatní s kopretinami, zvonky nebo kohoutky, nebo do moderní výsadby s výraznými suchovzdornými druhy, například:

• Echinacea – série Sunseekers (Mineola, Coral, Hot Pink…)
• Buddleja – série Butterfly Candy (Cerise, Ruby, Purple)
• kompaktní verbeny (V. canadensis, V. bonariensis Lollipop)
• nižší rudbekie

Řebříček není náročný na půdu ani živiny, pouze nesmí dlouhodobě stát v mokru. Nejlépe mu svědčí plné slunce. Hnojení sice nevyžaduje, ale pokud ho po odkvětu seříznete, přihnojení urychlí novou násadu květů, aniž by se rostlina vysílila. Je suchovzdorný, dobře snáší výkyvy počasí a plně mrazuvzdorný až do –40 °C.

Poslední revize 26-06-2025

LIVING SUGAR RUSH je kompaktní odrůda hortenzie latnaté s pravidelným, hustým habitem, která dorůstá přibližně jen necelý metr na výšku i do šířky. Od poloviny léta až do podzimu rozvíjí středně velká, kuželovitá květenství složená z čistě bílých, sterilních květů, které si zachovávají svou barvu po celou sezónu, pouze na jejím úplném konci nabídne maličko růžové. Což ale nijak nenaruší její elegantní bělobu, která vypadá jako cukrová poleva na dortu. Není divu, že ji pojmenovali SUGAR RUSH, protože jakmile začne kvést, působí jako sladký nával energie, jako svěží výbuch květů, který rozjasní i ten nejklidnější kout. Díky pevným stonkům a kompaktnímu růstu si udržuje tvar i po dešti a působí upraveně bez nutnosti zásahů.

Opadavé listy jsou oválné až vejčité, středně zelené a zdravé a stonky mají temně vínově červený odstín, což podtrhuje celkový barevný dojem keře. Keř je bohatý a pevné větve a velké květy nabídne tehdy, pokud jej pravidelně každé jaro před rašením (březen) radikálně sestříháte a ponecháte cca 10 cm loňských větví. Kvete na nových výhonech. LIVING SUGAR RUSH je natolik kompaktní, že ji můžete zařadit i mezi středně vysoké i vyšší trvalky s podobnými nároky – slunce a vlhko. Krásná a kontrastní kombinace bude s vykrajovanými listy ploštičníků, nebo s výraznými barvami vzpřímených straček a vzdušnost v jejím okolí nabídnou třeba purpurové kypreje. Co zkusíte vy?

Latnaté hortenzie se nejlépe pěstují na plném slunci, ale zvládnou i lehký polostín. Nejsou příliš náročné na půdní typ, ale v živné, dobře propustné půdě budou nádherné. Jakmile zakoření, dobře zvládají i krátký letní přísušek, ale v rovnoměrně vlhké zemi budou zdravější. Velmi dobře reagují na hnojení, nabídnou pak vetší květy a mohutnější trs. Snáší jakoukoli světovou stranu a pH půdy. Mrazuvzdornost sahá až k -34 °C a jsou vhodné i do venkovních nádob, kde budou vyžadovat častější zálivku.

Poslední revize 25-06-2025

Odrůdu Lollipop sporýše argentinského vyšlechtila Elizabeth Dahlheimer ve spolupráci s firmou Aris Horticulture Inc., sídlící v Barbertonu v Ohiu v USA. Tato společnost, založená již v roce 1902 (původně jako Yoder Brothers), se specializuje na množení, šlechtění a vývoj kompaktních, odolných a bohatě kvetoucích trvalek i letniček. Přestože je firma i tato odrůda z USA, paradoxně je patentově chráněna jinde: v Evropě (PBR č. 31589 z roku 2012), Velké Británii a Japonsku. 

Sporýš Lollipop je vzpřímená vytrvalá bylina s tenkými stonky zakončenými bohatými hlávkami fialových kvítků, které se nad záhonem vznášejí jako jemný opar. Díky tomu získala pověst “průsvitné trvalky”, která výsadbu nezatíží, ale pozvedne. Na rozdíl od botanického druhu, který může dorůstat výšky přes 120 cm, je Lollipop kompaktní až zakrslá — dorůstá jen kolem 50–60 cm. Díky tomu je ideální volbou do menších výsadeb, nádob (sezonních) i do popředí záhonů. Zachovává si všechny přednosti druhu: kvete fialově, bohatě a velmi dlouho (od června do října), a je neodolatelná pro motýly, čmeláky i jiný hmyz včetně mnoha motýlů i falešného kolibříka – dlouhozobky svízelové. Její anglické odrůdové jméno „Lízátko“ velmi přesně vystihuje vzhled: kulaté květní hlavičky na tenkých stoncích vypadají jako sladkosti zapíchnuté do zelené mozaiky listů. 

Listy jsou tmavě zelené, úzce kopinaté až podlouhlé, s výrazně pilovitým okrajem a velmi hrubou texturou. Takový arzenál si zřejmě vybudovaly, aby je příliš nežrala divoká zvěř v místech jejich přirozeného výskytu. Vyrůstají vstřícně na čtyřhranných, drsně chlupatých lodyhách a zde jsou soustředěny spíše v dolní části rostliny, zatímco horní části stonků zůstávají převážně bezlisté. Tím se rostlina stává vzdušnou a elegantní zároveň a skvěle se hodí do kompozic s nižšími i vyššími trvalkami. Výborně vypadá například s třapatkovkami (echinacea), šantou (nepeta), krásnoočky (coreopsis), perovskií (perovskia), rudbekií (rudbeckia) a třeba i svíčkovci (gaura). 

