Lonicera nitida 'MAIGRUN'

Rod lonicera zahrnuje širokou škálu rostlin - od půdopokryvných, přes keřové až k popínavým dřevinám, mnoho z nich s vonnými květy, některé jsou stálezelené a jiné dokonce nesou jedlé plody. Jméno získal na počest německého botanika Adama Lonitzera z Marburgu (1528-1586), který původně vystudoval matematiku a medicínu a diplom získal již v 16 letech. Stal se univerzitním profesorem a lékařem, ale jeho láska k rostlinám byla silnější. Když roku 1555 umírá otec jeho manželky, majitel knižního vydavatelství, jež vydávalo i jeho herbáře, firmu převezme a u botaniky už zůstává a vydává další svá díla až do roku 1577.

Zimolez lesklý je nízký stálezelený keř, který se využívá jako výplňový keř (na svahy, pod stromy, k plotům) stejně jako půdopokryvná dřevina, přestože jeho výška může dosáhnout i lehce přes metr. Existuje několik odrůd s kompaktnějším i menším habitem a dokonce i s barevnými listy. Stálezelené zimolezy mohou být i vhodnými náhradami pomaleji rostoucích a v dnešní době houfně odumírajících buxusů, pokud je budete stejně často stříhat, nebo odolnou a drobnolistou výplní s neopadavými listy.

Německá odrůda zimolezu lesklého Maigrün se může pochlubit poměrně úhledným růstem ve tvaru hnízda, jehož větvičky vypadají tak souměrně jako vějíře kapradin. Napomáhá k tomu jistě i viditelně větší velikost listů a jejich nápadně svěže zelená barva a to nejenom při rašení. Listy jsou velmi lesklé, keř roste poměrně rychle a větvičky dotknuvše se země se ochotně hříží a tvoří kořínky, čímž se rozrůstají do šířky. Pokud je podobné rozrůstání v ploše nežádoucí, co nejdříve je odstraňte. Zjara kvete množstvím drobných, krémových až světle žlutých květů, po nichž mohou následovat malé nejedovaté plody.

Stálezelený zimolez není nenáročný na půdu a poroste na slunci i ve stínu. Na rozdíl od buxusu má pružné větvičky a lépe zvládá těžkou sněhovou pokrývku, aniž by mu popraskaly větve. Stříhat jej můžete kdykoli, nejlépe brzy zjara před rašením pro podporu větvení a dále až do konce léta pro tvarování. Je plně mrazuvzdorný do cca -24°C a zjistili jsme, že zvládá dočasné výkyvy až k -27°C pouze s lehkým popálením listů, což se může projevit i při mírnějších mrazech, pokud jej vysadíte do příliš těžké, vododržné půdy.

Poslední revize 06-01-2010; 17-11-2019