Rhododendron 'FILIGRAN'
![Rhododendron](https://www.havlis.cz/img/2345_1.jpeg)
Rhododendron 'FILIGRAN'
pěnišník, rododendron (sk. Ponticum)
pěnišník, rododendron (sk. Ponticum)
VZRŮST | střední keř |
---|---|
BĚŽNÁ VÝŠKA | 0.8-1.3m |
BĚŽNÁ ŠÍŘKA | 1-1.5m |
KATEGORIE LIST | listnatý stálezelený |
BARVA LISTŮ |
![]() |
KATEGORIE KVĚT | nápadné květy |
BARVA KVĚTŮ |
![]() |
DOBA KVETENÍ | květen |
NÁROKY NA SLUNCE | slunce a polostín |
NÁROKY NA PŮDU | kyselá (s vysokým obsahem rašeliny) |
NÁROKY NA VLHKOST PŮDY | mírně vlhká ale s dobrou drenáží |
USDA zóna (nejnižší) | 6 (do -23°C) |
KÓD ZIMNÍ OCHRANY | |
PRO ZÓNY 5+6 |
![]() |
PRO ZÓNU 7 |
![]() |
ZAŘAZENA DO KATEGORIÍ |
Rododendrony, azalky a mamoty Stálezelené listnáče |
Rododendrony (pěnišníky) jsou spolehlivé, překrásně kvetoucí stálezelené keře pocházející z jihozápadní Asie, Himalájí, Severní Ameriky a dokonce Evropy. Z volně rostoucích druhů byly kříženy nové odrůdy, u kterých se neustále zdokonalují jejich přednosti. V polovině 20.století bylo zaevidováno již přes 10 tisíc kultivarů a jejich počet přibývá.
Pěnišníky ze skupiny Ponticum (Pontus = Černé moře => pěnišník černomořský) pochází z jihozápadní Evropy, Velké Británie, Kavkazu a západní Asie a dochované fosilie z doby před posledním ledovcovým maximem (před cca 20.000 lety) dokazují jejich ještě rozsáhlejší rozšíření. V moderní historie nacházíme první záznam o jeho pěstování pro okrasné účely z roku 1763 v Británii. Většinou vynikají úzkými listy a do stran se rozšiřujícím habitem. Botanický druh tvoří bohaté oddenky, kterými se šíří do prostoru, a díky tomu je mnoha zemích jeho domoviny považován za invazní druh. Naštěstí většina odrůd, které do této skupiny spadají, nemá 100 % jeho genů, protože jsou křížené s jiným druhem. Tuto nectnost tudíž postrádají a s plevelením všude kolem si netřeba dělat starosti.
Filigran je velká fajnovost mezi pěnišníky. Patří do skupiny hybridů černomořských pěnišníků Ponticum a jedná se o křížence odrůd Graziella a Perlina. Vyšlechtil jej a roku 2009 představil Holger Hachmann z Německa. Odrůda se zdobí velmi neobvyklými, protáhle úzkými a lehce stočenými listy, jejichž zeleň je světlejší než na běžných rododendronech. Jsou velmi lesklé, takže i když právě nekvete, stává se keř nadmíru atraktivním stálezeleným klenotem s nádechem exotiky. Květy se otevírají od začátku května, jsou jemně lila růžové a rostlina potřebuje více let a plné slunce, aby kvetla pravidelně a bohatě. Mladým rostlinám se rodí poupata pomálu. Roste pomalu až středně rychle do kopulovitého tvaru a hustého habitu.
Pro pěknější vzhled doporučujeme po odkvětu opatrně otrhat zvadlé květy tak, abyste neporušili nové výhony. Kořeny rostou mělce a nadále se rozrůstají pod povrchem země do stran, kde hledají živiny = nikdy je nesázejte příliš hluboko. Půdu potřebují kyselou (pH 4,5-5,5), bohatou na živiny, chladnou a neustále vlhkou. Ideální směs ke kořenům je rašelina smíchaná s lehkou, vápno-prostou zahradní zemí, zasypaná tlejícím listím či drcenou kůrou. Mrazuvzdorný je do cca -26 °C.
Poslední revize 29-07-2014; 17-01-2024
Pěnišníky ze skupiny Ponticum (Pontus = Černé moře => pěnišník černomořský) pochází z jihozápadní Evropy, Velké Británie, Kavkazu a západní Asie a dochované fosilie z doby před posledním ledovcovým maximem (před cca 20.000 lety) dokazují jejich ještě rozsáhlejší rozšíření. V moderní historie nacházíme první záznam o jeho pěstování pro okrasné účely z roku 1763 v Británii. Většinou vynikají úzkými listy a do stran se rozšiřujícím habitem. Botanický druh tvoří bohaté oddenky, kterými se šíří do prostoru, a díky tomu je mnoha zemích jeho domoviny považován za invazní druh. Naštěstí většina odrůd, které do této skupiny spadají, nemá 100 % jeho genů, protože jsou křížené s jiným druhem. Tuto nectnost tudíž postrádají a s plevelením všude kolem si netřeba dělat starosti.
Filigran je velká fajnovost mezi pěnišníky. Patří do skupiny hybridů černomořských pěnišníků Ponticum a jedná se o křížence odrůd Graziella a Perlina. Vyšlechtil jej a roku 2009 představil Holger Hachmann z Německa. Odrůda se zdobí velmi neobvyklými, protáhle úzkými a lehce stočenými listy, jejichž zeleň je světlejší než na běžných rododendronech. Jsou velmi lesklé, takže i když právě nekvete, stává se keř nadmíru atraktivním stálezeleným klenotem s nádechem exotiky. Květy se otevírají od začátku května, jsou jemně lila růžové a rostlina potřebuje více let a plné slunce, aby kvetla pravidelně a bohatě. Mladým rostlinám se rodí poupata pomálu. Roste pomalu až středně rychle do kopulovitého tvaru a hustého habitu.
Pro pěknější vzhled doporučujeme po odkvětu opatrně otrhat zvadlé květy tak, abyste neporušili nové výhony. Kořeny rostou mělce a nadále se rozrůstají pod povrchem země do stran, kde hledají živiny = nikdy je nesázejte příliš hluboko. Půdu potřebují kyselou (pH 4,5-5,5), bohatou na živiny, chladnou a neustále vlhkou. Ideální směs ke kořenům je rašelina smíchaná s lehkou, vápno-prostou zahradní zemí, zasypaná tlejícím listím či drcenou kůrou. Mrazuvzdorný je do cca -26 °C.
Poslední revize 29-07-2014; 17-01-2024
VELIKOSTI A CENY
Vysvětlivky
|