.jpg)
Heuchera 'PINKY PANKY' dlužicha
Heuchera
Dlužichy jsou nenáročné, zato velmi nápadné trvalky, které si získaly oblibu díky svým krásným listům a drobným květům, někdy i v bohatých květenstvích. Vytvářejí husté trsy s listy, jejichž barevná škála je dechberoucí. Botanický rod Heuchera dostal jméno podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677–1746), německého lékaře a profesora. Zahrnuje kolem čtyř desítek druhů vytrvalých rostlin převážně ze Severní Ameriky, s výjimkou druhu H. sichotensis z ruského Dálného východu. Do Evropy se dostal v 18. století. Jejich přesné roztřídění do druhů bývá trochu oříšek, protože rostliny se i v přírodě mezi sebou často kříží a květy významně mění tvar, jak rostlina dozrává. Není proto divu, že se jejich šlechtěním zabývá tolik šlechtitelů, protože je jednoduše fascinující si s jejich proměnlivým genofondem „hrát“ a nadšeně čekat, co nového se na konci pokusu objeví 😊.
U dlužich jsme si za posledních asi dvacet let zvykli na ledacos – na čokoládově hnědé listy, limetkově zelené polštáře i na metalické odlesky, které se mění s každým paprskem slunce. Pinky Panky ale přichází s něčím, co tu dosud chybělo. Nejde o další „růžovou“ heucheru, ale o list s unikátní mramorovanou kresbou, kde se jemné odstíny růžové prolínají se stříbřitým podkladem a tmavší žilnatinou. Výsledkem je povrch, který působí spíš jako ručně barvený papír či atraktivní mramor než jako běžný list trvalky. Kresba není plošná ani statická, mění se s teplotou, světlem i stářím listu, a právě tahle proměnlivost dělá z Pinky Panky až sběratelskou záležitost. Rostlina tvoří kompaktní, nízký trs s pravidelným habitem, listy jsou středně velké, pevné, jen mělce laločnaté, poklidně skládané přes sebe. Nejsou stálezelené a před zimou zavadají. Květy hrají vedlejší roli, jak je u mnoha pestrolistých dlužich časté, a slouží spíš jako jemný doprovod než hlavní atrakce.
Odrůdu selektoval roku 2019 francouzský šlechtitel Diederik Alexander Maria Scheys a Pinky Panky je jednou ze sedmi dosud patentovaných odrůd, na nichž se Scheys autorsky podílel. Od roku 2023 je chráněna americkým patentem č. PP35000 a evropskou registrací PBR EU 61424. V zahradě se uplatní hlavně tam, kde máte možnost přijít blíže a prohlédnout si ji v detailu. Skvěle funguje v kombinaci s jemnými travinami, jako jsou Carex nebo Hakonechloa, s tmavolistými dlužichami typu Heuchera ‘Obsidian’, s atraktivními vějíři zelených kapradin, nebo vedle bohatých trsů liriope. Tak vytvoříte pestrost, ale ne vizuální chaos – zkusili jsme i hosty, ale vedle Pinky Panky působí moc robustně a poněkud rušivě.
Dlužichy jsou nenáročné a často stálezelené trvalky, které působí spíše půdokryvně, ale často a úspěšně se používají jako plnohodnotné součásti promyšlených trvalkových záhonů, kde nabídnou skvělý kontrast k jemnějším texturám. Nejraději mají lehce přistíněná stanoviště a rovnoměrně vlhkou, živnou půdu – na její pH nezáleží. S občasnou zálivkou snesou i plné slunce, vyjma světlolistých odrůd, pokud nejsou na slunce výslovně určené. Dají se pěstovat i ve stínu, kde však jejich barvy nejsou tak výrazné. Na jaře stačí ostříhat všechny listy, aby rostlina znovu narašila svěžími, novými listy. Hnojení není nutné, ale významně zlepší její vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorné do cca -34 °C a lze je pěstovat i ve venkovních kontejnerech.
Poslední revize 15-02-2026
