Helleborus HGC® 'Lem 100' MADAME LEMONNIER čemeřice
Helleborus
Rod Helleborus – čemeřice – zahrnuje zhruba dvacet druhů vytrvalých rostlin rozšířených především v Evropě a západní Asii, zejména v horských a podhorských oblastech Balkánu, Alp a Apenin. Přímé fosilní doklady chybějí, ale genetické vazby a rozšíření naznačují velmi starý původ, pravděpodobně sahající hluboko do třetihor. Čemeřice byly známé už antickým lékařům, což potvrzují texty Hippokrata i Plinia staršího, kteří je používali jako drastické léčivo. To dosvědčí i původ jména z řečtiny: nejčastěji se vykládá jako spojení slov helein (zabít) a bora (smrtící jídlo). Odkazuje na prudce jedovaté účinky čemeřic, které byly v antice ceněny jako silné očistné léky, ale při neodborném použití mohly být stejně snadno smrtelné. Rod získal své dnešní jméno a místo v botanice v polovině 18. století zásluhou Carla Linného (1707–1778), který jej roku 1753 popsal ve Species Plantarum. Ani v českých a slovenských zahradách nejsou čemeřice žádnými novinkami. Již naše babičky se těšily z jejich květů v zimě a brzy zjara. Jediné, co se od těch dob změnilo, jsou odrůdy a barvy, kterých přibývá a jsou čím dál krásnější. Jsou to stálezelené trvalky, jejichž květy mají výjimečnou stavbu. Plátky, které vidíme na první pohled a jsou bílé nebo barevné, jsou vlastně velké kališní lístky, které obklopují korunku pravých okvětních plátků – korunních lístků, nejčastěji brčálově zelené, výjimečně i červené barvy, které získaly trubkovitý tvar a nesou nektar (nektária).
Čemeřice MADAME LEMONNIER® je bez přehánění fantastická. Vyšlechtila ji nadšená sběratelka a šlechtitelka těchto zimních krasavic Martine Lemonnier ze severní Francie v roce 1995 a patent č. PP25646 získala roku 2013. Nese obrovské květy o neuvěřitelné šířce až 10 cm. Mají sytou barvu odstínu tmavě pastelově růžové a střed bohatě zdobený množstvím dlouhých žlutých tyčinek, korunkou žlutozelených trubiček a tmavě vínovou bliznou uprostřed. Kvete na pevných, asi 20 cm vysokých stoncích v mírných zimách od prosince, v běžných od konce února až do dubna. Květy se nesklánějí dolů jako zvonečky, ale pěkně se ukazují svým obdivovatelům. Odkvetlému květu pouze opadají tyčinky, okvětní plátky ztratí svěžest barvy, ale zůstávají zdravé po dlouhé období až do poloviny jara. Listy jsou tmavozelené, kožovité a neopadavé, přesto doporučujeme po zimě staré listy odstranit a udělat místo novým a pěknějším. Květy snesou krátkodobě mráz do přibližně -5°C (podle doby trvání).
Čemeřice má ráda velmi živnou, středně těžkou půdu zásadité až neutrální reakce (žádnou rašelinu) a umístění takové, aby alespoň na část dne měla přímé slunce, jež pomůže kvetení a zjasní barvu květů. Hezká bude někde u vchodu do domu nebo poblíž oken, abyste ji měli na dohled co nejvíce, dokud ještě venkovní počasí není ideální pro častější návštěvy zahrádky. Svými květy dokáže rozveselit mnoho ponurých dnů konce zimy. Je jedovatá. Mrazuvzdorná do cca -27°C.
Poslední revize 04-03-2017










































