Hemerocallis 'SOUTH SEAS'
Hemerocallis 'SOUTH SEAS'
denivka (tetraploid)
denivka (tetraploid)
VZRŮST | středně vysoká trvalka |
---|---|
BĚŽNÁ VÝŠKA | 0.6-0.8m |
BĚŽNÁ ŠÍŘKA | 0.3-0.5m |
KATEGORIE LIST | listnatý opadavý |
BARVA LISTŮ | zelená |
KATEGORIE KVĚT | nápadné květy |
BARVA KVĚTŮ | ++kombinovaná:oranžová a sytě růžová a zlatá |
DOBA KVETENÍ | červenec - srpen |
NÁROKY NA SLUNCE | slunce a polostín |
USDA zóna (nejnižší) | 3 (do -40°C) |
KÓD ZIMNÍ OCHRANY | |
PRO ZÓNY 5+6 | |
PRO ZÓNU 7 | |
ZAŘAZENA DO KATEGORIÍ |
Trvalky a cibuloviny Květy v létě |
Denivky své jméno získaly díky faktu, že jednotlivé květy vydrží jeden den. Ale už mladé rostliny mají květů na jednom stonku hned několik a s přibývajícími léty přibývá i stonků s květy. Tato nádherná a bezúdržbová trvalka nadchne i nejzaneprázděnějšího člověka, neboť kromě zasazení a občasného zalití v období sucha nepotřebuje VŮBEC NIC. A přitom nás v plném létě ohromí pestrou paletou barev, květem ve tvaru lilií, někdy s nařasenými konci, někdy ohnutými dozadu, někdy elegantně úzkými.
Denivka South Seas (‚Jižní moře‘) má stejně poetický název, jako když Oldřich Nový v Kristiánovi vykládá okouzleným slečnám o zpívajících cikádách a šumějících palmách za letních nocích při svitu egyptského měsíce. Dost možná i zde je v tom kousek vylhaného patosu, protože ač tato květina vypadá téměř exoticky, jako kdybyste ji nalezli na tropickém ostrově, jedná se o naprosto odolnou severskou trvalku, ze které si žádná rozesmátá Tahiťanka věnec na hlavu zaručeně neudělá, protože vznikla v americkém Ohiu v klimatu téměř totožném jako to naše. To jí ovšem na kráse pranic neubírá stejně jako Kristiána, i přes všechny jeho výmysly, budou všechny ženy milovat.
Jedná se o tetraploid (se zdvojeným počtem chromozómů v každé buňce: 44), takže po prvním kvetení přibližně v půlce července umí vykvést koncem prázdnin znovu. Květy jsou voňavé, pevné, velké (13-14 cm), tmavě oranžové s červenými odlesky v méně nápadném oku, jako když dozrává mladý červený pomeranč. Hrdlo je zlatožluté. Vykvétá navečer. Listy jsou opadavé a pevné stonky poměrně vysoké – 70-80 cm.
Odrůdu vyšlechtil a roku 1993 registroval Američan s východoevropskými kořeny Steve Moldovan (1938-2006) z amerického Ohia, který denivkám věnoval přes 50 let svého života s naprostou oddaností a vášní. Jeho hlavními kritérii byla barva a množství květů na jednom stonku. Koncem století se stále více zaměřoval i na tvar a nutností byly různě zvlněné a řasené okraje plátků na souměrně okrouhlém květu tolik vzdáleném od prapůvodní střapaté venkovské denivky s úzkými okvětními plátky. Za svůj život vyšlechtil a registroval neuvěřitelných 468 odrůd.
Denivky mají silné, sytě zelené, zdravé listy, které zdobí zahradu od jara až do zimy, tzn. že nevadnou jako například odkvetlé cibuloviny. Netrpí na škůdce ani choroby. Pokud v okolí není nic chutnějšího, mohou je napadnout slimáci. Dopřejte denivkám plné slunce nebo nanejvýš mírný stín a pro bohatší kvetení můžete každé jaro mírně přihnojit. Jinak snáší jakoukoliv půdu, i suchou, přestože se jí daří lépe ve vlhké zemi. Vhodná i do venkovních květináčů. Naprosto mrazuvzdorná do cca -40°C.
Poslední revize 30-12-2020
Denivka South Seas (‚Jižní moře‘) má stejně poetický název, jako když Oldřich Nový v Kristiánovi vykládá okouzleným slečnám o zpívajících cikádách a šumějících palmách za letních nocích při svitu egyptského měsíce. Dost možná i zde je v tom kousek vylhaného patosu, protože ač tato květina vypadá téměř exoticky, jako kdybyste ji nalezli na tropickém ostrově, jedná se o naprosto odolnou severskou trvalku, ze které si žádná rozesmátá Tahiťanka věnec na hlavu zaručeně neudělá, protože vznikla v americkém Ohiu v klimatu téměř totožném jako to naše. To jí ovšem na kráse pranic neubírá stejně jako Kristiána, i přes všechny jeho výmysly, budou všechny ženy milovat.
Jedná se o tetraploid (se zdvojeným počtem chromozómů v každé buňce: 44), takže po prvním kvetení přibližně v půlce července umí vykvést koncem prázdnin znovu. Květy jsou voňavé, pevné, velké (13-14 cm), tmavě oranžové s červenými odlesky v méně nápadném oku, jako když dozrává mladý červený pomeranč. Hrdlo je zlatožluté. Vykvétá navečer. Listy jsou opadavé a pevné stonky poměrně vysoké – 70-80 cm.
Odrůdu vyšlechtil a roku 1993 registroval Američan s východoevropskými kořeny Steve Moldovan (1938-2006) z amerického Ohia, který denivkám věnoval přes 50 let svého života s naprostou oddaností a vášní. Jeho hlavními kritérii byla barva a množství květů na jednom stonku. Koncem století se stále více zaměřoval i na tvar a nutností byly různě zvlněné a řasené okraje plátků na souměrně okrouhlém květu tolik vzdáleném od prapůvodní střapaté venkovské denivky s úzkými okvětními plátky. Za svůj život vyšlechtil a registroval neuvěřitelných 468 odrůd.
Denivky mají silné, sytě zelené, zdravé listy, které zdobí zahradu od jara až do zimy, tzn. že nevadnou jako například odkvetlé cibuloviny. Netrpí na škůdce ani choroby. Pokud v okolí není nic chutnějšího, mohou je napadnout slimáci. Dopřejte denivkám plné slunce nebo nanejvýš mírný stín a pro bohatší kvetení můžete každé jaro mírně přihnojit. Jinak snáší jakoukoliv půdu, i suchou, přestože se jí daří lépe ve vlhké zemi. Vhodná i do venkovních květináčů. Naprosto mrazuvzdorná do cca -40°C.
Poslední revize 30-12-2020
VELIKOSTI A CENY
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
Vysvětlivky
|