.jpg)
Coreopsis 'FULL MOON' krásnoočko
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Coreopsis
Rod Coreopsis, popsaný Carlem Linném v roce 1753, zahrnuje téměř čtyři desítky převážně severoamerických druhů, které se vyvinuly v otevřených prériích, na suchých svazích i ve vlhkých okrajích mokřadů, a právě tato ekologická rozkročenost vysvětluje jejich dnešní zahradní spolehlivost. Linné zvolil jméno odvozené z řeckého koris a opsis, tedy „pohled na ploštici“, protože suché nažky připomínají drobný hmyz, což je drobný doklad jeho pozorovatelského humoru. Taxonomie rodu nebyla vždy ustálená a v 18. a 19. století se objevovala synonyma jako Calliopsis či Acispermum, než ji sjednotily moderní revize, zejména práce Ernesta E. Sherffa (1882–1966). Coreopsis má v americké kultuře překvapivě silné postavení: Coreopsis tinctoria sloužila domorodým obyvatelům k barvení textilu a několik států USA si různé druhy zvolilo jako své oficiální květiny – Florida, Mississippi, Tennessee a Maryland.
Hybridní krásnoočka představují rozsáhlou skupinu kříženců, které vznikají kombinací několika severoamerických druhů, z nichž každý přináší do výsledné linie konkrétní vlastnosti: C. grandiflora zvětšuje průměr květů a zajišťuje rychlý nástup kvetení, C. lanceolata přidává pevnost stonků, odolnost vůči suchu a schopnost růst v chudých půdách, C. tinctoria poskytuje genetickou variabilitu a širokou škálu barev, C. rosea pastelové odstíny a jemnější texturu a C. verticillata vláknitý kořenový systém, který zlepšuje zimní přežívání a snižuje riziko hniloby. Šlechtění a selekce probíhá v podmínkách vysoké vlhkosti, letního sucha i teplotních výkyvů, aby bylo možné eliminovat linie náchylné k hnilobám, rozklesávání a předčasnému ukončení kvetení. Většina moderních hybridů je částečně nebo plně sterilní, což prodlužuje dobu kvetení a zajišťuje kompaktnější růst bez samovýsevu. Výsledkem jsou rostliny stabilnější než původní druhy, s dlouhou sezónou kvetení a dobrou adaptací na proměnlivé evropské klima, kde se střídají zimní vlhkost, letní horka a nepravidelné srážky.
Krásnoočko Full Moon je oblíbená, jemně vybarvená odrůda tvořící středně vysoký, mírně rozložitý trs s výškou kolem 50 cm a o něco větší šířkou. Listy jsou úzké, kopinaté, jemně členěné, s vláknitou texturou typickou pro C. verticillata, sytě zelené barvy. Květy jsou široce rozložené, s 8 až 9 okvětními lístky, světle žluté až máslové barvy, s intenzivně žlutým středem tvořeným drobnými trubkovitými kvítky. Průměr květu dosahuje 6–8 cm, což je výrazně více než u původních druhů. Kvetení začíná obvykle koncem června a pokračuje až do září, někdy s krátkou přestávkou v největších vedrech. Rostlina kvete na novém i částečně starším dřevě, což zajišťuje dlouhou sezónu. Trs je mírně nepravidelný, přirozeně rozcuchaný, s dobrou schopností regenerace po řezu – pokud je v polovině léta méně úhledný, lze jej sestříhat zhruba o polovinu a znovu spolehlivě naraší a vykvete. Na plném slunci si zachovává kompaktní tvar, v příliš bohaté půdě však může růst volněji.
Patří do série Big Bang™, kterou založil Darrell Probst (USA) kolem roku 2000. Cílem programu bylo vytvořit sterilní hybridy s dlouhým kvetením, stabilním habitem a vysokou odolností vůči vlhkosti. Genetický základ tvoří komplexní kříženec (C. grandiflora × C. lanceolata × C. verticillata), doplněný o menší podíl C. tinctoria pro barvu a C. rosea pro jemnost textury. ‘Full Moon’ byla uvedena na trh v roce 2005 pod patentem PP16270. V rámci série Big Bang™ patří k největším a nejstabilnějším kultivarům, s vysokou mrazuvzdorností (cca –29 °C) a dlouhou životností v záhonech. Šlechtitelský program pokračoval dalšími odrůdami jako ‘Redshift’, ‘Starcluster’ a ‘Cosmic Eye’, které rozšiřují barevné spektrum i tvary trsů hybridních krásnooček.
Zářivě kvetoucí krásnoočka jsou barevným zpestřením trvalkových záhonů na celé léto až do posledních teplých a slunečných dnů sezóny. Kombinují se s jakýmikoli trvalkami a trávami podobných nároků (slunce a převážně sucho) a nejčastěji se volí kontrastní barvy typu fialových šalvějí, růžových a modrých hlaváčů a lučně působících řebříčků pastelových barev. Výborně vypadají mezi nízkými trávami typu stříbromodrých kostřav a poslouží i jako lem chodníčků nebo nejnižší patro před menšími keři, ať již jsou stálezelené nebo kvetoucí, jako např. zakrslé motýlí keře, se kterými krásně ladí.
Poslední revize 21-8-2025; 13-06-2026
Krásnoočko velkokvěté a jeho hybridy jsou spolehlivé trvalky, pokud respektujeme jejich původ: slunné a vzdušné lokality. Vyžadují plné slunce a propustnou půdu, která nesmí být trvale mokrá, jinak ztrácí vitalitu a v zimě snadno vyhnívá. Zalévání je potřeba jen v období extrémního sucha, protože jsou přirozeně přizpůsobené střídání vlhkých a suchých období. Hnojení nevyžadují, případně pouze mírné ve formě kompostu na jaře, protože příliš bohatá půda a používání umělých hnojiv vede k bujnému, ale méně stabilnímu růstu a vysílení rostliny. Odkvétající květy je vhodné průběžně odstraňovat i se stonky, čímž se prodlouží kvetení a podpoří esteticky čistý vzhled trsu. Celou rostlinu sestřihněte cca 3-5 cm nad zemí až zjara po odeznění všech mrazů. V nádobách není dlouhodobě spolehlivé. Nevadí jim vítr, ani exponovaná stanoviště. Mrazuvzdornost se mezi odrůdami může lišit, ale většinou se pohybuje kolem -29 °C, takže v běžných podmínkách střední Evropy zimují bez problémů a nevyžaduje žádnou zvláštní ochranu.