Sporýš miluje suché až rumištní podmínky – skalnaté podloží, skalky, příkopy, náspy a záhony s velmi propustnou půdou. Nesnáší přemokření, proto se doporučuje výsadba do lehčích půd nebo mírně vyvýšených záhonů. Nezáleží mu na pH půdy a poroste výhradně na slunci. Hnojení nevyžaduje. Rostlina není jedovatá a je obecně považována za bezproblémovou z hlediska alergií i bezpečnosti domácích zvířat. Zároveň nechutná běžným likvidátorům zahradní zeleně, jako jsou jeleni či zajíci. V našich podmínkách zvládá mrazy až do přibližně –23 °C. V tuhých zimách může namrzat, ale zpravidla se snadno obnovuje buď výsevem, nebo přežívajícími kořenovými částmi. Občas se může samovolně vysemenit — velmi jemně a nikoli invazně. Není vhodná pro celoroční pěstování v nádobách venku. V zimě trpí mrazem z boku a špatným odtokem vody, což výrazně zkracuje její životnost.

Poslední revize 22-06-2025

Veracity Rose je nízká až půdopokryvná odrůda sporýše kanadského s kompaktním, rozložitým růstem a výškou kolem 15–20 cm, ve výjimečných případech — při opatrné zálivce a pravidelném hnojení — až dvojnásobnou. Nejfantastičtější na ní není její zářivě růžová barva, která láká množství hmyzu včetně našeho „falešného kolibříka“ — dlouhozobky svízelové — ale především extrémně dlouhá doba kvetení: od června až do října, fakt nekecám 😊. Neustále vytváří nové výhony, na jejichž koncích vyrůstají hustá, okolíkatá květenství složená z drobných, krátce trubkovitých květů. Stonky, které se dotknou půdy, snadno zakořeňují, díky čemuž rostlina nejen zvětšuje svůj dosah nad rámec původního trsu, ale zároveň zvyšuje schopnost přijímat živiny, což ji dělá týden po týdnu krásnější a vitálnější. Krásné jsou na tomto druhu i listy, které nejsou velké, zato atraktivně hluboce vykrajované, sytě zelené, mírně lesklé a poněkud tuhé a vytvářejí hustý, výborně texturovaný podklad pro dechberoucí kvetení.

Jako typická prérijní rostlina se sporýš výborně kombinuje s trvalkami s podobnými nároky, jejichž barvy i vzhled navozují dojem společného ekosystému a společně působí přirozeně i krásně a vy budete mít pocit, že se opalujete pod žhavým jihoamerickým sluncem, zatímco u nohou vám bují paleta pastelových barev třeba fialové perovskie (Perovskia atriplicifolia) se stříbřitými listy, nízké pupalky (Oenothera fruticosa) s jemně dělenými listy a žlutými květy, suchomilné trávy jako je kostřava sivá (Festuca glauca) nebo jemnolisté kavyly (Stipa), které máte chuť pohladit, kdykoli jdete kolem, stejně jako kompaktní kultivary koprolistých krásnooček (Coreopsis verticillata). Výborně ladí i máčka plocholistá (Eryngium planum) s bodlinatým vzhledem a ocelově modrými květy, mrazuvzdorný olověnec sytě modrý (Ceratostigma plumbaginoides), neúnavně kvetoucí svíčkovce (Gaura lindheimeri) nebo třapatkovky — ať už ta typická nachová (Echinacea purpurea), či ta zvláštní - paradoxně žlutá (Echinacea paradoxa).

Sporýš nejlépe prospívá v suchých až rumištních podmínkách — daří se mu na skalnatém podloží, svazích, příkopech, náspích nebo ve výsušných záhonech s velmi propustnou půdou. Snáší široké rozpětí pH a vyžaduje plné slunce. Po zakořenění dobře zvládá sucho, ale v období extrémních letních veder ocení občasnou zálivku. Pravidelné přihnojení v průběhu sezóny podpoří bohaté a trvalé kvetení, stejně jako lehké odstraňování odkvetlých květů. Pěstovaný v nádobě potřebuje přes zimu období klidu — s minimální zálivkou a zazimováním uvnitř s teplotou od –5 do +10 °C. Při výsadbě do volné půdy je plně mrazuvzdorný až do –23 °C (USDA zóna 6), ovšem za předpokladu, že substrát není přes zimu trvale podmáčený.

Poslední revize 20-06-2025

Odrůda sporýše kanadského Homestead Purple je doslova legendou mezi sporýši. Její příběh začal zcela nenápadně: dva významní američtí botanici, Allan Armitage a Michael Dirr, projížděli roku 1992 Georgií, což je velmi horký stát USA přezdívaný broskvový díky ohromné produkci snad nejlepších amerických broskví. Najednou je u jedné usedlosti upoutal zářivý koberec fialových květů. Zastavili, požádali o pár řízků a z této náhodné zastávky se zrodila odrůda, která dnes zdobí zahrady po celém světě. Homestead Purple tvoří husté porosty pastelově purpurových květů, které jako by nikdy nechtěly přestat kvést. A víte, jak jsem si jí všiml já? Nosem! Chodil jsem kolem nových rostlin a nemohl přijít na to, CO TO TU TAK KRÁSNĚ VONÍ. Protože sporýš mezi voňavky vážně nepatří, snad chápete moje překvapení, když můj čuchometr opravdu objevil, že ta slastná, svěže sladká vůně kombinující orientální lilie a hvozdíky patří jemu. A voní celý den, nejen navečer, kdy si ji popravě užijete nejvíc během klidné procházky zahradou, když vaše smysly už mají kapacitu vstřebávat zahradní krásu. 

