Helleborus niger 'CHRISTMAS CAROL' čemeřice černá

Helleborus

Rod Helleborus – čemeřice – zahrnuje zhruba dvacet druhů vytrvalých rostlin rozšířených především v Evropě a západní Asii, zejména v horských a podhorských oblastech Balkánu, Alp a Apenin. Přímé fosilní doklady chybějí, ale genetické vazby a rozšíření naznačují velmi starý původ, pravděpodobně sahající hluboko do třetihor. Čemeřice byly známé už antickým lékařům, což potvrzují texty Hippokrata i Plinia staršího, kteří je používali jako drastické léčivo. To dosvědčí i původ jména z řečtiny: nejčastěji se vykládá jako spojení slov helein (zabít) a bora (smrtící jídlo). Odkazuje na prudce jedovaté účinky čemeřic, které byly v antice ceněny jako silné očistné léky, ale při neodborném použití mohly být stejně snadno smrtelné. Rod získal své dnešní jméno a místo v botanice v polovině 18. století zásluhou Carla Linného (1707–1778), který jej roku 1753 popsal ve Species Plantarum. Ani v českých a slovenských zahradách nejsou čemeřice žádnými novinkami. Již naše babičky se těšily z jejich květů v zimě a brzy zjara. Jediné, co se od těch dob změnilo, jsou odrůdy a barvy, kterých přibývá a jsou čím dál krásnější. Jsou to stálezelené trvalky, jejichž květy mají výjimečnou stavbu. Plátky, které vidíme na první pohled a jsou bílé nebo barevné, jsou vlastně velké kališní lístky, které obklopují korunku pravých okvětních plátků – korunních lístků, nejčastěji brčálově zelené, výjimečně i červené barvy, které získaly trubkovitý tvar a nesou nektar (nektária). 

Čemeřice černá je typicky evropským druhem, který najdete na středo- a jihoevropských svazích Alp i Apenin od Švýcarska až do zemí bývalé Jugoslávie, kde roste v řídkých lesích, na okrajích horských luk a v polostínu křovin. Carl Linné jej odlišil od příbuzných druhů především podle světlých květů a tmavého oddenku, jenž dal rostlině druhové jméno. Čemeřice černá se velmi brzy stala součástí kulturní krajiny – nejen jako léčivka, ale i jako symbol zimy a znovuzrození. Ve střední Evropě je po staletí spojována s Vánocemi, což se odráží i v anglickém názvu Christmas rose (Vánoční růže), přestože s růžemi nemá botanicky nic společného. V lidové tradici byla považována za rostlinu s magickou ochranou silou a často se vysazovala poblíž obydlí, kde měla odhánět zlé vlivy i nemoci.