Magnolia 'PINK CHARM' magnólie, šácholan

Magnolia

Celý rod Magnolia patří mezi nejstarší kvetoucí rostliny na Zemi, s fosilními nálezy starými více než 95 milionů let, doloženými z období křídy v Severní Americe, Evropě i Asii. Dokážete si představit, jak kolem nich dupali třeba dinosauři a nad korunami létali pterosauři? Evolučně se magnólie vyvinuly dokonce ještě dříve, než se objevily včely, a proto jsou jejich květy přizpůsobeny opylování brouky – mají pevné, voskovité okvětní lístky a odolné reprodukční orgány, které snesou hrubší zacházení těchto opylovačů. Dnes zahrnuje kolem dvou set druhů rozšířených hlavně ve východní a jihovýchodní Asii a ve východní části Severní Ameriky, což odráží dávné propojení kontinentů a podobnost tehdejších klimatických pásem. V Asii se magnólie objevují v tradiční medicíně i zahradní kultuře už po staletí, v Severní Americe měly význam v domorodých tradicích a v Evropě se začaly pěstovat až od 18. století, kdy je botanici přiváželi do prvních sbírek. Rod popsal francouzský botanik Charles Plumier (1646–1704), který jej pojmenoval na počest Pierra Magnola (1638–1715), významného systematika své doby. Taxonomie magnólií byla dlouho nejednotná – některé skupiny byly vedeny jako samostatné rody, například Michelia nebo Manglietia, ale moderní molekulární výzkumy je opět spojily do jediného rodu Magnolia. 

Hybridní magnólie vznikají z několika klíčových rodičů, kteří se v moderním šlechtění objevují znovu a znovu díky svým výrazným vlastnostem. Základním stavebním kamenem je Magnolia denudata, starobylý čínský druh s čistě bílými, voskovitými květy a pevnou stavbou pupenů, který do hybridů přináší eleganci, rané kvetení a výraznou vůni. Magnolia liliiflora dodává hybridům syté purpurové odstíny a kompaktnější růst, což je důvod, proč se právě její geny objevují v populárních křížencích typu M. × soulangeana. Magnolia kobus je ceněna pro svou odolnost, spolehlivost a schopnost růst i v chladnějších oblastech, takže se používá jako rodič, který hybridům předává pevnou stavbu větví a ochotu kvést i v méně příznivých podmínkách a často i jako podnož pro roubování. Magnolia stellata přidává jemnost, hvězdovitý tvar květů a mimořádnou ranost, díky níž se některé hybridy otevírají už na samém začátku jara. V posledních desetiletích se do šlechtění zapojuje také Magnolia acuminata, severoamerický druh se žlutozelenými květy, který umožnil vznik celé palety žlutokvětých hybridů – od jemně krémových až po sytě kanárkové odstíny. 

Šlechtění magnolií má neobyčejně bohatou historii, kterou formovalo několik výrazných osobností, z nichž každá posunula rod jiným směrem. Étienne Soulange‑Bodin (1774–1846) dal světu první velkokvěté hybridy a ukázal, že magnólie lze křížit s ohromujícím efektem, čímž položil základ evropské tradici. Max Löbner (1864–1934) přinesl spolehlivost do chladnějších oblastí díky hybridu M. × loebneri, který dodnes patří k nejodolnějším. Ernest Henry Wilson (1876–1930) zásadně rozšířil genetickou základnu rodu, když do Evropy a Ameriky přivezl desítky botanických druhů z Číny, bez nichž by moderní šlechtění vůbec nebylo možné. Phil Savage (1917–2000) otevřel zcela novou barevnou kapitolu, když využil M. acuminata k vytvoření prvních skutečně žlutých hybridů, a August Kehr (1914–1998) posunul hranice díky práci s polyploidií, která umožnila vznik větších, sytějších a odolnějších květů. Novozélandská rodina Jury – Felix Jury (1910–1995), Les Jury (1930–2019) a Mark Jury (1950) – vtiskla magnóliím eleganci, barvu a kultivovanost, které dnes sběratelé považují za vrchol estetického šlechtění. Vance Hooper (1952) navázal moderními kultivary s temnými, téměř vínovými květy a kompaktním růstem, zatímco Todd Gresham (1922–1985) vytvořil robustní, velkokvěté hybridy s mimořádnou vitalitou. Současnou éru reprezentuje Koen Camelbeke (*1960), který propojuje botanickou přesnost s moderním šlechtěním a zaměřuje se na hybridy s pozdním kvetením, jež unikají jarním mrazům. Společně tvoří linii nadšenců, kteří z magnolií udělali jeden z nejdynamičtěji se vyvíjejících rodů okrasných dřevin na světě.