Osmanthus americanus (Cartrema americana) vonokvětka americká
vzrůst
nízký strom,vyšší keř
běžná výška
3-6m
běžná šířka
2-4m
kategorie list
listnatý stálezelený
barva listů
kategorie květ
méně nápadné, zajímavé květy
barva květů
doba kvetení
duben-květen
nároky na slunce
slunce a polostín
nároky na půdu
kyselá (s vysokým obsahem rašeliny)
nároky na vlhkost půdy
rovnoměrně vlhká (nevysychavá)
USDA zóna (nejnižší)
5b (do -27°C)
kód zimní ochrany
pro zóny 5+6
pro zónu 7
zařazena do kategorií
Osmanthus
Rod osmanthus, česky vonokvětka přeloženo z řečtiny osme (vůně) a anthos (květ), zahrnuje asi 15-20 druhů a kultivarů, přičemž mnoho z nich je díky tvaru a tuhosti listů často zaměňováno s cesmínami. Vonokvětky mě upoutaly hned na první pohled roku 2004 a od té doby jsem se stal jejich sběratelem ještě dříve, než jsem se dočetl o jejich údajné choulostivosti pro naše podnebí. Znáte to rčení "nikdy neříkej, že to nejde, protože může přijít někdo, kdo to neví a udělá to"? Prostě jsem sázel jednu za druhou do své zahrady a sledoval jejich chování. Nejvíc dostaly zabrat během tuhé zimy 2006/2007, ale nezemřela ani jedna. Spálené listy znovu narostly, omrzlé větvičky se ostříhaly a některé jsou dnes větší než já. Navíc si všímám jejich genetické odolnosti vůči suchu, ale zde potřebuji ještě nějaký čas na rozdělení těch, které zvládnou sucho letní i zimní a které je nutné v zimě zalévat.Popis rostliny:
Vonokvětka americkáje stálezelený a mrazuvzdorný klenot jihovýchodu USA, kterému se u nich říká Ďábelské dřevo, protože je velmi houževnaté a obtížně opracovatelné. Nás však zajímá estetická hodnota tohoto velkolistého keře. Je velice podobná asijskému druhu osmanthus fragrans – vonokvětka libovonná. Vlastně při běžném ohledání jsou tyto dva keře téměř totožné, což není první případ, kdy se dva taxony z rozdílných koutů světa podobají jako vejce vejci. Nabízí se důkaz, že pevnina kdysi opravdu bývala jeden kus a teprve po jejím rozdělení na kontinenty se jednotlivé druhy přizpůsobily podle lokálních podmínek, aniž by ztratily vzhledovou podobnost.
Vonokvětka americká si vyvinula silnější odolnost mrazům, což právě u nás velmi oceníme. Má okázale velké, sytě zelené, podlouhle oválné, kožovité, neopadavé listy o délce 7-14 cm, které nemají při okrajích zoubky jako většina u nás známých vonokvětek. Zjara kvete droboučkými, krémově bílými květy s nadmíru příjemnou, nasládlou vůní. Roste spíše pomalu do hustého, pěkně stavěného, vyššího keře až menšího vícekmenného stromu se široce oválnou až zakulacenou korunou. Jste-li sběratelé raritních dřevin, jistě ji použijete jako solitér, ale vypadá krásně i zapojená v různorodých zelených stěnách a živých plotech. Výborně snáší řez i do starého dřeva a vždy spolehlivě obrůstá. Obtížně se množí (z řízků i semen), proto je její dostupnost omezená a cena vyšší.
Díky nejnovějším poznatkům na poli fylogenetiky byl o. americanus roku 2011 vyčleněn z druhu osmanthus a zařazen pod druh cartrema. České jméno vonokvětka zůstává.
Dopřejte vonokvětce dobrou, pro sytější barvu listů kyselou, vlhčí ale nepodmáčenou zem s dostatkem živin. Pěstuje se na plném slunci nebo v polostínu. Mrazuvzdornost je výborná a dosahuje až -27 °C. Netrpí na choroby ani na škůdce a zdá se, že tenhle druh lalokonosci nechutná. Uvidíme jak dlouho ...
Poslední revize 19-10-2020
