Helleborus niger 'CHRISTMAS CAROL' čemeřice černá
Helleborus
Rod Helleborus – čemeřice – zahrnuje zhruba dvacet druhů vytrvalých rostlin rozšířených především v Evropě a západní Asii, zejména v horských a podhorských oblastech Balkánu, Alp a Apenin. Přímé fosilní doklady chybějí, ale genetické vazby a rozšíření naznačují velmi starý původ, pravděpodobně sahající hluboko do třetihor. Čemeřice byly známé už antickým lékařům, což potvrzují texty Hippokrata i Plinia staršího, kteří je používali jako drastické léčivo. To dosvědčí i původ jména z řečtiny: nejčastěji se vykládá jako spojení slov helein (zabít) a bora (smrtící jídlo). Odkazuje na prudce jedovaté účinky čemeřic, které byly v antice ceněny jako silné očistné léky, ale při neodborném použití mohly být stejně snadno smrtelné. Rod získal své dnešní jméno a místo v botanice v polovině 18. století zásluhou Carla Linného (1707–1778), který jej roku 1753 popsal ve Species Plantarum. Ani v českých a slovenských zahradách nejsou čemeřice žádnými novinkami. Již naše babičky se těšily z jejich květů v zimě a brzy zjara. Jediné, co se od těch dob změnilo, jsou odrůdy a barvy, kterých přibývá a jsou čím dál krásnější. Jsou to stálezelené trvalky, jejichž květy mají výjimečnou stavbu. Plátky, které vidíme na první pohled a jsou bílé nebo barevné, jsou vlastně velké kališní lístky, které obklopují korunku pravých okvětních plátků – korunních lístků, nejčastěji brčálově zelené, výjimečně i červené barvy, které získaly trubkovitý tvar a nesou nektar (nektária).
Čemeřice černá je typicky evropským druhem, který najdete na středo- a jihoevropských svazích Alp i Apenin od Švýcarska až do zemí bývalé Jugoslávie, kde roste v řídkých lesích, na okrajích horských luk a v polostínu křovin. Carl Linné jej odlišil od příbuzných druhů především podle světlých květů a tmavého oddenku, jenž dal rostlině druhové jméno. Čemeřice černá se velmi brzy stala součástí kulturní krajiny – nejen jako léčivka, ale i jako symbol zimy a znovuzrození. Ve střední Evropě je po staletí spojována s Vánocemi, což se odráží i v anglickém názvu Christmas rose (Vánoční růže), přestože s růžemi nemá botanicky nic společného. V lidové tradici byla považována za rostlinu s magickou ochranou silou a často se vysazovala poblíž obydlí, kde měla odhánět zlé vlivy i nemoci.
Čemeřice Christmas Carol ('Vánoční koleda') patří k velmi raným odrůdám čemeřice černé, u které se díky dlouhodobému šlechtění podařilo dosáhnout počátku kvetení již dlouho před Vánoci, často již od konce října s pokračováním až do konce zimy. A protože květy čemeřic jsou trvanlivé, i po opadání tyčinek zůstávají dlouho pěkné. Květy jsou středně velké: 4-5 cm široké, čistě bílé se žlutými tyčinkami uprostřed. Stonky jsou krátké, pouze asi 10 cm vysoké, vzpřímené a otevřené květy hledí na své obdivovatele (nevisí). Rostlina kvete bohatě a tvoří kompaktní trs s neopadavými, dlanitými, temně zelenými, kožovitými listy.
Čemeřice má ráda velmi živnou, středně těžkou půdu zásadité až neutrální reakce (žádnou rašelinu) a umístění takové, aby alespoň na část dne měla přímé slunce, jež pomůže kvetení a zjasní barvu květů. Hezká bude někde u vchodu do domu nebo poblíž oken, abyste ji měli na dohled co nejvíce, dokud ještě venkovní počasí není ideální pro častější návštěvy zahrádky. Svými květy dokáže rozveselit mnoho ponurých dnů konce zimy. Je jedovatá. Mrazuvzdorná do cca -29°C.
Poslední revize 22-10-2019










