Stonky, které se dotknou půdy, snadno zakořeňují, díky čemuž rostlina nejen zvětšuje svůj dosah nad rámec původního trsu, ale zároveň zvyšuje schopnost přijímat živiny, což ji dělá týden po týdnu krásnější a vitálnější. Krásné jsou na tomto druhu i listy, které nejsou velké, zato atraktivně hluboce vykrajované, sytě zelené, mírně lesklé a poněkud tuhé a vytvářejí hustý, výborně texturovaný podklad pro dechberoucí kvetení.

Jako typická prérijní rostlina se sporýš výborně kombinuje s trvalkami s podobnými nároky, jejichž barvy i vzhled navozují dojem společného ekosystému a společně působí přirozeně i krásně a vy budete mít pocit, že se opalujete pod žhavým jihoamerickým sluncem, zatímco u nohou vám bují paleta pastelových barev třeba fialové perovskie (Perovskia atriplicifolia) se stříbřitými listy, nízké pupalky (Oenothera fruticosa) s jemně dělenými listy a žlutými květy, suchomilné trávy jako je kostřava sivá (Festuca glauca) nebo jemnolisté kavyly (Stipa), které máte chuť pohladit, kdykoli jdete kolem, stejně jako kompaktní kultivary koprolistých krásnooček (Coreopsis verticillata). Výborně ladí i máčka plocholistá (Eryngium planum) s bodlinatým vzhledem a ocelově modrými květy, mrazuvzdorný olověnec sytě modrý (Ceratostigma plumbaginoides), neúnavně kvetoucí svíčkovce (Gaura lindheimeri) nebo třapatkovky — ať už ta typická nachová (Echinacea purpurea), či ta zvláštní – paradoxně žlutá (Echinacea paradoxa).

Sporýš nejlépe prospívá v suchých až rumištních podmínkách — daří se mu na skalnatém podloží, svazích, příkopech, náspích nebo ve výsušných záhonech s velmi propustnou půdou. Snáší široké rozpětí pH a vyžaduje plné slunce. Po zakořenění dobře zvládá sucho, ale v období extrémních letních veder ocení občasnou zálivku. Pravidelné přihnojení v průběhu sezóny podpoří bohaté a trvalé kvetení, stejně jako lehké odstraňování odkvetlých květů. Pěstovaný v nádobě potřebuje přes zimu období klidu — s minimální zálivkou a zazimováním uvnitř s teplotou od –5 do +10 °C. Při výsadbě do volné půdy je plně mrazuvzdorný až do –23 °C (USDA zóna 6), ovšem za předpokladu, že substrát není přes zimu trvale podmáčený.

Poslední revize 22-06-2025

Pink Diamonds je jednou z následných odrůd hybridní srdcovky, vyšlechtěná na základě odrůdy Firecracker. Jejím autorem je americký šlechtitel Hans A. Hansen ze školky Walters Gardens v Michiganu, přičemž patent PP32380 byl udělen v roce 2020. Rostlina vyniká hustým růstem a nádhernými, jemnými, sivě zelenými až modrozelenými, matnými listy, které svým tvarem připomínají pivoňku koprolistou nebo některé dymnivky. Od druhé poloviny jara se objevují načervenalé stonky, na jejichž koncích se postupně otevírají pastelově růžové květy visící jako jemné zvonečky. Kvetení může trvat až 4 měsíce, což z této odrůdy činí mimořádně dlouho kvetoucí kultivar. Díky hustému olistění působí atraktivně i mimo dobu květu, což z ní činí luxusní prvek jakékoli zahradní kompozice. 

Na rozdíl od našich domácích srdcovek tyto hybridní druhy vyžadují plné slunce a dobře odvodněnou půdu, protože preferují sušší prostředí. Je vhodné s nimi zacházet jako s částečně suchovzdornými skalničkami – nejen z hlediska estetického využití, ale také co se týče podmínek pěstování. Preferují mírně kyselejší půdu, nejsou vápnomilné. Potřebují dobře odvodněnou půdu s trochou vlhkosti, protože přes skalkové vzezření to nejsou ani prérijní rostliny či sukulenty, které by zvládly extrémní sucho. Výborně zvládají nízké teploty a jsou mrazuvzdorné až do -40 °C. Dají se pěstovat i ve větších nádobách s dobrým odvodněním. Rostlina je mírně jedovatá, takže je třeba dbát opatrnosti při manipulaci.

Poslední revize 11-06-2025

BLOSSOM OF SNOW je belgická selekce plesnivce alpského, o kterou se postaral Herman Berghman z belgického Asse. Oproti botanickému druhu a jiným doposud známým odrůdám vyniká vyššími stonky a většími květenstvími o průměru 5-6 cm. Jsou sivě zelené, ale díky množství světlých chloupků působí až stříbřitě, a právě tato plsť rostlinu chrání před extrémním chladem, silným slunečním zářením a vysycháním. Díky této adaptaci přežívá v podmínkách, kde by většina jiných rostlin neuspěla. Botanickou pravdou ale je, že tyto stříbřitě bílé hvězdice nejsou ve skutečnosti květy, ale ochranné listeny, které obklopují drobné žlutobílé úbory. Vykvétá v červnu či červenci a může pokračovat až do srpna. Stonky na dobře zakořeněných rostlinách dorůstají až 30 cm, díky čemuž je vhodná i jako řezaná květina. Listy jsou úzce kopinaté a rovněž hustě plstnaté, takže vypadají stříbřitě. Odrůda je chráněna patenty č. PP29106 (USA – 2018) a 49517 (EU – 2018).

