Cornus kousa 'PEVÉ SATOMI COMPACT' svída japonská
Cornus
Cornus je rod, který botanici řadí mezi skutečné aristokraty dřevin. Zahrnuje přibližně 50–60 druhů stromů a keřů rozšířených převážně v mírném pásmu severní polokoule, s těžištěm výskytu ve východní Asii a Severní Americe. Fosilní nálezy dokládají jeho existenci už v třetihorách a první vědecký popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707–1778) v roce 1753 ve svém díle Species Plantarum. Člověka provázejí už po staletí nejen jako okrasné dřeviny, ale i jako zdroj tvrdého dřeva, léčivých látek a symbolických významů v lidové kultuře, kde často představují pevnost, řád a dlouhověkost. V češtině se pro rod Cornus používají dvě jména – dřín a svída – což není náhoda, ale výsledek historického vývoje botanického názvosloví. Původně se celé skupině říkalo dřín podle nejznámějšího evropského druhu Cornus mas, jehož tvrdé dřevo dalo jménu slovanský základ. S rozšířením asijských a severoamerických druhů v 19. století však botanici začali rozlišovat plodící dříny a převážně okrasné svídy, které se liší stavbou květů, plodů i růstem.
Svída japonská (Cornus kousa) pochází z východní Asie – přirozeně roste v Japonsku, Koreji a v částech Číny. Vědecky byla popsána v 19. století na základě materiálu z Asie, který zpracoval Henry Fletcher Hance (1827–1886) pod jménem Cornus kousa. Do sbírkových evropských a severoamerických zahrad a později i do školek se dostala v souvislosti s vlnou botanického sběru a výměny rostlinného materiálu na přelomu 19. a 20. století. Oceňována byla především pro výraznou sezónní proměnlivost – atraktivitu od jara do podzimu – a pro jedlé plody. Japonští a čínští botanici se věnovali studiu její variability ve volné přírodě a v minulosti popsali místní formy, z nichž byly vymezeny dva poddruhy: ssp. kousa a ssp. chinensis. Zatímco někteří autoři považovali ssp. chinensis za výraznější, volněji kvetoucí formu s většími květenstvími, v moderní taxonomii se dnes preferuje pouze druhové označení Cornus kousa bez dalšího rozlišení.
Pevé Satomi Compact je nejnovější verzí růžově kvetoucích japonských dřínů. Tato odrůda byla odvozena od Satomi a liší se kratšími výhony, kompaktnějším tvarem a hustším růstem. Jeho květy jsou sytě růžové, přičemž barva není jednolitá, ale je nepravidelně rozprostřená. Abychom byli úplně přesní, nejedná se o květy, ale barevné listeny, které vyrůstají v počtu čtyř kolem středu s droboučkými, nevýraznými květy. Jsou až 10 cm široké a velmi nápadné, neboť na rozdíl od dřínů květnatých se objevují až na začátku léta (v červnu), když je již keř plně olistěný. Čerstvě přesazené rostliny mohou první a druhý rok po výsadbě nést bílé květy pouze s růžovými skvrnami, ale po dobrém zakořenění budou růžové celé.
Listy jsou tmavě zelené, podlouhle vejčité a přišpičatělé, nepravidelně zvlněné s nápadným, načervenalým žilkováním a červenými okraji. Většinou jsou mírně svěšené. Na podzim nabízejí spolehlivou show okázalých barev, když se zbarví do ohnivě až karmínově červené a sytě vínové. Velmi atraktivní jsou rovněž plody, které se tvoří z opylených květů. Mají sytě růžovou barvu a vypadají jako malé litchi na dlouhé stopce. Jsou jedlé, ale chuť není nijak závratná.
Dříny mají rádi velmi kyselou, živnou, lehkou zem, která nebude vysychat. Neosvědčilo se sázet je do polostínu, kde by údajně měly být chráněny před vysycháním v horkém létě. Raději je řádně zamulčujte a v případě velkého sucha nezapomeňte zalít, ale rozhodně je vysazujte na plné slunce. Pokvetou bohatěji a budou hustší a zdravější. Doporučujeme používat hnojiva na tvorbu květů a zeleň listů. Nikoli na podporu rychlosti růstu. Plně mrazuvzdorné do cca -29°C.
Poslední revize 29-11-2008; 28-02-2018
