Magnolia grandiflora (Flore Pleno) 'NANNETENSIS'^®

Stálezelená magnólie velkokvětá nejenom že patří mezi královny kvetoucích stromů, ale zároveň je symbolem a vlajkovou lodí našeho zahradnictví. Vybíráme pro vás ty nejkrásnější a zároveň nejotužilejší kultivary. Díky rozvoji komunikačních technologií, zejména internetu se v posledních desetiletích dozvídáme o rostlinách, které byly dříve našim zahradám utajeny díky jejich malé propagaci ve světě. Jinak ani nelze vysvětlit fakt, že tato odrůda velkokvěté magnólie z Nantes, hlavního města francouzské provincie Pays de la Loire, se dostává do širšího povědomí pěstitelů z ostatních zemí Evropy a světa teprve začátkem nového milénia, přestože byla objevena již v roce 1865.

Nannetensis^® je novější uznaný název pro tuto stálezelenou velkokvětou magnólii, jejíž variace se v Evropě mísily pod různými názvy kombinujícími výrazy Flore Pleno a Nantes. Jedná se o bohatě kvetoucí odrůdu s velkými, silně a sladce voňavými květy bílé barvy o šířce 24-26 cm při úplném rozevření a dvojí sadou okvětních plátků. Rostlina je poněkud tvrdohlavá a často se stane, že na jednom keři vykvetou květy, jež jsou nejenom takzvaně „tuplované“, tedy dvojité, ale rovněž plnokvěté – se spoustou menších zakrnělých plátků uprostřed květu. Stejně dobře se místy rozvine i jednoduchý květ, jako kdyby zapomněl, odkud pochází. Přesto se jedná o skvost, jež dokáže kvést od prvních horkých dnů června až do posledních slunečných dnů začátku října. Podobně jako odrůda Goliath. Poupata jsou vzpřímená, vždy na konci nových výhonů, a tvoří se během celého roku.

Listy jsou neopadavé, středně až tmavě zelené, mírně lesklé, velmi pevné, kožovité, pokryté rezavým semišem zespodu. Roste poměrně rychle a tvoří jednoleté výhony o délce 30-40 cm. Tvar keře je typický pro všechny magnólie – široký plamen svíčky. Střih se obyčejně nedoporučuje, neboť vyžaduje trochu obezřetnosti. Přesto, pokud máte menší zahradu a chcete keř udržet menší, můžete dlouhé, jednoleté výhony, jež nemají květové poupě, až o polovinu zakrátit co nejdříve zjara po odeznění mrazů. Pokud mají květové poupě (je o poznání baculatější a kratší než podlouhlý listový pupen), větev zastřihněte těsně po odkvětu. Vřele doporučujeme každoroční pohnojení „šokovou“ dávkou kvalitního, ve vodě rozpustného hnojiva (např. Kristalon Gold), kdy použijete cca desetinásobek doporučené dávky a rozmícháte jej v desetilitrové konvi a rostlinu velmi pomalu zaléváte, aby vše vypila. Tuto výživu můžete provést kdykoli od května do poloviny července, stačí 1x ročně. Do 7-10 dnů listy ztmavnou do sytého, zdravého odstínu a do 3 týdnů jí narostou nové listy i výhony.

Stálezelené magnólie vyžadují živnou, rovnoměrně vlhkou, nevysychavou půdu a vydatný mulč, který je ochrání proti teplotním a vlhkostním výkyvům. Každopádně potřebuje umístění chráněné před nejhoršími větry v zimě a na jaře, hlavně s dostatkem slunce na alespoň 6 hodin denně. Zem je potřeba kyselá, velmi úrodné, vlhká ale nikoli mokrá = nepropustná. Starším rostlinám vyhovuje jíl ve spodních partiích, ze kterého pomalým prorůstáním čerpají živiny. Pokud je vaše zem jílovitá v celém profilu, magnólii vysaďte přibližně třetinu výšky zemního balu nad terén a poté boky dosypte směsí kvalitní zeminy a kompostu či rašeliny/substrátu. Kopeček musí být pozvolný, nikoli jako krtina. Po kořenech jí raději nechoďte, nemá to ráda. Magnólie NannetensisŸ prokázala odolnost mrazům až do -24°C. Zatím nebyla vyzkoušena v klimatické zóně s pravidelnými silnějšími mrazy. V zimě, pokud není zmrzlá zem, zalévejte!

Poslední revize 01-12-2013