Berberis julianae

Dřišťál Juliin je impozantní druh stálezeleného dřišťálu původem ze střední a západní Číny, jež nabízí snad největší listy ve své kategorii. Jsou neopadavé, tmavě zelené, při krajích ostře pilovité, protáhle elipčité, 4-8 cm dlouhé a 2-2,5 cm široké, lesklé a na podzim se barví do překrásných a zářivých odstínů šarlatové, zlatavě oranžové a karmínově červené a starší listy opadají. V dubnu až květnu vykvétají bohaté trsy sytě žlutých květů ve velkém množství, po kterých následují nejedovaté, černé plody s modrošedým ojíněním.

Roste rychle a bujně do vzpřímeného, hustého keře s přepadavými bočními větvemi. Mladé výhonky jsou měkké, ale během léta dozrávají a z kožovitých, pichlavých listů i 2-4 cm dlouhých trnů po celé délce větví se stává neprostupná plotová bariéra, ideální k odehnání kohokoliv a čehokoliv z vaší zahrady. Randy Stewart na svém zahradnickém blogu si ohledně jeho trnitosti nebere servítky a právem tvrdí, že ‚dřišťál Juliin by se pokusil zdolat jen naprostý pitomec‘. Lze jej po odkvětu stříhat, tj. koncem jara, nikdy na začátku jara, protože byste přišli o květy. Alternativní termín řezu je v polovině léta, kdy se keř spíše tvaruje. Díky bohatému kvetení se jedná o ceněnou rostlinu pro včelí pastvu.

Pěstovat lze v téměř jakékoli dobře odvodněné zemi, hnojení není nutné. Nejlépe poroste na plném slunci či v mírném polostínu. Dobře snáší i zanedbání a jakmile zakoření, tak i krátké letní přísušky. Nevyžaduje mulčování, ale za rovnoměrné vlhko pod nevysychající kůrou bude vděčný. Mrazuvzdorný je do cca -29°C a ve volné přírodě roste v nadmořských výškách od 2000 do 4000 m/n, takže je zvyklý i na nevlídné klima.

Poslední revize 14-02-2020