Campsis radicans trubač - stromkový
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Campsis
Rod Campsis, křivouš nebo lidově trubač, tvoří jen dva druhy, ale oba mají v sobě energii subtropických lián, které se během evoluce naučily šplhat vzhůru pomocí drobných vzdušných kořínků a opírat se o kůru stromů jako o přirozené žebříky. Patří do čeledi Bignoniaceae, skupiny známé svými trubkovitými květy a často dřevnatým popínavým habitem. C. radicans pochází ze Severní Ameriky, zatímco C. grandiflora z východní Asie, což je zajímavé geografické rozštěpení, které naznačuje dávné rozšíření předků rodu v teplejších oblastech severní polokoule. Rod popsal João de Loureiro (1717–1791), portugalský misionář a botanik působící v jihovýchodní Asii, který jej vymezil na základě charakteristických zakřivených tyčinek, jež daly jménu původ v řeckém kampein, tedy „ohýbat“. Historie názvosloví je však spletitá: evropské zahrady 17. století si nebyly jisté, kam rostlinu zařadit, a tak se objevovala pod jmény Bignonia, Tecoma či dokonce Apocynum, než byla v 19. století definitivně ustálena v dnešní podobě. V přírodě se jedná o liánu, která se drží světlých okrajů lesů, nepodmáčených říčních břehů a narušených stanovišť, kde jeho rychlý růst a schopnost zakořeňovat stonky umožňují obsadit prostor dříve, než se ke slovu dostanou pomalejší dřeviny.
Campsis radicans, křivouš kořenující, je jedním z nejvýraznějších severoamerických popínavých druhů, který si už v raném koloniálním období získal pozornost Evropanů díky svým nápadným měkce červeným květům. Druh popsal Carl Linné (1707–1778) roku 1753 jako Bignonia radicans, ale až později jej Édouard Bureau (1830–1918) převedl do rodu Campsis. Původní areál sahá od Iowy a New Jersey až po Floridu a Texas, kde rostlina obývá říční nivy, okraje lesů a opuštěné pastviny. V předkolumbovské krajině byla vázána hlavně na vlhká dna údolí, ale s rozvojem zemědělství a narušováním krajiny se stala úspěšným kolonizátorem plotů, mezí a opuštěných pozemků. V Evropě se campsis objevil už v 17. století v Anglii a rychle se zabydlel v zahradách díky své barevné kráse a bohatému kvetení v době, kdy většina domácích dřevin je po odkvětu. Je ceněný i pro svou houževnatost – dokáže obrůstat pergoly, zdi i staré stromy a vytvářet husté zelené stěny. Zároveň však vyžaduje respekt: kořenové výmladky botanického druhu a schopnost zakořeňovat stonky z něj dělají rostlinu, která se může vymknout kontrole, pokud nedostane jasně vymezený prostor. Kulturně je spojován s americkým Jihem, kde se stal téměř ikonickou součástí venkovských zahrad, a jeho lidové jméno „cow-itch vine“ připomíná, že kontakt s listy může u citlivých osob vyvolat podráždění kůže. První dochovaný záznam o jeho pěstování v Čechách je z roku 1808 z evidence botanické zahrady u zámku Hluboš.
Určitě znáte popínavý trubač. Krása a velikost jeho květů přiměla zahradníky, aby rostlině vdechli nový život ve tvaru stromku s kmenem, na jehož konci tvoří nepravou korunu. Tam léto co léto vykvétají neúnavně exotické, trubkovité květy jasně červené barvy. Opadavé, tmavě zelené listy jsou lichozpeřené a ještě umocňují exotický vzhled trubače, který jako jedna z mála dřevin
vykvétá v létě - začíná v červnu/červenci (podle počasí) a končí s prvními mrazy.
Pro podporu kvetení i hustotu rostliny je nutné každý rok zjara po nejhorších mrazech (konec března) silně zastříhat na cca 2-3 páry pupenů loňského dřeva. Kvete na koncích nových výhonů, takže čím více jich bude, tím více květů vás bude těšit. Protože se jedná původně o liánu, její kmen potřebuje po celý život silnou oporu. Upevněte jej tedy do trojnožky a starším rostlinám s rozrostlou korunou vyvažte i korunu, aby ji vítr nerozlámal.
Většinou netrpí na choroby ani na škůdce, pouze máme zkušenost, že jeho květy lákají v noci škvory, kteří si nejdříve pochutnají na nektaru z květu a když nemají dost, začnou požírat květ samotný a do rána z něj udělají cedník. Funguje na ně jen jedna zbraň: baterka a biolit – večer (kolem desáté), když vylezou na večeři, se vydejte na lov. Posviťte si do hrdla květů a pokud ho tam načapáte, jemně jej postříkejte rajským plynem z biolitu. Stačí malý zásah – biolit je velmi silný. Rostlině to neuškodí, ale škvoři postupně zmizí a květy zůstanou další den krásné. Pozor: je zbytečné i nebezpečné stříkat preventivně celou rostlinu!!
