Magnolia x brooklynensis 'HATTIE CARTHAN'

Hattie Carthan (1900-1984) byla americká environmentální aktivistka, která – být stále naživu – by asi za takové pozérské označení nebyla ráda. Byla to zkrátka Afroameričanka, které záleželo na stromech a neměla ráda jejich zbytečnou likvidaci. Když se roku 1953 přistěhovala do Brooklynu v New Yorku, jeho ulice byly lemovány stromy. Během následujících 10 let byla svědkem jeho úpadku a žalostně sledovala poslední 3 stromy, které do roku 1964 v ulici zbyly. A začala jednat. Založila asociaci na jejich záchranu a obnovu zeleného života ve čtvrti. Obeslala všechny místní obyvatele se žádostí o příspěvek, ale ne nijak suše – byla to pozvánka na párty! Začala pořádat charitativní večírky, díky nimž se jí opravdu podařilo získat prostředky na nákup a výsadbu nových stromů do ulic. Jedné z nich se dokonce zúčastnil tehdejší primátor New Yorku John Lindsay, kterému se líbil její nápad a nadšení a podpořil jí také. Stejně jako svou volební kampaň. Hattie roku 1966 založila Bedford-Stuyvesant Beautification Comitee, jež získal grant na výuku mladých lidí, jak se starat o stromy a poskytl jim stipendium na letní brigády spojené s výsadbou a péče o městskou zeleň. Roku 1968 se zasadila o záchranu 12metrové magnólie grandiflory, jež měla být pokácena kvůli developerskému projektu nového parkoviště. Tehdy zachránila nejen strom ale i několik nejbližších domů v ulici typického brooklynského stylu brownstone, kde dnes sídlí vzdělávací centrum Magnolia Tree Earth Centre. Hattie se nejenom podařilo zaplavit Brooklyn zelení, ale zároveň umožnila lidem potkávat se a poznat jeden druhého při smysluplné práci. Během své aktivní činnosti byla svědkem výsadby 1500 stromů. Rok po její smrti se na její počest vytvořila komunitní zahrada, která se do roku 2009 rozrostla do úctyhodných 2076 akrů a působí dodnes pojmenovaná Hattie Carthan Community Garden Farm, kde se společně pěstuje zelenina a ovocné stromy, společně se stoluje i vzdělává, a hlavně se setkávají lidé, kterým záleží na budoucnosti jak vlastní tak i svého okolí. Dostala přezdívku the Tree Lady (Stromová dáma).

Magnólie Hattie Carthan je hybridní odrůda šácholanu brooklynského, což je kříženec m.acuminata a m. liliiflora. Tuto odrůdu vyšlechtila Doris Stone z Brooklyn Botanic Garden použitím pylu z několika nepojmenovaných brooklynensis hybridů a odrůdy ‚Evamaria‘. Výsledek překvapil všechny včetně jí samotné, neboť se zrodila překrásná magnólie s unikátními a pevnými květy. Okvětní plátky jsou podobné m.liliiflora, mají délku 10-12 cm, vanilkově žlutou barvu s výraznými plamínky purpurově červené barvy stoupající v žilkách od kalicha k vrcholům. Má zvláštní, nepříliš silnou vůni. Vykvétá pozdně, většinou zároveň s rašícími listy na samém konci dubna a díky etapovému zrání poupat kvete téměř měsíc a vždycky se vyhne poškození pozdními jarními mrazy.

Přirůstá poměrně pomalu a dokáže vyrůst v menší strom nebo vysoký keř o výšce kolem 5 metrů v zahradách a ještě více ve volných prostranstvích s neomezeným místem na kořeny. Naštěstí je velmi kompaktní a štíhlá, takže moc místa do šířky nezabere. Opadavé listy jsou široce obvejčité, cca 10x4 5 cm velké, svěže zelené. Magnólie Hattie Carthan se začala prodávat kolem roku 1985 a byl zjištěno, že díky nestabilním vlastnostem jednoho z rodičů původního hybridu (m.liliiflora) je nejspolehlivějším způsobem množení roubování. Semenáčky ani řízkované rostliny nevykazují shodné vlastnosti s matečnicí.

Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.

Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, nesjpíše jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2 m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá – nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Ocení stanoviště chráněné před ostrým větrem a zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období. Mrazuvzdorná je min. -29 °C.

Poslední revize 08-12-2020