Díky své kompaktní formě se skvěle hodí do skalek, alpínských zahrad nebo jako symbolický prvek v horských záhonech. Jeho stříbřitý povrch mu dodává tajemný, téměř magický vzhled, který vynikne zejména na slunných místech. Když na něj dopadne světlo, jeho jemné chloupky vytvářejí sametový efekt, který působí jako přírodní umělecké dílo. Plesnivec je také rostlina s historií – byl používán jako léčivá bylina, zejména proti dýchacím potížím a žaludečním problémům. Jeho extrakty se dodnes využívají v kosmetice, protože obsahují antioxidanty a látky chránící pokožku před UV zářením.

Tato rostlina je nenáročná, ale vyžaduje specifické podmínky. Stanoviště by mělo být slunné s dobře propustnou půdou, ideálně vápenitou. Zálivka by měla být mírná, protože nesnáší přemokření. Nejlépe se jí daří v chudé, kamenité půdě s dobrým odvodněním. Množit ji lze nejlépe semeny, které je vhodné stratifikovat. Plesnivec je plně mrazuvzdorný, zvládne i teploty hluboko pod nulou až do min. -30 °C a možná i hlouběji, což z něj činí ideální rostlinu pro horské podmínky.

Poslední revize 10-06-2025

Když jsem poprvé viděl sérii netřesků Toetie Froetie® na zahradnickém veletrhu Plantarium, tuším roku 2019, jejich expozice mě fascinovala stejně jako každého, kdo kolem prošel. Kompozice se suchým stromem a rozkošným domečkem na jeho větvi připomínala miniaturní krajinu nějakého fantasy světa – chyběl už jen Frodo Pytlík 😊

A ta barevná záplava různorodých netřesků, vysazených všude kolem, dokonce i na suchých kmenech, byla skvostná—a to ani nejsem jejich sběratel. V sérii je mnoho odrůd, které kombinují všemožné barvy listů: žlutou, žlutozelenou, světle i tmavě zelenou, modrozelenou, sivou až stříbřitou, různé odstíny červené, až po temně vínově rudou a dokonce lososově růžovou a něco jako měděnou. Listy bývají někdy jednobarevné, častěji však mají kontrastně zbarvenou špičku, nebo se barvy postupně prolínají ke kořeni listu. Navíc se během sezóny proměňují.

Každá rostlina kvete trošku jinak. Nejčastější jsou vzpřímené, velmi silné stvoly zakončené hvězdicovitými květy v bílé, žluté, červené či purpurové barvě. Květy se objevují od poloviny léta. Některé nízké, půdopokryvné druhy vytvářejí květy těsně nad svými listovými růžicemi, podobně jako rozchodníky. Mateční rostlina, která vykvetla, po odkvětu uhyne (podobnost se sukulenty typu agáve není náhodná). Nicméně mezitím si stihne vytvořit dostatek výhonů s mladými rostlinami, které pokračují v růstu.

Netřesk se pěstuje velice snadno. Vysaďte jej na jakékoli suché nebo výborně odvodněné místo – skalku, střechu, suchý květináč, hromadu suti, do trhlin v kamenných zdech nebo přímo na ni a radujte se z toho, jak každým rokem udělá miminka na vláscích, která, jakmile najdou místo na tvoření kořenů, od mateční rostliny se oddělí a již rostou vlastním životem a pomáhají původní rostlině zaplnit okolní prostor. To se děje dosti pomalu, tak nemějte obavy, že by plevelně přerůstaly. Potřebuje plné slunce. Chlupaté druhy nesnáší zimní mokro. Hnojení je možné, pokud stojíte o větší rostliny a rychlejší růst, ale není nutné. Plně mrazuvzdorný do cca -34 °C (záleží na druhu).

Poslední revize 09-06-2025

Protože současná evropská praxe prodeje netřesků je taková, že až na výjimky a specializované pěstitele téměř nikdo neuvádí jména druhů či kultivarů, rostliny v prodeji uvidíte níže popsané pouze barvou nebo číslem spolu s přiloženou fotografií bez uvedení odrůdového jména.

Dlužicha Pink Panther je stejně skvostná jako onen legendární diamant. Jedná se o sytě vybarvenou trvalku s listy, jejichž barva je zářivě růžová s nachovými tóny, metalickými odlesky a tmavě vínovou žilnatinou. Botanicky jsou listy okrouhlé, ale díky výrazným lalokům při okrajích mohou připomínat dlanité listy. Nejsou příliš velké, ale rostlina jich tvoří dost na to, aby vytvořily bohatý trs a spolehlivý půdní pokryv. Jak list dozrává, barvy se zvýrazňují a list nabývá na lesku. 

Rostlina dorůstá asi 30 cm do výšky a 40 cm do šířky, co se listové plochy týče, přičemž květní stonky se objevují přibližně v půlce léta a dosahují až 60 cm výšky. Jsou však jemné a neruší celkový vzhled rostliny.
Květenství tvoří vzpřímené hrozny, někdy mylně vydávané za vrcholové laty a jsou složené z droboučkých, bledě růžových květů, které si můžete natrhat do vázy a vyzdobit jimi kytice. Odrůdu vyšlechtil Američan Hans A. Hansen ze školky Walters Gardens v Michiganu, a od roku 2019 je chráněna patentem č. PP31224 (USA).

Dlužichy jsou nenáročné trvalky, které působí spíše půdokryvně, ale často a úspěšně se používají jako plnohodnotné součásti promyšlených trvalkových záhonů, kde nabídnou skvělý kontrast k jemnějším texturám. Nejraději mají lehce přistíněná stanoviště a rovnoměrně vlhkou, živnou půdu – na její pH nezáleží. S občasnou zálivkou snesou i plné slunce, vyjma světlolistých odrůd, pokud nejsou na slunce výslovně určené. Dají se pěstovat i ve stínu, kde však jejich barvy nejsou tak výrazné. Na jaře stačí ostříhat všechny listy, aby rostlina znovu obrazila svěžími, novými listy. Hnojení není nutné, ale významně zlepší její vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorné do cca -34 °C a lze je pěstovat i ve venkovních kontejnerech.