Prodáváme pouze rostliny, které kvetou již v roce prodeje.
Poslední revize 25-07-2009.
Křivouš kořenující potřebuje především slunce, teplo pro bohaté a dlouhé kvetení a dobře odvodněnou půdu. U jižních zdí se chová jako vitální liána, která bez problémů vyžene několikametrové výhony za sezónu a své opory se chytá příčepivými kořínky, které svou oporu neničí a dokážou se chytnout i skla. V těžkých jílech nebo v místech, kde voda po dešti stojí déle než několik hodin, trpí hnilobami a stagnuje. Vlhko mu nevadí, pokud je půda propustná; nesnáší však trvalé zamokření, protože jeho kořeny potřebují kyslík. V prvním roce po výsadbě je vhodné udržovat rovnoměrnou vláhu, ale po zakořenění snáší i delší suchá období, zejména pokud má hlubší, živnou půdu: má hluboké kořeny a vodu si po 2 letech umí najít sám i bez zálivky. Hnojení není nutné, ale jednou ročně přidání kompostu nebo tenké vrstvy dobře zetlelého hnoje podpoří růst a kvetení; dusíkatá hnojiva naopak podporují bujný růst listoví na úkor květů.
Stříhání je u trubačů důležitá péče pro efekt, nikoli však nezbytná pro život. Pokud na jaře po mrazech zkrátíte loňské výhony na 2 až 3 páry oček a odstraníte slabé nebo nevhodně rostoucí větve, odvděčí se vám souměrným a hustým nárůstem mnoha nových výhonů a záplavou květů. V chladnějších oblastech je vhodné chránit kořenový krček lehkým mulčem, ale nadzemní část je obvykle dostatečně odolná; mladé rostliny mohou v prvních zimách částečně namrzat, ale spolehlivě obrážejí. Rostlina není jedovatá, ale v encyklopediích se uvádí, že její míza může u citlivých osob vyvolat podráždění kůže, proto je vhodné pracovat v rukavicích (zatím jsme nezaznamenali jediný případ). Větrná stanoviště snáší dobře, pokud má pevnou oporu, ale prudké nárazové větry mohou lámat dlouhé letorosty. Mrazuvzdornost je zde nejvyšší mezi všemi trubači: nejméně -29 °C, což je pro většinu středoevropských zahrad dostatečné. Není vhodný do venkovních květináčů.
Veškeré zboží si můžete vyzvednout osobně v prodejně, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KURÝREM / AUTEM. Zde je ceník přepravného. Dodáváme i na Slovensko.
Položky označené KURÝREM lze zabalit do krabice a odeslat kurýrem, nebo v případě větší objednávky je odeslat naší dopravou, pokud by balíková služba přesáhla cenu dodání naším vozem. Více o dopravě zde.
Nevíte si rady s objednávkou? Zkuste informace jak objednávat.
Nezáleží na tom, ve které prodejně se rostlina právě nachází. Pokud si ji předem objednáte, připravíme vám ji tam, kde si ji přejete vyzvednout.
Chcete využít slevy pro objednávky listopad / únor? Více informací zde.
- STANDARD - Rostliny této kategorie jsou 1.jakosti s hustotou větví a celkovou šířkou přiměřenou věku a způsobu pěstování v kontejnerech.
- DE LUXE - Do této kategorie patří speciálně vybrané kusy, které na svůj věk a výšku mají velmi husté větvení a celkový luxusní vzhled, zpravidla díky pravidelnému stříhání nebo jiné speciální péči.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou již velmi rozrostlé a věkově zralé se solitérním vzezřením.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejně kvalitní jako naše běžná standard kvalita, ale jsou mladší a tím pádem menší a levnější.
- KEŘ - dřevina, která houstne zejména větvemi rostoucími od země.
- STROM - kmenová dřevina s korunou, kdy kmen má výšku 190-210 cm, není-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodní velikost se u stromů považuje obvod kmene ve výšce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenová dřevina s nižším kmenem než má strom, výška kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAVĚTVENÝ OD ZEMĚ - znamená dřevinu, která neroste jako klasický keř, ale má kmen a větve se objevují již od země a pokračují vzhůru podél kmene.
- u TRAV a TRVALEK se většinou uvádí průměr květináče nebo průměr trsu, čímž se odkazuje na hustota trsu.
