Magnolia sieboldii

Tato poměrně vzácná, málo rozšířená magnólie se řadí k letním druhům, neboť vykvétá na začátku léta již jako plně olistěný keř. Květní poupata jsou vzpřímená a jakmile se rozevřou, květ se skloní do strany nebo úplně dolů. Široký je asi 10 cm, okvětní plátky jsou buď krémově bílé nebo častěji čistě bílé, střed je ozdoben jasně purpurově červenými tyčinkami a příjemně voní. Listy mají středně zelenou barvu, jsou jemně chloupkaté, kulaté až oválné, 10-15 cm dlouhé. Pozor: tato magnólie nemá ráda stříhání. Mladá rostlina roste poněkud nepravidelně a mnozí zahradníci mají tendenci ji upravit podle svého vkusu, což vřele nedoporučujeme a radíme mít více trpělivosti, než sama zhoustne. Zaříznuté větve často vysychají a mohou poškodit i okolní. Potřebuje úrodnou, vlhkou zem, zejména v létě, proto radíme dobře zamulčovat. Jako všechny magnólie je potřeba zajistit kyselou půdu – přidejte rašelinu. Je o něco tolerantnější vůči větru než ostatní opadavé magnólie. Roste pomalu, takže i když se maximální výška udává kolem 6-8m, u nás se toho dočkáme zřejmě jen v arboretech po mnoha desítkách let. Dopřejte jí spíše místo do šířky, kam se spolehlivě rozrůstá. Plně mrazuvzdorná.