Poslední revize 05-06-2025

Lindelofie dlouhokvětá je překrásná a unikátní trvalka ze subalpínských až subarktických poloh, ale paradoxně se nejedná o skalničku. Nese dlouhá květenství (proto dlouhokvětá) nazývaná vijany, které najdete například u pomněnek či plicníků a květy lindelofie jsou doopravdy něco mezi těmito dvěma druhy. Jednotlivé kvítky mají 5 téměř kulatých okvětních plátků, nápadný, hluboký kalíšek, zprvu jsou lehce zvonkovité jako u plicníků a později se rozevřou do plocha jako u pomněnek. Jsou drobné, jen necelý centimetr široké, zato skvostně vybarvené do nejtemnější bouřkové modři a střed je purpurově fialový. Je medonosná a včely ji milují. Kvete dlouho – často již od druhé poloviny května až do července, a to buď souvisle nebo ve dvou vlnách.

Listy jsou úzce kopinaté, svěže zelené ale mírně plstnaté, proto mohou dělat dojem stříbřitých odlesků, opadavé. Na stoncích jsou jemné chloupky ještě nápadnější, takže jsou stříbřitější, měkké a někdy nepříliš rovné. Vypadá krásně v zakůrovaném záhoně mezi zakrslými jehličnany nebo ve společnosti s podobně jemně kvetoucími trvalkami pastelových barev typu saponaria nebo iberis a blízkost velkolistých trvalek do polostínu typu brunnera či heuchera v tlumených barvách nabídne krásný kontrast.

Panuje přesvědčení, že lindelofie dlouhokvětá je synonymum pro užanku žilnatou (Cynoglossum nervosum), které se v angličtině se říká himálajský psí jazyk, ale podrobnější popis a rozšíření prokazuje, že užanka má širší listy s výraznější žilnatinou a kratší květenství a vyskytuje se v Číně, zatímco lindelofie pochází z oblastí od severního Pákistánu po Nepál a její listy jsou na omak významně měkčí díky přítomnosti jemných chloupků.

Lindelofie se přirozeně vyskytuje na místech, kde během dne svítí hodně slunce, ale v noci se ochladí a rostlina se napije z půdních zásob vody, které tam není mnoho, ale vždy více než na suchém alpínu. Navíc se zde ještě vyskytují nízké stromy a kosodřeviny, jejichž toulavý stín je ochrání před celodenním úpalem. Potřebuje dobře odvodněnou ale vlhkou zem a umístění na slunci nebo v polostínu. Je zvyklá na dostatek živin v půdě, tak se nebojte ji občas pohnojit. Ještě před zimou všechny nadzemní části seschnou až úplně zajdou a vypadá to, že rostlina zašla, ale pouze spí a naraší až zjara. Mrazuvzdornost se pohybuje kolem -30 °C a některé kanadské prameny tvrdí, že až do -34 °C, což jsme neměli možnost ověřit. 

Poslední revize 04-06-2025

Jarmanka Pink Pride patří mezi výrazněji vybarvené kultivary, které si získaly oblibu díky atraktivitě květů a nenáročnosti na pěstování. Jedná se o středně vysokou trvalku s květy v odstínech světle nachové až starorůžové, které svým tvarem připomínají hlaváče. Nejvýraznějším prvkem jsou paprskovité listeny, z jejichž středu vyrůstají krátké stonky s drobnými pravými květy, které vytvářejí kopulovitý tvar. V angličtině se celé květenství poeticky nazývá "jehelníček". Kvetení začíná v červnu a trvá 4–6 týdnů. Pevné stonky dosahují výšky kolem 70 cm.

Další předností rostliny jsou její široce dlanité listy, které zdobí záhon ještě před květem. Jsou opadavé, svěže zelené, mírně lesklé a kolem špičky mají jemné zářezy. Po první vlně kvetení se mohou unavit – pokud celý trs ostříháte, do několika týdnů vyraší nové svěží listy a rostlina se připraví na druhou vlnu kvetení koncem léta.

Jarmanka je spolehlivá a bezproblémová trvalka, která většinou nechutná škůdcům. Nejlépe prospívá v lehkém polostínu nebo pod rozptýleným světlem, ale lze ji pěstovat i na plném slunci, pokud jí dopřejete pravidelnou zálivku – nemá ráda dlouhé období sucha. Může se množit semeny, takže pokud nechcete, aby se samovolně šířila, je vhodné odstraňovat odkvetlé stonky. Preferuje živné, vlhké půdy, nejlépe neutrální až alkalické, ale po zakořenění dobře snáší i krátkodobé sucho. Plně mrazuvzdorná do cca -34 °C.

Poslední revize 02-06-2025

MULBERRY je dlužicha ze série Indian Summer (Babí léto) a její jméno znamená morušový plod. Znáte ho? Je temně purpurový až téměř černý, ale když ho rozmáčknete, vytryskne z něj purpurově vínová, sladká šťáva – přesně jako barva listů tohoto skvostu. Jsou sytě purpurové, s temně vínovou až černou žilnatinou a purpurově růžovým rubem. Mají dlanitý tvar, jsou mělce laločnaté, mírně zvlněné, velmi lesklé, částečně neopadavé a odolávají mírným zimám beze škod, takže v záhoně dělají parádu až hluboko do zimy. Roste středně bujně do pěkného, pevného trsu a tvoří rozložené polštáře s bohatým olistěním. Od konce jara do poloviny léta kvete málo nápadnými, drobnými kvítky na tenkých stoncích. Odrůda je chráněna patenty 58123 (EU – 2021) a PP32045 (USA – 2020).

