Cornus kousa 'TEUTONIA' svída japonská
Cornus
Cornus je rod, který botanici řadí mezi skutečné aristokraty dřevin. Zahrnuje přibližně 50–60 druhů stromů a keřů rozšířených převážně v mírném pásmu severní polokoule, s těžištěm výskytu ve východní Asii a Severní Americe. Fosilní nálezy dokládají jeho existenci už v třetihorách a první vědecký popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707–1778) v roce 1753 ve svém díle Species Plantarum. Člověka provázejí už po staletí nejen jako okrasné dřeviny, ale i jako zdroj tvrdého dřeva, léčivých látek a symbolických významů v lidové kultuře, kde často představují pevnost, řád a dlouhověkost. V češtině se pro rod Cornus používají dvě jména – dřín a svída – což není náhoda, ale výsledek historického vývoje botanického názvosloví. Původně se celé skupině říkalo dřín podle nejznámějšího evropského druhu Cornus mas, jehož tvrdé dřevo dalo jménu slovanský základ. S rozšířením asijských a severoamerických druhů v 19. století však botanici začali rozlišovat plodící dříny a převážně okrasné svídy, které se liší stavbou květů, plodů i růstem.
Svída japonská (Cornus kousa) pochází z východní Asie – přirozeně roste v Japonsku, Koreji a v částech Číny. Vědecky byla popsána v 19. století na základě materiálu z Asie, který zpracoval Henry Fletcher Hance (1827–1886) pod jménem Cornus kousa. Do sbírkových evropských a severoamerických zahrad a později i do školek se dostala v souvislosti s vlnou botanického sběru a výměny rostlinného materiálu na přelomu 19. a 20. století. Oceňována byla především pro výraznou sezónní proměnlivost – atraktivitu od jara do podzimu – a pro jedlé plody. Japonští a čínští botanici se věnovali studiu její variability ve volné přírodě a v minulosti popsali místní formy, z nichž byly vymezeny dva poddruhy: ssp. kousa a ssp. chinensis. Zatímco někteří autoři považovali ssp. chinensis za výraznější, volněji kvetoucí formu s většími květenstvími, v moderní taxonomii se dnes preferuje pouze druhové označení Cornus kousa bez dalšího rozlišení.
Další z okázale kvetoucích japonských dřínů má jméno Teutonia. Tato odrůda je ceněná nejenom pro množství velkých, bílých květů, ale hlavně pro pravděpodobně nejchutnější plody v rámci celého druhu. Základní druh pochází z Asie a konkrétně tato odrůda je dílem německé školky Wüstenmeyer.
Jednotlivé květy jsou drobounké a složené do malých kuliček, kolem kterých již zjara raší zelené listeny. Do konce května se zvětší a vybarví do čistě bílé barvy, proto se často zaměňují za okvětní plátky. Každý má délku 6 až 8 cm, čímž celé květenství má v průměru 12 až 16 cm. Jelikož se jedná o listeny a nikoli okvětní plátky, výrazně se zvyšuje jeho doba „kvetení“ – mnohdy až na 6 týdnů. Ke konci kvetení se na listenech objevují růžové skvrny.
Japonská svída je samosprašná - nepotřebuje opylovače a na rozdíl od amerického cornusu florida vykvétá až po olistění – na pomezí května a června. Opadavé listy jsou sytě zelené, často s nápadným, světlejším žilkováním, výrazně přišpičatělé a jsou svěšené podobně jako na hrušních, což je někdy mylně považováno za projev nemoci. Na podzim se mění na krásně červené až vínové.
Opylené květy dozrávají v srpnu v růžově červené kuličky podobné ovoci litchi. Teutonia má poměrně velké plody (2 až 3 cm v průměru) a jsou nejenom jedlé, ale i vynikající chuti – něco mezi jahodami, mangem a určitě ucítíte i něco dalšího. Mezi ostatními odrůdami je snáze rozeznáte podle hladší, tenčí a méně hrbolaté slupky, která nebývá hořká a jde sníst i s dužinou. Jen si dejte před sklizní pozor na ptáky - jakmile začnou plody růžovět, najdou si je a sklidí vám je doslova před nosem. V plodech jsou drobná semena.
U nás se běžná výška pohybuje kolem 2-3 metrů a keř je poměrně vzpřímený a hustý bez rozkladitých bočních větví. Přesto časem tvoří typicky japonská, horizontální patra. Je výborný jako solitér, kde vynikne celá stavba, nebo citlivě zasazený do zelené kompozice jiných keřů či stromů, které vhodně doplní. Ve volných krajinách a v zemích s mírnými zimami může dorůst na dvojnásobek.
Japonská svída preferuje kyselejší, vlhčí a středně živnou půdu a dobře snáší větrná místa. Vřele doporučujeme pěstovat ji celoročně zamulčovanou a během letních veder dopřát zálivku navíc. Je skvělá na plné slunce a zvládne i lehký polostín. Stříhání se nedoporučuje, ale je možné co nejdříve po odkvětu. Plně mrazuvzdorná do cca -29°C.
Poslední revize 08-12-2008; 28-02-2018
4 807 Kč
7 695 Kč
Veškeré zboží si můžete vyzvednout osobně v prodejně, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KURÝREM / AUTEM. Zde je ceník přepravného. Dodáváme i na Slovensko.
Položky označené KURÝREM lze zabalit do krabice a odeslat kurýrem, nebo v případě větší objednávky je odeslat naší dopravou, pokud by balíková služba přesáhla cenu dodání naším vozem. Více o dopravě zde.
Nevíte si rady s objednávkou? Zkuste informace jak objednávat.
Nezáleží na tom, ve které prodejně se rostlina právě nachází. Pokud si ji předem objednáte, připravíme vám ji tam, kde si ji přejete vyzvednout.
Chcete využít slevy pro objednávky listopad / únor? Více informací zde.
- STANDARD - Rostliny této kategorie jsou 1.jakosti s hustotou větví a celkovou šířkou přiměřenou věku a způsobu pěstování v kontejnerech.
- DE LUXE - Do této kategorie patří speciálně vybrané kusy, které na svůj věk a výšku mají velmi husté větvení a celkový luxusní vzhled, zpravidla díky pravidelnému stříhání nebo jiné speciální péči.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou již velmi rozrostlé a věkově zralé se solitérním vzezřením.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejně kvalitní jako naše běžná standard kvalita, ale jsou mladší a tím pádem menší a levnější.
- KEŘ - dřevina, která houstne zejména větvemi rostoucími od země.
- STROM - kmenová dřevina s korunou, kdy kmen má výšku 190-210 cm, není-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodní velikost se u stromů považuje obvod kmene ve výšce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenová dřevina s nižším kmenem než má strom, výška kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAVĚTVENÝ OD ZEMĚ - znamená dřevinu, která neroste jako klasický keř, ale má kmen a větve se objevují již od země a pokračují vzhůru podél kmene.
- u TRAV a TRVALEK se většinou uvádí průměr květináče nebo průměr trsu, čímž se odkazuje na hustota trsu.
