Magnolia 'RICKI'

V letech 1955-1956 se podařilo v USA vypěstovat několik kultivarů krásné magnólie křížením m.liliflora a m.stellata. Výsledkem jsou středně vysoké až vyšší keře, které kvetou později než ostatní běžné jarní magnólie, čímž se vyhnou častým pozdním mrazům, jež poupata i květy nemilosrdně spálí. Všechny dostaly dívčí jména a liší se stavbou a barvou květu.

Ricki je další z tzv. dívčích magnólií. Je velice podobná odrůdě Nigra, ale oproti ní má o něco světlejší květy jemnější růžové barvy. Otevírají se od poloviny dubna na 2-3 týdny. Okvětní plátky jsou protáhlé a vcelku dobře drží pohárkovitý tvar. Nádherně voní. Po odkvětu je keř neméně atraktivní hustým, sytě zeleným olistěním, které si i přes léto zachovává svěží zelenou barvu a místy získává bronzový nádech. Stříhání se nedoporučuje, je-li však potřeba tvarovat mladou rostlinu, udělejte to na jaře co nejdříve po odkvětu.

Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, s největší pravděpodobností jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá - nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Je plně mrazuvzdorná, přesto doporučujeme ji mít neustále zamulčovanou, aby neztrácela vlhkost. Mrazuvzdorná do -27 až -29°C.

poslední revize 15-02-2012