Dlužichy jsou nenáročné trvalky, které působí spíše půdokryvně, ale často a úspěšně se používají jako plnohodnotné součásti promyšlených trvalkových záhonů, kde nabídnou skvělý kontrast k jemnějším texturám. Nejraději mají lehce přistíněná stanoviště a rovnoměrně vlhkou, živnou půdu – na její pH nezáleží. S občasnou zálivkou snesou i plné slunce, vyjma světlolistých odrůd, pokud nejsou na slunce výslovně určené. Dají se pěstovat i ve stínu, kde však jejich barvy nejsou tak výrazné. Na jaře stačí ostříhat všechny listy, aby rostlina znovu obrazila svěžími, novými listy. Hnojení není nutné, ale významně zlepší její vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorné do cca -34 °C a lze je pěstovat i ve venkovních kontejnerech.

Poslední revize 30-05-2025

Pupalka LEMON DROP je dokonalým příkladem záhadného původu – její úzké listy, nízký růst a zářivě vybarvené květy nemají žádné jednoznačné botanické vysvětlení. Ale vem to čert, je prostě k zulíbání! Jedná se o nízkou odrůdu, výškou i typem růstu podobnou pupalce zdobné, takže má spíše tendenci polehávat a rozrůstat se kratšími, pěkně větvenými a mírně načervenalými stonky lehce nad zemí. Její opadavé listy jsou svěže zelené, úzce kopinaté, dlouhé 4–5 cm a jen asi půl centimetru široké.

Květy jsou jasně žluté, jako čerstvá kůra zralého citronu, a složené ze čtyř okvětních plátků ve tvaru hodně protáhlého srdíčka s mělce vykrojeným vrcholem. Otevírají se jen na pár dnů, a pak je vystřídají nové. Tyto hybridní pupalky jsou ceněné pro svou dlouhou dobu kvetení, která sahá od začátku června až do září – to je přece nádhera! Bude vypadat skvěle jako efektní letní podrost a lem trvalkových záhonů spolu s dalšími suchomilnými trvalkami, jako jsou sporýš, máčka, smil či olověnec. Odrůdu vyšlechtila Silvia Hofmann z německého Gensingenu jako křížence odrůd African Sun a Narrow Grey Leaved a je chráněna patenty č. 20476 (EU – 2007) a PP16393 (USA – 2006).

Jak pěstovat hybridní pupalky s tenkými listy:

🌱 Půda: Běžná zahradní zem, která nebude mokrá – důležitá je propustnost, pH není podstatné.
💧 Zálivka: Po zakořenění dobře zvládne suchá období, do té doby mírně vlhčit.
🌞 Stanoviště: Plné slunce pro dobrý růst a bohaté kvetení.
🌿 Hnojení: Není nutné, ale je možné od konce května do konce léta.
✂️ Údržba: Na jaře odstraňte všechny nadzemní části.
❄️ Mrazuvzdornost: Až do −29 °C, bez nutnosti zimní ochrany.

Poslední revize 29-05-2025

Akát Georgia da Torino se pokládá za vylepšenou verzi veleúspěšné odrůdy Casque Rouge. Vyšlechtil jej profesor Maurizio Ceruti z Itálie, který jej pojmenoval po své manželce Giorgii a představil roku 2016. Jedná se o nádherný strom se vzdušnou korunou plnou atraktivních listů, který od konce května do června rozkvétá záplavou sytě růžových květů. Ty jsou uspořádané v 15–25 cm dlouhých hroznech složených z motýlovitých květů, jejichž hrdlo zdobí tmavě zlatohnědý plamínek. Květů je hodně a někdy v létě sporadicky remontuje (tu a tam vytvoří pár menších květů). Druhé kvetení lze podpořit tím, že rostlinu po prvním kvetení v červnu zastřihnete. 

Opadavé listy jsou lichozpeřené, středně zelené, klasicky akátové. Protože akátům přirůstají nové větve a listy až do podzimu, strom si udržuje svěží zeleň až do opadu. Koruna je s věkem téměř kulovitá, pravidelná, lehká a světlo-propustná, takže pod stromem lze pěstovat mnoho dalších rostlin, které nevyžadují celodenní slunce. Konečná výška v dospělosti se odhaduje mezi 8 a 10 metry. Větve jsou mnohem méně trnité než u původního druhu akátu a nejsou tak křehké jako u odrůdy Casque Rouge, takže strom je pevný a odolává větru.

Dává přednost propustným a chudším půdám, po dobrém zakořenění snáší i sucho. V mokré a těžké půdě má minimální šanci na přežití. Vyvázání kmene do tzv. trojnožky je u akátu nutné na minimálně 3 roky od výsadby, ale doporučuje se ponechat upevněný alespoň 5 let, aby dobře zmohutněl. Každoroční řez zjara před rašením pomáhá zpevnit a zahustit korunu, ale není nutný. Plně mrazuvzdorný minimálně do -34 °C.

Poslední revize 28-05-2025

Znáte Moulin Rouge? Je to ikonický pařížský kabaret založený v roce 1889, který se stal symbolem Belle Époque díky svým extravagantním večírkům a slavnému kankánu. Jeho provokativní atmosféra přispěla k pověsti „doupěte neřesti“, ale zároveň byl nepřehlédnutelným majákem a kulturním centrem, kde se setkávali umělci, spisovatelé a intelektuálové. Po požáru v roce 1915 byl znovu otevřen a postupně se vyvinul v prestižní scénu, na které vystupovaly hvězdy jako Edith Piaf a Frank Sinatra. Dnes je Moulin Rouge vyhledávanou turistickou atrakcí, která nabízí velkolepá show a zároveň uchovává kouzlo pařížské historie.

