Tradescantia JS^® BRAINSTORM

Poděnka je otužilá a dlouho kvetoucí trvalka, která pochází z Ameriky, kde se vyskytuje volně v přírodě od Kanady po Argentinu. Existuje na 85 druhů, z nichž některé zdomácněly i na dalších kontinentech, kam byly nejspíše zavlečeny po objevení Ameriky, ale pokládají se tam za nepůvodní. Naštěstí pro nás, poděnka je jako stvořená pro středoevropské klima, které jí dělá dobře a skvěle tu roste. Tak se ani moc nezlobím, že jim sem někdo zavlekl…

Poděnka Andersonova je kříženec, který objevili Walter E. Anderson a R.E. Woodson a Anderson jej popsal ve své knize roku 1952. O dva roky později jej Ludwig a Rohweder na počest objevitele nazvali tradescantia x andersoniana. Botanická nomenklatura avšak jméno nepřijala s odůvodněním, že chybí detailní popis a další informace o přesném původu, proto se dnes poděnka Andersonova považuje pouze za skupinu, kam se řadí mnoho odrůd vykazujících shodné rysy. Prokázalo se, že rostliny obsahují geny druhů t. virginiana, t. subaspera a t. ohiensis. Patří sem i odrůda JS^® Brainstorm, kterou vytvořil Belgičan Jan Spruyt s použitím takových rodičů, aby docílil extra zářivé barvy a neuvěřitelně dlouhou doby kvetení – až 6 (!) měsíců.

Odrůdové jméno této poděnky obsahuje anglické slovo Brainstorm, což znamená ‚Zatmění mozku‘. Někdo tu zřejmě chtěl být vtipný, ale ironie stranou – ono se to povedlo. Po svém představení na prestižní anglické výstavě Chelsea Flower Show roku 2023 svou krásou nejspíš porotě vypálila díru do mozku, tak ji zařadili do nejužšího výběru pro rostlinu roku, což je v tamní bestiální konkurenci obrovský úspěch. Poznáte ji podle sytě purpurově fialových květů o 3 plátcích, které vykvétají na vrcholech 40-50 cm vysokých, silných stonků v zajímavě nahloučeném květenství, kde to vypadá, že se jednotlivé květy mezi poupaty perou, který dneska vykvete a když se jim to povede, vytvoří ohňostroj purpurové barvy. Vykvétají v červnu (za výjimečně teplého jara již koncem května) a vydrží kvést až do podzimu. Zajímavé je, že se chrání před horkým sluncem zavřením květů a během vrcholného léta se otevírají jen dopoledne a pak až v pozdně odpoledních hodinách. Podlouhlé, tenké listy jsou středně zelené, mírně se sklánějí a připomínají listy denivek.

Jsou-li rostliny po první vlně kvetení unavené, můžete je v půlce léta sestřihnout až k zemi, aby znovu narašily a dělaly parádu pro pozdně letní show. Poděnka zní trošku jako voděnka a to mějte na paměti, protože to sice není rostlina vodní, ale ráda pije. Tak si večer vezměte konev s trochou vody do jedné ruky, skleničku prosecca do druhé a jděte pít s ní. Ideální umístění je lehký polostín či toulavé světlo a rovnoměrně vlhká půda, která nebude ani vysychat, ani nezůstane podmáčená. Listy většinou svým zavadnutím ukážou, že jim chybí vláha. Na pH půdy nezáleží a letní hnojení selektivními hnojivy s fosforem zajistí bohatší kvetení. Je mrazuvzdorná až do cca -34 °C a vhodná i do nádob.

Poslední revize 12-07-2024.