Itea virginica 'HENRY'S GARNET'

Itea je malý rod asi 10 druhů stálezelených a opadavých keřů či stromů z východu Asie a východní části Severní Ameriky. Itea viržinská, rovněž nazývaná viržinská vrba, je americký druh pocházející ze stejného stejnojmenného státu USA, kde se nachází na vlhkých až mokrých lokalitách na krajích lesů a v houštinách často podél vodních toků. Pěstuje se pro své vonné květy a barvu podzimního listí.

Henry’s Garnet je ceněná odrůda itey viržinské, která získala AGM (Award of Garden Merit) od anglické Královské zahradnické společnosti. Jedná se o selekci s výjimečnými podzimními odstíny a všiml si jí americký botanik Michael Dirr, když ji nalezl rostoucí v zahradách univerzity ve Swarthmore v Pensylvánii, USA. Dozvěděl se, že sazenice věnovala univerzitě Josephine Henry, která přicestovala z Georgie. Na počest její i univerzity odrůdu pojmenoval Henry’s Garnet, protože garnet znamená granát i granátová barva, což je nejenom barva podzimního listí ale i jedna ze dvou univerzitních barev.

Zjara raší svěže zelenými, podlouhle elipčitými, 5-10 cm dlouhými, při okrajích pilovitými listy, které se na konci sezóny barví nejprve do bronzově oranžové a později do zářivých odstínů karmínově až granátově červené barvy stejně jako větvičky. V teplejších zónách se považuje za polo-opadavou, u nás nikoli, ale listy drží obzvláště dlouho – téměř jako ambroně, tedy až do opravdu mrazivých dnů konce podzimu. V červnu a červenci vykvétají 8-15 cm dlouhé, střemchám podobné, převislé hrozny složené z krémově bílých květů, jež sladce a silně voní po medu.

Itea neroste rychle a přirozeně tvoří vzpřímené keře. Protože květy se tvoří na větvích z předchozího roku, v případě potřeby řezu jej provádějte okamžitě po odkvětu. Ale kromě zmlazování starších rostlin většinou není potřeba, rostlina si sama uchovává pěkný habitus. Přestože již byly zaznamenány keře vysoké přes 2 metry, v zahradách se běžná výška pohybuje v rozmezí 1 až 1,5 metru.

Pěstuje se snadno. Nabídněte jí přednostně kyselejší, případně neutrální půdu a vlhko (doporučujeme zamulčovat). Dobře zvládá i dočasné podmáčení, ale nedokáže stát celou sezónu ve vodě. V suché zemi jí prosychají větvičky a viditelně řídne, málo kvete a téměř neroste. Nevyžaduje žádnou péči ani hnojení a je dobře mrazuvzdorná do cca -29 °C.

Poslední revize 24-11-2021.