Rhododendron 'SILVER EDGE'

Rododendrony (pěnišníky) jsou spolehlivé, překrásně kvetoucí stálezelené keře pocházející z jihozápadní Asie, Himalájí, Severní Ameriky a dokonce Evropy. Z volně rostoucích druhů byly kříženy nové odrůdy, u kterých se neustále zdokonalují jejich přednosti. V polovině 20.století bylo zaevidováno již přes 10 tisíc kultivarů a jejich počet přibývá.

Pěnišníky ze skupiny Ponticum (Pontus = Černé moře => pěnišník černomořský) pochází z jihozápadní Evropy, Velké Británie, Kavkazu a západní Asie a dochované fosilie z doby před posledním ledovcovým maximem (před cca 20.000 lety) dokazují jejich ještě rozsáhlejší rozšíření. V moderní historie nacházíme první záznam o jeho pěstování pro okrasné účely z roku 1763 v Británii. Většinou vynikají úzkými listy a do stran se rozšiřujícím habitem. Botanický druh tvoří bohaté oddenky, kterými se šíří do prostoru, a díky tomu je mnoha zemích jeho domoviny považován za invazní druh. Naštěstí většina odrůd, které do této skupiny spadají, nemá 100 % jeho genů, protože jsou křížené s jiným druhem. Tuto nectnost tudíž postrádají a s plevelením všude kolem si netřeba dělat starosti.

Silver Edge je sesterská odrůda pěnišníku Variegatum a u obou se jedná o selekci či hybrid pěnišníku černomořského s panašovanými okraji listů. Krémově bílé okraje listů jsou nestejné a jednotlivé listy od sebe dost odlišují, což keři přidává na zajímavosti. Důležitým faktem zůstává, že toto olistění nesnáší plné slunce, zejména v zimě. Listy jsou kožovité, neopadavé, 10-15 dlouhé. Květy jsou široce zvonkovité, středně růžové, ale neobjevují se pravidelně a spolehlivě. Keři se musí dobře dařit, aby byl ochotný kvést pravidelně ob rok. Roste středně rychle do hustého, vystoupavě zploštělého keře.

Odrůda se v registrech poprvé objevila roku 1994 s místem nálezu Anglie. Panuje domněnka, že odrůdy Variegatum a Silver Edge jsou totožné, jen jinak pojmenované, ale dle našich zkušeností má Silver Edge o tón světlejší květy a plošší listy s méně stočenými okraji, což může být legitimní znak odrůdové odlišnosti nebo klidně jen mírná mutace odvislá od matečnice, ze které byly rostliny množeny. Kdo ví? Rozhodnutí necháme na vás 😊

Pro pěknější vzhled doporučujeme po odkvětu opatrně otrhat zvadlé květy tak, abyste neporušili nové výhony. Kořeny rostou mělce a nadále se rozrůstají pod povrchem země do stran, kde hledají živiny = nikdy je nesázejte příliš hluboko. Půdu potřebují kyselou (pH 4,5-5,5), bohatou na živiny, chladnou a neustále vlhkou. Ideální směs ke kořenům je rašelina smíchaná s lehkou, vápno-prostou zahradní zemí, zasypaná tlejícím listím či drcenou kůrou. Mrazuvzdorný je do cca -23 °C.

Poslední revize 24-12-2008; 17-01-2024