Gentiana 'DIANA ALBA'

Jedna z nejkrásnějších skalkových trvalek a zároveň jedna z mála rostlin s opravdu modrými květy se jmenuje hořec. Celý rod čítá na asi 400 druhů, které se mezi sebou velmi úspěšně kříží. Mnoho druhů ani nemá jiné než latinské jméno, tak se pro jednoduchost označují dle doby květu jako hořec jarní, letní a podzimní. A některé z nich nejsou modré.

Hořec Diana Alba je náhodná mutace vzešlá ze šlechtění jeho modrého bratra Diana od nizozemské firmy Vaste Plantenkwekerij de Leeuw Ploegstraat. Tento letní hořec vykvétá ve druhé polovině července a kvete velmi dlouho, často až do září, kdy jej mohou vystřídat podzimní druhy a odrůdy. Vzpřímené, protáhle trubkovité květy jsou porcelánově bílé s mnoha droboučkými pihami zelené barvy uvnitř hrdla. Odkvetlé květy doporučujeme opatrně odstraňovat – jednak zajistíte rychlejší násadu nových poupat (rostlina se nevysiluje tvorbou semen) a zároveň zabráníte množení plísní během vlhkého počasí, když uvadají staré květy.

Jedná se o nižší druh tvořící husté koberce drobných, protáhle oválných, svěže zelených listů na většinou vzpřímených, při krajích i lehce poléhavých stoncích o výšce či délce kolem 10 cm. Je ještě o něco vitálnější než jeho modrý předchůdce a rychleji vytváří husté a bohatě nakvetlé trsy. Zjara celou rostlinu ostříhejte těsně nad zemí. Je běžné, že v trsu vykvetou jeden až dva stonky s modrými květy.

Hořec se v přírodě přirozeně se vyskytuje na vlhčích loukách, kde znenadání mezi nízkou trávou vykvetou jeho syté květy. I když se považuje za skalkovou rostlinu, vyžaduje vlhko, což mu zajistí i okolní zeleň, jež svými stonky a listy chrání půdu před vyschnutím, ale půda musí mít dobrý odtok přebytečné vody. Miluje plné slunce, kde spolehlivě otevírá své květy – ve stínu nebo během oblačných dnů nikoli. Půdu preferuje neutrální, živnou a významně mu pomáhá půdní mykorhiza. Mrazuvzdorný do min. -29 °C.

Poslední revize 25-08-2022