Osmanthus x burkwoodii

Rod osmanthus – česky vonokvětka patří do rodiny olivovníkovitých, které poznáte neopadavých, vstřícných listů, jež mohou tvarem buď připomínat cesmíny, ptačí zob nebo zimostráz. Po mnoha letech pěstování a testování několika druhů a kříženců u nás s radostí zjišťujeme, kolik z nich je vhodných i pro pěstování v našem klimatu. Nejde jenom o dostatečnou mrazuvzdornost běžným zimám, ale díky rapidně se snižujícímu množství srážek a celkově vody v půdě je důležitá jejich výborná odolnost suchu (hlavně v zimě), což je vlastnost, kterou sdílí se svým blízkým příbuzným - olivovníku.

Vonokvětka Burkwoodova je zahradní kříženec čínského druhu osmanthus delavayi a osmanthus decorus z jihozápadu Asie a Turecka. Pojmenována byla po význačných šlechtitelích 19. století - bratrech Burkwoodových. Jedná se o středně vysoký, stálezelený keř s menšími, velmi elegantními listy, jež mohou připomínat listy buxusů. Jsou tmavě zelené, oválné až oválně vejčité, lehce protočené, 3-5 cm dlouhé a keř dokonale zaplňují. Od poloviny jara rozkvétají drobné trsy malých, čistě bílých, silně a sladce voňavých květů v takovém množství, že keř vypadá jako zasněžený.

Roste spíše pomalu do hustého, vystoupavě vzpřímeného keře s pružnými větvemi o výšce a šířce kolem 3m. I když jsou větve v zimě pod náporem sněhu ohnuté, nechte je, po jeho roztátí se opět narovnají. Odstraňováním sněhu je spíše polámete. Díky drobnějším listům vypadá něžněji v porovnání například s velkolistými bobkovišněmi, ale pravdou je, že právě v kombinaci s nimi v živém plotě zajistí perfektní kontrast a tvarovou i velikostní pestrost. Řez je možný ideálně ihned po odkvětu, aby do zimy vytvořila pevné, zralé větve, jež ponesou množství poupat pro nadcházející jaro. Často se tvaruje do kulatých a hřibovitých korun, kde je potřeba ještě jeden upravovací řez v polovině léta.

Dopřejte vonokvětce dobře propustnou zem s dostatkem živin. Pro sytější zeleň listů je možné pěstovat ji v kyselejší půdě, ale není to nezbytné. Naopak velmi nutné je vyhnout se podmáčeným půdám, kde jí mohou shnít kořeny. S jílovitým podložím ve větší hloubce si snadno poradí. Po výsadbě zem udržujte rovnoměrně vlhkou, ale jakmile zakoření, zálivku omezte nebo úplně vynechte. Je pravda, že ve vlhké zemi se jí daří nejlépe, na druhou stranu vonokvětka je jedním ze stálezelných hrdinů sucha - zvládne celé léto pouze s deštěm bez naší zálivky navíc. Pěstujte ji na plném slunci nebo v polostínu. Doporučujeme vysazovat silnější rostliny se zralým dřevem, aby během první zimy nedošlo k poškození mladých větviček. Vyzkoušená mrazuvzdornost je -24°C a některé zdroje uvádí až -29°C, což jsme zatím neměli možnost ověřit. Netrpí na choroby ani na škůdce.

Poslední revize 30-09-2019.