Delosperma cooperi kosmatec Cooperův
Delosperma
Kosmatec (Delosperma) je rod nízkých, vytrvalých sukulentních rostlin z čeledi kosmatcovitých (Aizoaceae), pocházející převážně z horských a polopouštních oblastí jižní Afriky, kde roste na kamenitých svazích, v puklinách skal a na místech, kde voda mizí dřív, než se stačí vsáknout. Rod byl popsán na počátku 20. století britským botanikem Nicholasem Edwardem Brownem (1849–1934), který si všiml drobných, třpytivých buněk na povrchu listů – právě ty daly kosmatcům jejich jméno, odvozené z řeckého delos (zřetelný) a sperma (zrno). Typickým znakem delosperm jsou masité, neopadavé listy schopné dlouhodobě zadržovat vodu a přísně plazivý růst, díky němuž vytvářejí nízké, husté koberce. V době květu se tyto nenápadné polštáře promění v záplavu sedmikráskovitých květů, které se otevírají jen za plného slunce a patří k nejvděčnějším ozdobám suchých, výhřevných stanovišť.
Druh Delosperma cooperi, botanicky popsaný v roce 1927 jihoafrickou botaničkou Louisou Bolus, pochází z horských oblastí jižní Afriky, včetně území dnešní Jihoafrické republiky, Lesotha a bývalého Oranžského svobodného státu. Druhové jméno cooperi získal na počet Thomase Coopera (1815–1913), britského zahradníka a sběratele rostlin, který v 19. století působil v jižní Africe a jehož sběry sehrály významnou roli při poznávání místní flóry. Rostlina roste především v oblastech s převahou letních srážek, na otevřených, slunných stanovištích s kamenitou, rychle vysychající půdou. V přirozeném prostředí vytváří volně větvené, rozložité, sukulentní polokeříky, které mohou dorůstat přibližně do výšky 20 cm. Květy jsou nápadné, sytě purpurové, s jemně světle růžovými až bílými tyčinkami a výraznými žlutými prašníky. Druh je považován za polomrazuvzdorný a v zahradních podmínkách vyžaduje velmi dobře propustné, slunné stanoviště, kde je chráněn především před nadměrnou zimní vlhkostí.
Kosmatec Cooperův patří mezi výrazně kvetoucí druhy kosmatců s uvolněnějším, rozložitým růstem. Listy jsou masité, válcovité až mírně zploštělé, středně zelené, uspořádané na plazivých až vystoupavých výhonech, které se snadno větví a postupně vytvářejí souvislé porosty. Povrch listů je jemně lesklý díky drobným průsvitným buňkám, typickým pro rod Delosperma. Rostlina si zachovává svěží vzhled po většinu roku, zejména na slunných a suchých stanovištích.
Kvetení je jednou z hlavních předností tohoto druhu. Květy se objevují od pozdního jara až do léta a za příznivých podmínek mohou pokračovat i déle. Jsou poměrně velké, nápadně purpurové až fialové, s kontrastními světle růžovými až bílými tyčinkami a žlutými prašníky. Otevírají se pouze za slunečného počasí a večer nebo při zatažení se zavírají. Díky bohatému kvetení a syté barvě patří tento kosmatec k nejvýraznějším a nejčastěji pěstovaným druhům rodu v lokalitách spolehlivého přezimování.
Kosmatec Cooperův vyžaduje plné slunce a velmi dobře propustnou půdu; čím sušší a minerálně chudší stanoviště, tím lépe si udržuje kompaktní růst a bohaté kvetení. Zálivku snáší pouze omezenou a krátkodobou, především po výsadbě nebo při dlouhodobém suchu; trvalé přemokření je nejčastější příčinou neúspěchu, zejména v zimním období. Půda by měla být neutrální až mírně zásaditá, s vysokým podílem štěrku nebo kameniva, které zajistí rychlý odtok vody. Hnojení není nutné, v nádobách však může prospět velmi slabá dávka minerálního hnojiva s převahou draslíku a fosforu během vegetace; dusíkatým hnojivům je vhodné se vyhnout. Při suchém stanovišti snáší mrazy přibližně do –18 °C, přičemž klíčovým faktorem úspěšného přezimování je ochrana před zimní vlhkostí, nikoli před chladem. V nádobách je vhodné zajistit především krytí proti dešti a sněhu, například umístěním pod přesah střechy. Rostlina je stálezelená, netoxická a při vhodném stanovišti dlouhověká, vhodná i do zahrad s nízkými nároky na údržbu.
Poslední revize 15-02-2026
