Calycanthus floridus

Sazaníků existuje několik druhů a považují se za keře východu Ameriky, i když jeden z nich má přímo ve svém jméně dovětek „čínský“. Přesto poslední molekulární studie ukazují, že jeho správnější zařazení je ke skupině severoamerických a druhy se stejným vzorcem lze nalézt přirozeně rostoucí v přírodě východní Ameriky. Jsou to zajímavé opadavé keře s neobvyklými květy, není proto divu, že se staly předmětem několika křížení s okouzlujícími výsledky. První rostliny popsal a výtvarně ztvárnil malíř Mark Catesby (1683-1749) za podpory přírodovědce a profesora botaniky na oxfordské univerzitě Williama Sherarda a to v publikaci Natural History of Carolina, Florida and the Bahama Islands (1729-1747).

Druhové jméno floridus se často mylně v angličtině vykládá jako floridský, což by vzhledem k přirozenému výskytu keře od obou Karolín po Floridu bylo pochopitelné, ale není tomu tak. Výraz pochází z latiny, nese jej mnoho rostlin a znamená jednoduše květnatý. Na druhou stranu nutno uznat, že jméno amerického státu Florida má se záplavou květin mnoho společného, neboť pochází z roku 1513, kdy na jejích březích poprvé stanuli Španělé během jejich velikonočního Svátku květin – španělsky Pasqua florida.

Květy botanického druhu jsou 3-5 cm velké s mnohočetnými plátky jako plnokvětá hvězda. Barva je jasně vínová nebo tmavě purpurová až červenohnědá. Odstín se liší v závislosti na umístění, kvalitě půdy, oslunění i době kvetení. Vykvétá od opravdu horkých dnů května, nejčastěji od poloviny měsíce a kvete až do konce června. Náhodné květy se v ideálních podmínkách nadále objevují sporadicky až do poloviny srpna. Jejich vůně je nenapodobitelná – něco mezi jahodami a jablečným moštem.

Opadavé listy jsou podlouhle vejčité až přišpičatěle oválné, 12-15 cm dlouhé, na jaře raší jasně zelenou barvou, jsou poměrně lesklé a dlouho si dlouho drží svou svěží barvu. Na podzim žloutnou. Výjimečně se na opylených květech mohou objevit na konci srpna plody, což jsou zvláštní tobolky zelené barvy a během zrání se zbarvují do vínové až hnědé. Keř roste pomalu až středně rychle do výšky lehce přes dva metry v úplné dospělosti (za 15-20 let). Dobře zavedené keře si drží pěkný, hustý habitus a zakulacený tvar.

Celá rostlina obsahuje vonné silice – voní květy, dřevo i kořeny. Zároveň obsahuje calycanthin, což je toxin strukturou podobný strychninu, nebezpečný zejména pro přežvýkavý dobytek. Pro člověka je jedovatý pouze izolovaný nebo při konzumaci rostliny ve velkých dávkách, k čemuž nemá nikdo důvod. Navíc kůra sazaníku se dříve sušila a používala místo skořice bez vedlejších účinků.

Přestože sazaník je absolutně pohodový a bez nároků na údržbu, máme pár rad: nechtějte jej mít co nejdříve vysoký, ale prvních několik let jej sestříhněte (v březnu) na kompaktní tvar – bude pak už sám tvořit pěkný tvar a pravidelné olistění. Zasaďte jej do vlhké země, v suchu poroste špatně stejně jako v přemokřené zemi. A dopřejte mu hodně slunce, aby vás odměnil množstvím květů. Mrazuvzdorný do cca -29°C.

Poslední revize 21-01-2008; 26-01-2022