Rhododendron (Yakushimanum) 'BARBARELLA'

Takzvané jakutské pěnišníky (rododendrony) byly poprvé objeveny na malém japonském ostrově Yaku (celým jménem Yakushima), nacházejícím se nedaleko jižních břehů Japonska, na začátku dvacátého století. Již na první pohled bylo zřejmé, že co do habitu i odolnosti se jedná o naprosto odlišné a slibné typy. Rostly volně na návětrných, plně osluněných, skalistých lokalitách jako bohaté, nevysoké polštáře a dařilo se jim výborně. První rostliny byly zaslány do Velké Británie v roce 1934 japonským pěstitelem Koichiro Wada a tehdy začalo jejich pozorování spojené se šlechtěním, které dalo vzniknout mnoha úspěšným odrůdám.

Barbarella je překrásný hybrid jakutského pěnišníku, jež v roce 1984 vyšlechtil Holger Hachmann, syn světoznámého šlechtitele pěnišníků Hanse Hachmanna. V rodokmenu najdete pěnišníky skupiny repens, yakushimanum, viscidifolium i wardii (ten dopomohl k nažloutlé barvě). Zvonkovité květy jsou atraktivní kombinací lososově růžové barvy při okrajích květů a žlutavě béžového hrdla, které se nedá popsat jako oranžové, přestože se mnohde tento odstín uvádí. Jedná se opravdu o máslově nažloutlou barvu, která růžové kraje obdivuhodně podporuje. Otevírají se ze sytě růžových poupat v první dekádě května a kvetou po další 3 týdny. Kožovité listy jsou široce elipčité, temně zelené, poněkud tenké a lesklé a na plně vykvetlém keři nejsou téměř vidět. Ve věku 10 let dorůstá pouze kolem 30 cm do výšky a asi dvojnásobek do šířky v moc pěkném kupolovitém tvaru.

U jakutských rododendronů testy prokázaly, že otrhávání květů nemá vliv na spolehlivou násadu květových poupat v dalším roce. Významně ale přispívá k estetice rostliny zejména v době rašení nových listů koncem jara, protože nové výhony nejsou tak dlouhé, aby plně zakryly suché semeníky, vytvořené po odkvetlých květech.

Jakutské rododendrony rostou pomalu, většinou do polštářovitého tvaru. Jejich listy mívají různobarevný semiš ze spodní strany. Jsou zvyklé na plné slunce, kde prospívají stejně dobře jako v polostínu. Plný stín zvládnou také, ale není pro jejich růst ideální. Zem potřebují přiměřeně živnou, chladnou, neustále vlhkou a kyselou (pH 6 a níže). Koření mělce a jejich jemné povrchové kořeny se rozrůstají do stran. Je proto důležité je pěstovat neustále zamulčované nepříliš vysokou vrstvou kůry, aby nevysychaly, ale přitom se nedusily. Výsadbovou jámu udělejte širokou, nikoli hlubokou a zem vylehčete kvalitní rašelinou či listovkou nebo nevápněným kompostem. Nevyžadují přítomnost dusíku v půdě, dávají přednost obsahu železa a fosforu a pomůžete jim pravidelnou aplikací dlouhodobě působícího hnojiva po odkvětu, nebo každoroční nastýlkou dobré zeminy nad jejich kořeny pod kůrový mulč. Nestříhají se. Barbarella vydrží přibližně -24°C, možná i více, ale ještě nebyl v silnějších mrazech testovaná.

Poslední revize: 17-08-2015