Cornus kousa 'Rutpink' SCARLET FIRE® svída japonská
Cornus
Cornus je rod, který botanici řadí mezi skutečné aristokraty dřevin. Zahrnuje přibližně 50–60 druhů stromů a keřů rozšířených převážně v mírném pásmu severní polokoule, s těžištěm výskytu ve východní Asii a Severní Americe. Fosilní nálezy dokládají jeho existenci už v třetihorách a první vědecký popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707–1778) v roce 1753 ve svém díle Species Plantarum. Člověka provázejí už po staletí nejen jako okrasné dřeviny, ale i jako zdroj tvrdého dřeva, léčivých látek a symbolických významů v lidové kultuře, kde často představují pevnost, řád a dlouhověkost. V češtině se pro rod Cornus používají dvě jména – dřín a svída – což není náhoda, ale výsledek historického vývoje botanického názvosloví. Původně se celé skupině říkalo dřín podle nejznámějšího evropského druhu Cornus mas, jehož tvrdé dřevo dalo jménu slovanský základ. S rozšířením asijských a severoamerických druhů v 19. století však botanici začali rozlišovat plodící dříny a převážně okrasné svídy, které se liší stavbou květů, plodů i růstem.
Svída japonská (Cornus kousa) pochází z východní Asie – přirozeně roste v Japonsku, Koreji a v částech Číny. Vědecky byla popsána v 19. století na základě materiálu z Asie, který zpracoval Henry Fletcher Hance (1827–1886) pod jménem Cornus kousa. Do sbírkových evropských a severoamerických zahrad a později i do školek se dostala v souvislosti s vlnou botanického sběru a výměny rostlinného materiálu na přelomu 19. a 20. století. Oceňována byla především pro výraznou sezónní proměnlivost – atraktivitu od jara do podzimu – a pro jedlé plody. Japonští a čínští botanici se věnovali studiu její variability ve volné přírodě a v minulosti popsali místní formy, z nichž byly vymezeny dva poddruhy: ssp. kousa a ssp. chinensis. Zatímco někteří autoři považovali ssp. chinensis za výraznější, volněji kvetoucí formu s většími květenstvími, v moderní taxonomii se dnes preferuje pouze druhové označení Cornus kousa bez dalšího rozlišení.
SCARLET FIRE® je velkokvětá japonská svída se sytě fuchsiově růžovými květy od konce května do června. Pro jednoduchost budeme hovořit o květech, přestože botanicky se jedná o barevné listeny. Jsou celkem 4, široce oválné s výraznou špičkou, která se po několika dnech otáčí směrem dolů. Květ je napříč asi 13 cm široký jeho barva se v průběhu kvetení mění od světlé do syté a končí lehce světlejší. Listy jsou tmavě zelené, podlouhle vejčité a přišpičatělé, lehce stočené směrem dolů jako například na hrušních. Mladé listy mají lehce vínový přeliv a na podzim nabízejí spolehlivou show nápadných barev, když se zbarví do karmínově červené a sytě vínové. Svída SCARLET FIRE® je odolná antraknóze a na padlí trpí velmi okrajově, spíše výjimečně. Tato svída roste vzpřímeně a bohatě se větví. Není potřeba stříhat a když, tak pouze za účelem vytvarování nebo udržení v menší velikosti, a to vždy co nejdříve po odkvětu, aby stihla vytvořit poupata na další rok.
Pokud chcete z vaší svídy udělat chloubu zahrady, zasaďte ji víceméně solitérně, aby vynikla stavba stromu a i spodní větve měly prostor, kde se plně ukáže krása četných květů. Její olistění je během roku natolik husté a zároveň atraktivní, že si nemusíte lámat hlavu, co vysadit za něj. Jestliže ji plánujete začlenit do skupinky spolu s dalšími dřevinami, do bezprostřední blízkosti volte menší, kompaktnější druhy. Velmi hezky pod ní působí nízké a rozložité rododendrony a jehličnany, nebo některé stálezelené půdopokryvné dřeviny.
Poslední revize 24-01-2018; 11-02-2026
Svídy mají rády velmi kyselou, živnou, lehkou zem, která nebude vysychat. Neosvědčilo se sázet je do polostínu, kde by údajně měly být chráněny před vysycháním v horkém létě. Raději je řádně zamulčujte a v případě velkého sucha nezapomeňte zalít, ale rozhodně je vysazujte na plné slunce. Pokvetou bohatěji a budou hustší a zdravější. Pokud hnojíte, pak používejte výhradně hnojiva na tvorbu květů a zeleň listů. Nikoli na podporu rychlosti růstu. Stříhání se nedoporučuje, aby se nepoškodil přirozený tvar, ale je možné okamžitě po odkvětu. Plně mrazuvzdorné do cca -29 °C.

































.jpg)











.jpg)


Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)



