Echinacea FLAME THROWER třapatkovka, hybridní třapatka
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Echinacea
Echinacea, česky třapatkovka, je vytrvalá rostlina prérií Severní Ameriky, kde prospívá už tisíce let. Fosilní pyl příbuzných hvězdnicovitých rostlin se našel v usazeninách starých miliony let, takže její předchůdkyně rostly na tomto kontinentu dávno před příchodem člověka. Původní obyvatelé Ameriky (Siouxové, Komanchové a další) znali její léčivé účinky a využívali ji při bolestech, zánětech, po hadím uštknutí i proti vzteklině. Jméno rodu pochází z řeckého echinos – ježek, a odkazuje na pichlavý, kuželovitý střed květního úboru. Dnes známe zhruba devět druhů, mezi nimi nejčastěji pěstovanou E. purpurea, dále E. paradoxa, E. pallida či E. angustifolia. Botanicky je popsal německý botanik Konrad Mönch (aka Conrad Moench: 1744–1805) na základě herbářového materiálu, který do Evropy doputoval díky misionářům a přírodovědcům z amerických výprav. Do Evropy se třapatkovka dostala na přelomu 18. a 19. století, ale barevnou explozi zažila až roku 1995, kdy v Botanické zahradě v Chicagu zkřížili E. purpurea a E. paradoxa. Výsledkem byla první oranžová odrůda Art’s Pride, která odstartovala éru pestrých kultivarů v paletě od jemných pastelů po syté teplé tóny.
Třapatek je na trhu velké množství, není tedy divu, že když se má nová odrůda uchytit, musí nabídnout něco jedinečného, nevídaného nebo jinak lákavého. Třeba oheň. Pamatujete si, jak nás až mysticky přitahoval, když jsme byli děti? Tedy alespoň ty venkovské děti, nebo pokud jste měli chalupu, kde se ohýnku na kraji pole nedalo mluvit jako o žhářství. Vysedávali jsme u ohně dlouho do noci, šťourali do žhavých uhlíků, aby se více rozhořely a ukázaly další spektrum barev a nikdy nechtěli jít spát, když nás už poněkolikáté mámy volaly domů do postele. Tohle všechno mi připomněla odrůda Flame Thrower, která nabízí ty nejžhavější odstíny ohně. Vyšlechtila ji má oblíbená šlechtitelka třapatek a dalších trvalek se sytými barvami Harini Korlipara z americké školky TerraNova® Nurseries a patent č.PP21932 byl vydán roku 2011.
Třapatka Flame Thrower v sobě nezapře krev druhu e.paradoxa – dlouhé a spíše užší okvětní plátky a zlatožlutý pigment. Jejich barva je od špiček sytě oranžová až ohnivě rudá poblíž vypouklých, červenohnědých středů, jež skýtají množství nektaru pro čmeláky, včely a motýly. Jedná se o vysokou odrůdu dorůstající až jednoho metru výšky a kvetoucí již od začátku prázdnin do raného podzimu. Květy jsou sladce voňavé.
Po odkvětu stačí květ odstřihnout k druhému až třetímu paždí s listem a stonek zachovat, protože podél něj vyrůstají z paždí další poupata, která neúnavně pokračují v kvetení až do konce prázdnin. Po odstranění květů z celé vlny kvetení je dobré rostlinu vždy mírně pohnojit, ať má dost síly vytvořit pěkné a velké květy v další kvetoucí fázi. Listy jsou sytě zelené, mírně drsné, kopinaté a mohou trpět na čerň a padlí, pokud je rostlina v mokré či příliš kamenité, udusané půdě, ale většinou je naprosto bezproblémová. Pozor si dejte brzy na jaře na slimáky, aby vám nezdevastovali nové rašení – rostlina raší později než ostatní trvalky, kdy už jsou i tito nevítaní plži v ničivé síle.
Poslední revize 06-09-2020
Třapatkovky jsou krásné a nenáročné trvalky, které kvetou od první poloviny léta až do podzimu. Středové tyčinky schovávají nektar tolik vyhledávaný motýly a čmeláky. Otrhávání odkvetlých květů spolu s občasným hnojením tekutými hnojivy prodlouží kvetení. Stonky jsou velice pevné a odolávají nárazovým dešťům i větru. Porostou téměř v jakékoli nepodmáčené zemi na plném slunci, pouze nesnáší příliš kyselou půdu. I když pochází z prérií, máme vyzkoušeno, že zejména křížené druhy nemají rády dlouhodobé sucho a ocení zálivku navíc v nejsušších obdobích roku. Pozor zjara na nájezdy slimáků, kteří dokážou sežrat mnoho z nového rašení. Nabídněte jim pivní domečky – skvělý a účinný trik, jak jim nabídnout skon v alkoholovém opojení a zároveň ochránit své kytičky. Mrazuvzdorná do min. -29 °C, možná ještě o něco více a nevyžaduje zimní kryt.
.jpg)
