Phillyrea latifolia 'LES BARRÉS' jamovec širokolistý
Phillyrea
Rod jamovec, Phillyrea, patří do čeledi olivovníkovitých a zahrnuje jen dva druhy stálezelených keřů a menších stromů rozšířených především ve Středomoří. Vědecky jej v roce 1753 popsal Carl Linné (1707–1778) ve svém zásadním díle Species Plantarum, kde otevřeně přiznal, že jamovce nejsou nově objevené rostliny z dalekých expedic, ale dřeviny dávno známé evropské krajině i kultuře. Otec moderní botaniky, jak se Linnému přezdívá, je pouze systematicky pojmenoval a zařadil. V posledních desetiletích se tento rod znovu dostává do pozornosti zahradníků i botaniků v souvislosti s proměnou klimatu. Mírně rostoucí teploty, pozdější nástup zimy, prudké výkyvy počasí, a především dlouhodobý úbytek srážek vytvářejí podmínky, ve kterých se některé tradiční dřeviny dostávají na hranici svých možností, zatímco jiné, dosud spíše opomíjené, začínají překvapivě dobře prosperovat. Jamovce patří mezi ty, které se s těmito změnami dokážou vyrovnat s klidem a bez viditelných známek stresu – a navíc zůstávají stálezelené.
Jamovec širokolistý pochází z o něco vlídnějších, ale stále velmi suchých oblastí Středomoří, kde se uplatňuje jako jeden z klíčových stavebních kamenů přirozené vegetace. Najdeme jej od Pyrenejského poloostrova přes jižní Francii a Itálii až po Balkán, často na kamenitých svazích, v řídkých lesích a na okrajích macchie, kde vytváří přechod mezi otevřenou křovinou a lesem. Na rozdíl od jamovce úzkolistého, který je specialistou na extrémní sucho a chudé půdy, působí jamovec širokolistý vyrovnaněji a méně vyhraněně, jako druh schopný obsadit širší spektrum přirozených stanovišť v rámci středomořské krajiny.
Příběh jeho vědeckého jména sahá hluboko do řecké mytologie. Vypráví o mořské nymfě jménem Φιλύρα (Philyra), která byla tak krásná, že se do ní bezhlavě zamiloval bůh Kronos. Aby unikl odhalení, protože už jednu manželku měl, proměnil se ve statného hřebce a v jeho podobě ji svedl. Z jejich spojení se narodil kentaur Cheirón, napůl člověk a napůl kůň, později jeden z nejvýznamnějších kentaurů řecké mytologie. Philyra, zdrcená hanbou, požádala bohy, aby ji zbavili lidské podoby, a ti ji proměnili ve strom – phillyreu, jejíž jméno dodnes nese celý rod.
Les Barrés je francouzská odrůda jamovce širokolistého, která pochází z tamního arboreta l’Arboretum National des Barrés. Jeho vstřícné listy jsou o něco větší než u základního druhu, široce elipčité, velmi lesklé a mírně vypouklé, 3-6 cm dlouhé a až 4 cm široké, tmavě zelené a velmi tuhé – kožovité. Dokážou si daleko lépe poradit s nedostatkem vody zejména v zimě, neboť vydrží mnohem déle trvající sucho, aniž by uschly. Koncem jara kvetou starší keře množstvím droboučkých květů, po nichž následují malé, tvrdé plody.
Roste přísně vzpřímeně, poměrně pomalu a nové výhony přirůstají tak hustě, že v angličtině se mu díky jeho malebnému tvaru husté, doširoka se rozkládající koruny dokonce říká brokolicový strom nebo zelený olivovník. Pěstuje se jako velmi impozantní, malý, stálezelený strom dokonale středozemního vzezření. Zjara po mrazech jej můžete řezem povzbudit k hustšímu větvení a často se tvaruje do kulatých a hřibovitých korun, kde je potřeba ještě jeden upravovací řez v polovině léta. Přesto se domnívám, že přirozený tvar je nejhezčí.
Jamovec potřebuje nutně dobrou, živnou, VÝBORNĚ propustnou půdu, kde mu hlavně v zimě nebudou zahnívat kořeny. S jílovitým podložím ve větší hloubce si snadno poradí. Po výsadbě zem udržujte rovnoměrně vlhkou, ale jakmile zakoření, zálivku omezte nebo úplně vynechte – je zvyklý zvládnout celé léto pouze s deštěm bez naší zálivky navíc. Pěstujte jej na plném slunci nebo v jen v lehkém polostínu. Doporučujeme vysazovat silnější rostliny se zralým dřevem, aby během první zimy nedošlo k poškození mladých větviček. Vyzkoušená mrazuvzdornost je -24°C. Netrpí na choroby ani na škůdce.
Poslední revize 18-10-2019.
