Calycanthus x 'VENUS'

Sazaníků existuje několik druhů a považují se za keře východu USA, i když jeden z nich má přímo ve svém jméně dovětek „čínský“. Přesto poslední molekulární studie ukazují, že jeho správnější zařazení je ke skupině severoamerických a druhy se stejným vzorcem lze nalézt přirozeně rostoucí v přírodě východní Ameriky. Jsou to zajímavé opadavé keře s neobvyklými květy, není proto divu, že se staly předmětem několika křížení s okouzlujícími výsledky.

Venus je teprve nedávný přírůstek do rodiny sazaníků a jedná se o několikanásobný hybrid všech doposud známých druhů, tedy calycanthus floridus, calycanthus occidentalis i (sino)calycanthus chinensis. Postaral se o něj Dr.Tom Ranney, profesor z institutu Mountain Horticultural Crops Research Station v Severní Karolíně v USA. Patent získal v roce 2005 (PP15925).

Výsledkem je keř s překrásnými a na sazaník nezvykle velkými květy o průměru 7 až 11 cm. Tvarem se podobají červenému sazaníku květnatému, ale základní barva je bílá, uvnitř mají lehce žlutý nádech a uprostřed tmavě červené znaménko. Mají dvojí řadu úzkých okvětních plátků a připomínají květy hvězdokvětých magnólií. Významným atributem je jejich příjemná a poměrně výrazná vůně směsi melounů a zralých jahod. Hlavní vlna kvetení nastává v květnu po příchodu velmi teplého počasí a keř dál sporadicky nakvétá během celého léta. Listy jsou podlouhle vejčité a na jaře raší jasně zelenou barvou. Jsou mírně lesklé a dlouho si drží svou svěží barvu. Na podzim žloutnou.

Přestože sazaník je absolutně pohodový a bez nároků na údržbu, máme pár rad: nechtějte jej mít co nejdříve vysoký, ale prvních několik let jej sestříhněte (v březnu) na kompaktní tvar - bude pak už sám tvořit pěkný tvar a pravidelné olistění. Zasaďte jej do vlhké země, v suchu poroste špatně stejně jako v přemokřené zemi. A dopřejte mu hodně slunce, aby vás odměnil množstvím květů. Ověřená mrazuvzdornost je -24°C a očekává se ještě o něco silnější.

Poslední revize 11-02-2015.