Aconitum carmichaelii (syn. a. fischeri)

Máte-li rádi syté barvy do trvalkových záhonů, nechte se uchvátit temně modrofialovými květy této rostliny. Oměj Carmichaelův se také někdy nazývá podzimním, protože na rozdíl od svého příbuzného oměje šalamounku vykvétá až ke konci léta – v září a říjnu. Jeho květy jsou překrásně sytě modrofialové, velké, jemně voňavé, tvarované jako vysoké helmice a hrdlo zdobí antracitově šedé tyčinky.

Květenství je vzpřímený hrozen na pevné a vysoké lodyze o výšce kolem jednoho a půl metru i více, což z tohoto oměje činí působivou solitérní trvalku mezi nižší keře nebo atraktivní volbu pro zadní části trvalkových záhonů. Krom pozdních květů nabízí ještě jednu parádu, která rostliny zdobí již od jara – hluboce vykrajované, tmavě zelené, lesklé listy, které na podzim, než zežloutnou, nabírají červené a vínové tóny.

Oměj je oblíbená rostlina k řezu. Patří do čeledi pryskyřníkovitých a přestože je využíván zejména v čínské medicíně, celá rostlina a zejména hlízy jsou prudce jedovaté a doporučuje se manipulovat s ní v rukavicích.

Poroste téměř v jakékoli půdě, která bude vlhká a chladná, ale přednost dává hluboké, na živiny bohaté zemi. Má rád plné slunce a polostín. Hnojení není nutné, ale může podpořit kvetení tvořením bočních výhonů s poupaty pod hlavním kvetoucím hroznem. Plně mrazuvzdorný do cca -40 °C.

Poslední revize 02-12-2022.