Elaeagnus x ebbingei 'LEMON ICE'

V západní Evropě nazývají hlošiny díky stříbřité barvě olistění ruská oliva, i když toto přízvisko platí spíše pro hlošinu úzkolistou s opadavými úzkými listy, který se s úspěchem vysazuje v nehostinných podmínkách jako imitace olivy. Hlošina Ebbingeova vznikla samovolným zkřížením e. macrophylla s velkými, zakulacenými, neopadavými listy a divoce a beztvaře rostoucím e. pungens s užšími listy a mnoha trny. V encyklopedii se dozvíte, že ji objevil roku 1929 holandský botanik Simon Doorenbos (1891-1980) a pojmenoval ji na počest jiného botanika J.W.E. Ebbinge, rovněž z Nizozemí. Mnoho let poté se ale zjistilo, že už roku 1909 vzniklo jméno elaeagnus x submacrophylla, které keři dala švýcarská botanička Camille Servettaz (1870-1947), která tuto mutaci zaregistrovala o více než 20 let dříve. Přesto celý svět doposud zůstává u jména ebbingei.

Pokud jste si oblíbili pestrolisté variety stálezelených hlošin, jmenovitě například Limelight, máme pro vás její vylepšenou verzi pojmenovanou Lemon Ice. Má o něco širší listy a vzpřímenější, o něco kompaktnější růst. Listy mají tmavě zelené okraje a světle až středně sytě žlutý vnitřek, který může zabrat až 80% plochy listu. Jsou neopadavé, kožovité, lesklé, spíše ploché. Mladé listy raší světlounce béžové, poseté drobounkými tečkami jakoby poseté hvězdným prachem a vybarví se až po úplném dozrání přibližně po 4-6 týdnech od narašení. Jako většina panašovaných odrůd i Lemon Ice občas vytváří zelenolisté reverze, tj. pruty s výhradě zelenými listy, které se vrátily ke své původní genetické informaci. Jsou bujnější a brzy by rostlinu přerostly, je potřeba je co nejdříve odstranit. Oranžově hnědá barva větviček je výraznější s příchodem chladného podzimního počasí.

Hlošiny jsou ceněné nejenom pro své pestré listy a rychlý růst, na podzim nabízejí i kvetení. Květy jsou drobné a málo nápadné, zato jejich vůně je nepřehlédnutelná. Za teplých a slunečných dnů podzimu se rozléhá do několik metrů v okolí, je velmi příjemná a sladká, něco mezi karafiáty, šeříkem a jasmínem. Pokud je mírná zima, během května dozrávají malé, jedlé plody. Jsou to sytě červené, cca 1,5 cm dlouhé oválky s peckou. Chuť připomíná sladké višně a nejlepší jsou, když začnou samy opadávat.

Hlošiny jsou pěkné keře pro solitérní použití, protože nabídnou mnoho listové hmoty na menší ploše, ale nápaditě kombinované s kontrastně vybarvenými keři v živých plotech a stálezelených stěnách nabídnou skvělé zpestření, zejména odrůdy s barevnými listy. Promíchejte je společně s blýskavkami, bobkovišněmi, vavříny, velkolistými i drobnolistými cesmínami nebo modrým eukalyptem. Společně vytvoří neopakovatelný, stálezelený a atraktivní zápoj, který potěší vaše oči během celého roku.

Keř roste rychle, 30-50 cm za rok a lze kdykoli a kdekoli stříhat od jara do podzimu. Není náročný na živiny v půdě ani na její pH. Určitě potřebuje na zimu zamulčovat, aby se omezilo rychlé promrzání horních kořenů. V regionech se silnějšími mrazy doporučujeme sázet do zimního stínu. I po silných zimách výborně a silně obráží z nepoškozeného dřeva. Nesnáší zamokřená místa a udusanou, vododržnou zem. Je plně mrazuvzdorný do min. -23 °C a při nižších teplotách pouze ztrácí horní listy, ale dřevo většinou vydrží. Pokud nemrzne a není zmrzlá zem, doporučujeme zalévat, zejména nově vysazené keře.

Poslední revize 09-09-2022