Euphorbia characias ssp. wulfenii 'BOSAHAN' středozemní pryšec

Euphorbia

Rod pryšec (Euphorbia) patří do čeledi pryšcovité (Euphorbiaceae) a zahrnuje více než 2100 druhů bylin, keřů i stromů, čímž se řadí mezi nejpočetnější rody krytosemenných rostlin na světě. Jednotlivé druhy se mezi sebou mohou tak odlišovat, že jim ani nepřisoudíte stejnou rodinu. Vyskytují na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, největší druhová rozmanitost je v tropické a subtropické Africe, na Madagaskaru a v Americe, ale řada druhů zasahuje i do mírného pásma Evropy a Asie. Rod byl vědecky popsán Carlem Linném v roce 1753 v jeho díle Species Plantarum, přičemž jméno zvolil na počest řeckého lékaře Euphorba, osobního lékaře numidského krále Juby II (52 př. n. l.–23 n. l.), který používal některé pryšce v lékařství. Typickým znakem všech pryšců je zvláštní květenství zvané cyathium – miniaturní soubor samčích a samičích květů obklopený nápadnými listeny, který na první pohled působí jako jediný květ.

Mimochodem, věděli jste, že i vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima) je pryšec? V Mexiku ji znali už Aztékové pod jménem Cuetlaxochitl a používali její červené listeny k barvení látek i léčbě horeček – dnes je symbolem Vánoc po celém světě. Některé pryšce si dokonce hrají na kaktusy. Třeba Euphorbia trigona, známá jako „africká mléčná palma“, má vysoké, hranaté, trnité stonky, které by laik bez váhání zařadil mezi kaktusy, a v Africe se vysazovala kolem obydlí jako živý plot chránící před zlými duchy i zloději. Rozdíl je ale zásadní: kaktusy pocházejí výhradně z Ameriky a jejich trny jsou přeměněné listy, zatímco pryšce roní mléčnou šťávu a jejich trny vznikly z přeměněných větviček. Další kuriózní fešák je Euphorbia milii, původem z Madagaskaru. Na první pohled vypadá jako cokoli, jen ne pryšec, ale v křesťanské tradici se stal symbolem Kristovy trnové koruny, protože časem vytváří hustě trnité a pokroucené stonky. A zmínit musím i naši věrnou a bezúdržbovou pokojovku, pryšec běložilný (Euphorbia leuconeura), který se spolehlivě plevelí vystřelováním zralých semen do prostoru – a kde narazí na zeminu, tam hned stvoří potomka.