Cornus kousa 'GOLD STAR' svída japonská
Cornus
Cornus je rod, který botanici řadí mezi skutečné aristokraty dřevin. Zahrnuje přibližně 50–60 druhů stromů a keřů rozšířených převážně v mírném pásmu severní polokoule, s těžištěm výskytu ve východní Asii a Severní Americe. Fosilní nálezy dokládají jeho existenci už v třetihorách a první vědecký popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707–1778) v roce 1753 ve svém díle Species Plantarum. Člověka provázejí už po staletí nejen jako okrasné dřeviny, ale i jako zdroj tvrdého dřeva, léčivých látek a symbolických významů v lidové kultuře, kde často představují pevnost, řád a dlouhověkost. V češtině se pro rod Cornus používají dvě jména – dřín a svída – což není náhoda, ale výsledek historického vývoje botanického názvosloví. Původně se celé skupině říkalo dřín podle nejznámějšího evropského druhu Cornus mas, jehož tvrdé dřevo dalo jménu slovanský základ. S rozšířením asijských a severoamerických druhů v 19. století však botanici začali rozlišovat plodící dříny a převážně okrasné svídy, které se liší stavbou květů, plodů i růstem.
Svída japonská (Cornus kousa) pochází z východní Asie – přirozeně roste v Japonsku, Koreji a v částech Číny. Vědecky byla popsána v 19. století na základě materiálu z Asie, který zpracoval Henry Fletcher Hance (1827–1886) pod jménem Cornus kousa. Do sbírkových evropských a severoamerických zahrad a později i do školek se dostala v souvislosti s vlnou botanického sběru a výměny rostlinného materiálu na přelomu 19. a 20. století. Oceňována byla především pro výraznou sezónní proměnlivost – atraktivitu od jara do podzimu – a pro jedlé plody. Japonští a čínští botanici se věnovali studiu její variability ve volné přírodě a v minulosti popsali místní formy, z nichž byly vymezeny dva poddruhy: ssp. kousa a ssp. chinensis. Zatímco někteří autoři považovali ssp. chinensis za výraznější, volněji kvetoucí formu s většími květenstvími, v moderní taxonomii se dnes preferuje pouze druhové označení Cornus kousa bez dalšího rozlišení.
Gold Star je málo známou, přesto velice atraktivní pestrolistou verzí japonského dřínu. Jeho opadavé listy jsou středně velké, uprostřed mají nepravidelně velké, sytě zlatožluté srdce, okraje jsou tmavě zelené. Listy jsou přirozeně svěšené jako například na hrušních. Může se stát, že některá větev reverzuje, tj. vrátí se k původnímu celozelenému vybarvení. Doporučujeme ji odstřihnout. Podzimní barva listů je neméně okázalá – barví se do několika odstínů vínově červené a purpurové. V polovině jara vykvétají drobné hlavičky květů s nápadnými, čistě bílými listeny, které se před odkvětem zbarvují do růžové. Na konci léta dozrávají z opylených hlaviček květů plody malinově červené barvy, které jsou jedlé a vcelku chutné.
Gold Star je keřovitá odrůda, která na rozdíl od ostatních odrůd tohoto druhu se rozkládá převážně do stran a nemá ambice narůstat do výšky. Roste středně rychle. Jakmile má dost větví, začne zahušťovat jejich konce, čímž se růst zpomalí a keř získá na plnosti.
Dříny mají rády velmi kyselou, živnou, lehkou zem, která nebude vysychat. Neosvědčilo se sázet je do polostínu, kde by údajně měly být chráněny před vysycháním v horkém létě. Raději je řádně zamulčujte a v případě velkého sucha nezapomeňte zalít, ale rozhodně je vysazujte na plné slunce. Pokvetou bohatěji a budou hustší a zdravější. Pokud hnojíte, pak používejte výhradně hnojiva na tvorbu květů a zeleň listů. Nikoli na podporu rychlosti růstu. Plně mrazuvzdorný do cca -29°C.
Poslední revize 07-12-2010.