Moulin Rouge je zároveň odrůdové jméno pro tuto nádhernou šalvěj z dílny amerického speciality na krásné trvalky Hanse A. Hansena ze školky Walters Gardens v Michiganu. Vznikla jako výsledek cíleného šlechtitelského programu křížení šalvěje luční s jinými druhy pro získání co nejpestřejších květů, což se zde povedlo na výbornou. Květy šalvěje Moulin Rouge se otevírají z temně nachových poupat do neonově zářivé, růžové barvy a opravdu budí dojem extravagantní tanečnice, která vzala tu nejrůžovější sukni a vrhla se na jeviště oslnit svět. Květy jsou složené ve vzpřímených přeslenech na 40-60 cm vysokých, pevných a dobře větvených stoncích zelené barvy. 

Listy jsou středně zelené, výrazně vrásněné, vonné, široce kopinaté a tvoří přízemní růžici. Rostliny jsou husté a stonky s nerozvitými poupaty jsou před rozkvětem svěšené, což není vada ani známka nedostatku zálivky – napřímí se až při rozkvětu. Pokud rostlinu po odkvětu odstřihnete těsně nad zemí, respektive nad na zemi ležícími, zdravými listy, do měsíce vyroste znovu v pěkný, hustý trs a někdy nabídne i druhé bohaté kvetení v polovině léta. Nevyžaduje žádnou péči. V dobrých podmínkách se mohou objevit vitální semenáčky v blízkém okolí mateční rostliny. Patent č. PP32387 vyšel roku 2020 a odrůda je zařazena do série FASHIONISTA™.

Šalvěj poroste v téměř jakékoli propustné zemi, pokud bude alespoň středně živná. Nejlépe se jí daří v lehkých, na humus bohatých půdách a na plném slunci nebo v lehkém stínu. Šalvěj luční vyžaduje prohřátou a dobře odvodněnou půdu. Hnojení většinou není potřeba, ale zajistí spolehlivou druhou vlnu kvetení. Zjara odstraňte všechny nadzemní části rostliny vyjma přízemní růžice nových či přezimujících, zdravých listů. Dostatečně mrazuvzdorná do cca -34 °C a je vhodná i pro pěstování ve venkovních květináčích.

Poslední revize 27-05-2025

SUMMER RUNNER je irská odrůda půdopokryvného brslenu Fortuneova, kterou roku 1993 objevil Val Farrell ve městě Rathmooney poblíž Dublinu. Jednalo se o přirozenou mutaci odrůdy Sunspot z roku 1978 a pojmenoval ji po své ženě Mickaela. Později dostala obchodní jméno SUMMER RUNNER a je chráněna patentem č. PP16789 z roku 2006.

Brslen SUMMER RUNNER se pyšní zářivě žlutým vnitřkem na svých malých, neopadavých listech. Jsou pevné, kožovité a mají tmavě zelený okraj v různé tloušťce. Žluté jsou i větvičky, což mu propůjčuje pestré vzezření a na podzim a v zimě žluté části nabírají růžové až slabě nachové tóny. Roste převážně do stran a vytváří husté a dobře větvené půdní pokryvy bez prázdných středů a na rozdíl od starších odrůd je poměrně kompaktní i bez tvarování – má kratší letorosty. Bude fungovat jako efektní přízemní polštář i jako stálezelený půdní pokryv.

Tyto brsleny jsou nejhodnotnější zejména jako podsada skupinových aranžmá, kde nabídnou pěkný podrost, zatímco krásky uprostřed na sebe poutají všechnu pozornost. Pouze radíme dobře zvažovat kultivar, aby vybraná odrůda nebyla v kombinaci s ostatními vyššími keři již přespříliš panašovaná, strakatá, nebo světlá. Pokud jej umístíte k vertikální opoře, dokáže se vyšplhat i po ní a vytvořit tam pestrobarevnou stěnu stálezeleného listí.

Brslen Fortuneův není náročný na pěstování a lze pěstovat na slunci i v nepříliš tmavém stínu. Řez je možný kdykoli od jara do poloviny léta. Dává přednost mírně kyselé půdě, ale není to nutné. Má rád vlhko, ale jakmile zakoření, výborně zvládá i suché měsíce. Plně mrazuvzdorný do cca -34 °C a je vhodný i do venkovních nádob.

Poslední revize 27-05-2025.

Myrobalán Pissardii je vůbec první tmavolistou odrůdou, která se k nám dostala z Orientu, přirozeně pojmenovanou po svém objeviteli. Brzy zjara, ještě před trnkami a sakurami, vykvétá záplavou drobných, téměř bílých květů s purpurovými kalíšky, což z dálky může působit jako světle růžové kvetení. V létě se z opylených květů vyvíjejí malé peckovice s temně vínově červenou slupkou, které jsou jedlé a v některých zemích (Anglie, Francie) se vypeckované používají jako ozdoby dezertů, i když z hlediska chuti znám lepší slivoně.

Opadavé listy jsou podlouhle vejčité až oválné a objevují se až v poslední fázi kvetení stromu. Zjara září svítivě vínově červenou barvou, jako když se díváte do slunce skrze sklenku dobrého klaretu. Později v sezóně barva mírně tmavne, ale červený odstín zůstává patrný, na rozdíl od odrůdy Nigra, která je temně purpurová až téměř černá.

