Camellia japonica 'ADEYAKA'

Sny se plní hlavně těm, kteří se nespokojí s domněnkami ostatních, že něco nejde, nebo je nemožné. V zahradnickém světě to platí dvojnásob - například až donedávna se věřilo, že některé stromy původně ze subtropů jako např. perská akácie nemají ve středoevropských zimách šanci na přežití. A hle - ono to jde a jsou překrásné. Stejně nedůvěřivě se ještě dnes mnoho zahradníků pozastavuje nad pěstováním stálezelených magnólií u nás i přes bezpočet již rostoucích exemplářů, které dokazují, že není vše tak, jak jsme si dříve mysleli.

historie šlechtění

Stejně tak je to i s kaméliemi, kterých si do konce druhého tisíciletí užívali téměř výlučně pěstitelé teplejších oblastí Evropy vyjma těch nejsušších přímořských či hornatých regionů a pěstitelé z jižních částí Britských ostrovů. Díky nadšení, vizi a hlavně poctivé šlechtitelské práci zejména dvou amerických botaniků se náš zelený svět obohatil o tyto bezesporu úchvatné, stálezelené, kvetoucí keře a to v čím dál více odrůdách, které snesou až -24°C, pokud jsou vysazeny správně. Těmi úžasnými muži jsou či byli dr.Clifford Parks z Univerzity v Severní Karolíně, který se věnoval zejména jarně kvetoucím kaméliím a proslavil se sérií s názvem April, a dr.William Ackerman (†2013) z Ashtonu, který se nejprve soustředil na svou vášeň šlechtění velmi voňavých kamélií a teprve po tvrdých zimách 70ých a 80ých let minulého století, kdy viděl nespočet i starších a silných keřů umírat po jediné zimě, prozřel a jeho cílem se stalo dát světu (a to doslova, protože svůj pěstební materiál rozdával bez nároku na jakékoli finanční ocenění či právní ochranu) kamélie s prohloubenou odolností mrazům. Jeho odrůdy jsou převážně podzimně kvetoucí a to jak druhu camellia sasangua tak i hybridy.

názvosloví

Přestože přesné rodičovství některých odrůd se zdá být nedohledatelné a je zřejmé, že se v mnoha případech jedná o hybridy, v názvosloví ctíme uznané názvy a to i tehdy, jsou-li uváděny jako camellia japonica nebo camellia sasangua. Mimochodem, věděli jste, že kamélie byla pojmenovaná na počest brněnského rodáka, misionáře na Filipínách a amatérského botanika Jiřího Josefa Kamela, který je ale nikdy neviděl, protože první exemplář byl přivezen z Asie do Evropy až roku 1739, tedy 33 let po jeho smrti? Jeho velký přínos botanice ocenil jeden z největších - samotný Carl Linnaeus.

odrůdy

Adeyaka (z japonštiny Fascinující) je náhodný semenáč japonské kamélie s unikátními, zvonkovitě tvarovanými květy sytě červené barvy, které se otevírají směrem vzhůru – nevisí dolů jako zvonky. Při plném rozevření mají 6-8 cm do šířky a ukazují bohatý střed žlutých tyčinek. Řízkované rostliny kvetou bohatě již od raného věku, a to většinou od konce března (dle počasí) po dobu 6 až 8 týdnů, dokud má keř poupata. Výjimečně, pokud je teplá zima, může vykvést v polovině zimy. Vejčité listy jsou neopadavé, tmavě zelené, lesklé a i mimo kvetoucí sezónu rostlině propůjčují luxusní vzhled. Tuto odrůdu objevil a pojmenoval Dr.Clifford Parks, když poprvé vykvetla roku 1968 v americkém Washingtonu a byla jednou z mála, která přečkala hrůzné zimy, při kterých zahynula většina běžných kamélií. Roste středně bujně do všech stran, ale je poměrně hustá, takže střih nebývá nutný. Pokud přeci jenom chcete upravovat, stříhejte okamžitě po odkvětu.

pěstování

Kamélie je nutno dobře vysadit a jakmile zakoření, téměř se o ně nemusíte starat. Potřebují kyprou, humózní, kyselou půdu, která nebude zadržovat vodu ale ani vysychat. Vyhovuje jí vřesovištní záhon s rovnoměrnou vlhkostí a dobrou nastýlkou mulčovací kůry (5-10 cm). Nesnáší podmáčení – těžkou, jílovitou zem, ale vyhovuje jí jíl ve spodních partiích půdního profilu. Výsadbovou díru dělejte vždy spíše mělčí a zejména do stran doplňte směs kvalitního substrátu promíchaného 1:1 s prosátou zemí z vykopané díry. Vřele doporučujeme použít k výsadbě mykorhizní houby pro kyselomilné rostliny. Pokud máte těžkou zem, pomozte si vyvýšením terénu, jak je popsáno v pokynech k výsadbě. Hnojení je důležité minimálně po odkvětu, popřípadě každý měsíc až do konce léta.

Velmi důležité je umístění - v přírodě kamélie nejlépe prosperují v polostínu, kde mají ideální mikroklima bez velkých teplotních i vlhkostních výkyvů, nejčastěji pod stromy s vysokými korunami, a kde je netrápí vítr. V zahradě je dobré místo za domem, kam nedosvítí ostré zimní a jarní slunce, ani keř nevysuší zimní fičák nebo paprsky horkého letního poledne. Popřípadě na neosluněnou stranu před vysokým živým plotem s korunami vyšších stromů poblíž, které nabídnou alespoň rozptýlený stín v létě. A pokud si vybavujete kamélie z jižních států, jež rostou na plném slunci a jsou pěkné, vzpomeňte si na tamní o mnoho vyšší vzdušnou vlhkost, díky které horké slunce snesou. Nesnáší přesazování, tak si dobře rozmyslete, kam ji dáte a už ji tam nechte. Než zakoření, což jí zabere 2 až 3 roky, zalévejte ji i v zimě, pokud nebude mrznout a nebude zmrzlá zem. A buďte si jistí, že za tuto péči se vám spolehlivě odvděčí tak krásným a bohatě kvetoucím keřem nebo malým stromkem, že jich budete chtít mít čím dál víc! Doporučovaná mrazuvzdornost do cca -20°C až -23°C.

Poslední revize 04-04-2018