Sequoiadendron giganteum 'PENDULUM' sekvojovec obrovský
vzrůst
nízký strom,nízký strom
běžná výška
3-6m
běžná šířka
0,5-2m
kategorie list
jehličnan stálezelený
barva listů
nároky na slunce
slunce
nároky na půdu
jakákoli (od kyselá po zásaditou)
nároky na vlhkost půdy
mírně vlhká ale s dobrou drenáží
kód zimní ochrany
pro zóny 5+6
pro zónu 7
zařazena do kategorií
Sequoiadendron
Sekvojovec obrovský – pozor, neplést si s pravou sekvojí – je jediným zástupcem svého druhu. Což je u tak monumentálního stromu vcelku pochopitelné, že se o slávu nechce dělit. Pochází z Východní Kalifornie, z pohoří Sierra Nevada a věřte tomu, že veškerá synonyma odkazující se na jeho velikost jsou na místě. Sekvojovec je podle všech dostupných informací nejvyšší strom světa, který kdy byl změřen. Existuje i pár exemplářů, které získaly jméno (a slávu) a jsou světovou přírodní památkou, jako například General Sherman, po česku Strom Generála Shermana, což je sekvojovec o výšce 83,8 metru (měření z roku 1997), nyní nejvyšší strom světa. Stojí v Obřím lese v národním parku USA v Kalifornii a jeho věk se odhaduje na 2300-2700 let. Ještě vyšší byl Crannell Creek Giant, pokácený ve 40. letech minulého století, jehož výška se odhaduje ještě o 15-20% vyšší. Nedaleko stojí druhý největší – Strom Generála Granta se svými 81,7m a věkem kolem 1650 let. Každé větší arboretum nebo botanická zahrada má aspoň jeden, včetně té v Troji. Dokonce existuje seznam nejvyšších sekvojovců světa – dostupné na Wikipedii.Popis rostliny:
Sekvojovec Pendulum je o mnoho menší a nadmíru pitoreskní, proto také velmi vyhledávaná, selekce tohoto původně vysokého jehličnanu. Byla nalezena roku 1863 ve Francii ve školce Lalande a poprvé ji i s odrůdovým jménem popsal Élie-Abel Carrière v publikaci Traité Général des Conifères z roku 1867. Jedná se o velmi štíhlý jehličnan s nepředvídatelně tvarovaným tělem a převislými postranními větvičkami. Každý kus je unikát a nikdy nelze určit, zda se rozroste do spirály, kaskády, vidlí nebo jakkoli jinak bizarního tvaru. Listy jsou dvojí – špičatě jehlicovité i kopinatě šupinaté, sivě zelené až modrozelené a hustě pokrývají provázkovité větvičky. Borka je červenohnědá, měkká, s přibývajícím věkem hluboce vrásněná a šupinatě se odlupující, ale kmen je zpravidla zcela porostlý postranními větvičkami, takže borka není vidět.
Tento strom se považuje za solitér a nepředpokládá se jeho řez, i když chápu, že milovníci specialit a obřích bonsaí by si na něm mohli smlsnout. Roste přibližně 30 cm za rok a konečná výška se odhaduje mezi 4 a 6 metry. Trvá mu poněkud dlouho (10 a více let), než skloní špičku, aby začal tvořit očekávané tvary. Nemá problém s nízkými zimními teplotami, ale špatně snáší velké výkyvy, zejména koncem zimy. Při podobném nebezpečí se vyplatí jej během dne hodně zalít, není-li sněhová přikrývka.
Není náročný na pěstování, vlastně s ním po výsadbě krom občasné zálivky, než zakoření, vůbec nic neděláte. Potřebuje propustnou, středně živnou a hlubokou zem jakékoli pH reakce. Má kůlové kořeny a netrpí na vyvrácení větrem. Hnojení nevyžaduje, ani jej nedoporučujeme, aby dobře vyzrávaly letorosty. Mrazuvzdornost se udává kolem -27 °C, ale se sněhovou přikrývkou se předpokládá ještě o něco vyšší.
Poslední revize 28-09-2021
Podobné rostliny