Ve školkách se formuje do jednokmenného stromu nebo atraktivního vícekmene, přirozeně však vytváří bohatě větvené keře se zavětvením již od země a široce trychtýřovitým tvarem. Pokud je pěstován jako strom, jeho koruna se časem zaoblí do široce oválného až kulatého tvaru. Nebývá vysoký – běžně dorůstá kolem šesti metrů do výšky i šířky, pouze starší exempláře v parcích bez kořenových omezení mohou být o něco větší.

Takto sytě vybarvený menší strom se skvěle hodí k narušení jednolité zeleně v zahradě nebo jako solitéra vedle kontrastně zbarvené fasády. Výborně ladí s urbanistickou šedí i odstíny krémové barvy. Lze jej libovolně tvarovat a stříhat, ideálně po odkvětu a nejpozději začátkem léta. Toho se využívá zejména v Anglii, kde se často vysazuje i do vyšších živých plotů, jejichž barva je nepřehlédnutelná.

Myrobalán je velmi odolný a spolehlivý strom. Je vhodný do měst i průmyslových center, jelikož výborně snáší znečištěné ovzduší. Není náročný na půdu, ale pokud chcete opravdu krásný strom s bohatým olistěním a větvením, zasaďte jej do mírně kyselé země, která nebude vysychat, ale nebude stát ve vodě a v prvních letech mu dopřejete zjara několik hrstí pomalu rozpustného organického hnojiva. Stromové formy je nutno na prvních 3-5 let přivázat k pevné opoře (zavětrovací úvaz) a nenechat trávník růst nad jeho kořeny. Naprosto mrazuvzdorný do cca -40 °C a vhodný i do mobilní zeleně ve velkých kontejnerech.

Poslední revize 23-05-2025.

AUTUMN CARNIVAL™ je velkokvětá hybridní Encore azalka, která vznikla jako kříženec odrůd Watched a Fourth Of July. Má velké a nápadně vybarvené květy zářivě růžové barvy. Jsou jednoduché, mají mírně zvlněné okraje a velikost šest až osm centimetrů. Poprvé vykvétají v polovině května na asi tři týdny. Poté keř nabírá sílu a tvoří nové výhony, na nichž začíná znovu kvést přibližně od poloviny srpna a pokračuje až do prvních mrazů, aniž by ohrozil bohatou násadu jarních poupat. Roste středně rychle do polokulovitého keře o výšce a šířce něco přes jeden metr. Neopadavé listy jsou tmavě zelené, široce elipčité až oválné, ploché a jemně plstnaté. Patent číslo PP12111 vyšel roku 2001.

Azalky je možné tvarovat střihem, nejlépe ihned po odkvětu, aby stihly vytvořit květní poupata na další sezónu. Pokud je budete tvarovat, nehnojte je na podporu rychlosti růstu. Azalky potřebují lehkou, kyselou, velmi propustnou a nejraději neustále vlhkou, nikoli zamokřenou, zem bohatou na železo a fosfor. Používejte speciální hnojiva na rododendrony a azalky, případně vřesovištní rostliny. Pro zachování vlhkosti půdy je nejlepší mít je neustále zamulčované. Ideální směs země pro výsadbu je jedna třetina rašeliny, jedna třetina zetlelého listí nebo vlastního nevápněného kompostu a jedna třetina vlastní, nejraději překátrované země z místa, kam ji budete vysazovat. Azalky dělají mělké kořeny do šířky, takže je nesázejte hluboko a v žádném případě do těžké, nepropustné země. Pokud listy žloutnou nebo po zimě opadávají, je vysazená v nevhodné, většinou těžké, podmáčené půdě. Ze série Encore azalek vybíráme pouze odrůdy, jež byly otestované během mnoha let a mají ověřenou mrazuvzdornost. Autumn Carnival vydrží až –21 °C a na zimu upřednostňuje polostín nebo stín, případně zastínění chvojím či bílou textilií během silného mrazu a slunečného počasí, ale v sezóně má raději slunce, aby bohatěji kvetla. Během bezmrazého období zimy ji občas zalijte.

Poslední revize 22-05-2025

Dřevitá azalka Spek’s Orange je velkokvětá opadavá azalka představená v roce 1958. Od začátku května rozkvétají jednoduché květy o šířce až 6 cm v atraktivním odstínu, který mísí tlumeně oranžovou a lososově růžovou, přičemž hrdlo zlatavě září. Nese středně silnou, sladkou a velmi příjemnou vůni. Roste vzpřímeně do pěkně větveného keře o výšce kolem dvou metrů v úplné dospělosti a o něco menší šířce. Listy jsou svěže zelené, opadavé, oválné, přišpičatělé a na podzim se barví do červené, oranžové a žluté.  

Opadavé azalky jsou vřesovištní rostliny, které na rozdíl od japonských milují plné slunce za předpokladu, že jim zajistíme neustále vlhkou, kyselou zem. Snášejí občasné vyschnutí v létě, ale jejich listy pak bývají slabší a náchylnější k plísním. Pokud na listech najdete flíčky, nebo se list začne nepřirozeně kroutit či ztrácet barvu, bez prodlení použijte některý vhodný fungicid. Většinou stačí 1–2 postřiky, aby rostlina zůstala až do opadání krásná a zdravá. Během kvetení zároveň kontrolujte rašící listy, které rády ožírají štíhlé a díky naprosto stejné barvě jako listy téměř neviditelné housenky.  

Azalky se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat nebo zmladit keř, učiňte tak co nejdříve na jaře, aby si rostlina stihla vytvořit nové výhony, na jejichž koncích budou květová poupata na příští rok. Obráží spolehlivě. Mají množství povrchových kořenů, kterými čerpají vláhu a živiny. Dopřejte jim při sázení lehkou, propustnou zem s rašelinou, nevápněným kompostem a listovkou. Je plně mrazuvzdorná až do -34 °C.  

Poslední revize 08-05-2025