Gentiana septemfida var. lagodechiana

Jedna z nejkrásnějších skalkových trvalek a zároveň jedna z mála rostlin s opravdu modrými květy se jmenuje hořec. Celý rod čítá na asi 400 druhů, které se mezi sebou velmi úspěšně kříží.

Hořec sedmiklaný je nenáročný druh této trvalky pocházející z nepříliš suchých ale velmi slunných oblastí od Kavkazu přes Turecko, Írán až do střední Asie. Jeho varieta lagodechiana se od původního druhu liší tmavší barvou květů a poléhavými stonky, takže rostlina má větší tendenci vytvářet dříve husté pokryvy. Ale roste obzvlášť pomalu, tak si na pěkný koberec počkáte.

Květy jsou v typickém tvaru hlubokého kalichu, jež se rozvírá pěkně doširoka. Kalich je zvenčí tmavě purpurový, zevnitř světlejší s nápadnými žilkami a konce okvětních plátků nabídnou sytou, až inkoustově sytou modř. Mezi lalůčky tvoří drobné chocholky z roztřepených konců okvětních plátků. Květy ční vzhůru k nebi a otevírají se pouze za plného slunce přibližně od poloviny července až do začátku října. Jako pěkný kontrast funguje světlejší zelená drobných, elipčitých listů. Celá rostlina je jen asi 8 cm vysoká.

Hořec nepotřebuje žádnou péči. Vyžaduje vlhkou ale dobře propustnou půdu na osluněné stráni, skalce nebo při okrajích trvalkových záhonů. Tento druh údajně snáší i mírný polostín, což znamená, že alespoň část dne potřebuje zásah přímého slunce, jinak nebude chtít otevřít květy. Půda by měla být živná, spíše neutrální. Odolává teplotám až do cca -34°C.

Poslední revize 18-11-2020