Acer palmatum

Japonské javory vždy patřily mezi vrcholné okrasy pěstěných zahrad. Tvar stromu je natolik osobitý, že jej doporučujeme nechat růst divoce, bez „výchovných“ řezů.

Základní druh dlanitolistého japonského javoru má zelené listy a i když jsou v zahradnickém světě velmi populární jeho červené varianty, mám za to, že je to jeden z nejelegantnějších stromů vůbec. Díky přirozené barvě olistění „si na nic nehraje“ a nabízí skvostnou podívanou na solitérní strom keřovitého růstu s několikanásobně rozdvojeným kmenem blízko u země.

Jeho tvar je široce rozkladitý, nové větve se rozrůstají hlavně do stran, kde po několika letech převisají. 5- až 7-cípé listy jsou zjara nápadně bronzové a mění se do měkce zelené během sezóny. Strom je hustě olistěn a zejména na podzim tak dá vyniknout kouzelným, měňavým odstínům zlatožluté, zářivě oranžové, růžové i purpurové barvy.

Roste pomalu do výšky cca 3-4m a přibližně stejné šíře v malých zahradách, kdežto při neomezeném prostoru na kořeny může mít až dvojnásobek. Nestříhá se, ale je možné trochu podpořit formování stromu tím, že vyholíme nejsilnější vertikální větve ze dvou třetin od země, aby co nejdříve začal přirůstat v horní partii, kde vznikne deštník z bohatého olistění. Dává přednost kyselejší půdě, vlhčí – nikoli přemokřené, propustné. Dobře prospívá i na slunečném stanovišti.

Tato impozantní solitéra by se měla v našich zahradách vysazovat více, neboť je u nás plně mrazuvzdorný a svým pomalým růstem a omezenou výškou vhodný i do malých zahrad.


Poslední revize 31-12-2007.