Photinia x fraseri 'Oploo1' RED LIGHT blýskavka Fraserova

RED LIGHT je nizozemská selekce oblíbené blýskavky, kterou v roce 2013 představil její autor Alexander van Oploo. Odrůda je chráněná evropským patentem EU32555 a na první pohled zaujme zářivě červenou barvou mladých větviček. Na jaře raší sytě vínově červené listy, které si barvu drží poměrně dlouho, než v létě zezelenají. Jsou neopadavé, kožovité, široce oválné a velmi lesklé. Charakteristickým znakem této odrůdy je ještě jedno drobné překvapení – část zelených listů má uprostřed podél hlavního žebra jemné, světle zelené panašování. Neuvidíte ho, aniž byste přišli blíže, ale o to víc vzrušující to je, když je najdete a řeknete si „wow, nemám já to na zahradě ale unikát!“ a můžete si u toho mnout ruce, jako když pan Burns říká „výtečně!“. Ve druhé polovině léta dochází k dalšímu rašení, a pokud chcete tento efekt uspíšit, můžete keř po prvním zezelenání lehce seříznout – naraší znovu celý do červena. Starší rostliny mohou kvést okolíky krémově bílých květů v polovině jara, ale na této odrůdě jsme je zatím nezaznamenali.

Nové rašení mladých červených listů probíhá alespoň dvakrát ročně. Habitus je přirozeně hustý a baculatý a roste o něco pomaleji než její rodič. Výborně se hodí do živých plotů, které se sází po 50–70 cm, aby si keře časem nepřekážely. Díky výrazné barevnosti je vítaným zpestřením zelených stěn a jehličnatých zákoutí, a protože nepůsobí úplně běžně, často se uplatňuje i v exoticky laděných zahradách, kde svými vysoce lesklými a unikátně vybarvenými listy snadno evokuje pestrost tropických oblastí. V dospělosti dorůstá přibližně 2,5 metru na výšku a 1,5–2 metry do šířky.

Na listech se mohou občas objevit drobné červené skvrny, které bývají buď přirozenou pigmentací způsobenou momentální fyziologickou nepohodou, nebo běžnou houbovou chorobou (Entomosporium). V obou případech jde většinou jen o estetický problém. Pouze při masivním opadu skvrnitých listů doporučujeme zasáhnout vhodným fungicidem a popadané listy zlikvidovat spálením nebo jiným odstraněním z pozemku (nekompostovat!). Rostlina brzy opadané listy nahradí.

Blýskavka Fraserova je překvapivě tolerantní vůči půdním podmínkám. Nejlépe prospívá ve vlhké, ale nezamokřené půdě a na živném stanovišti, avšak poroste i v běžné či chudší zemině – jen bude o něco řidší. Kyselá půda zvýrazní sytost listů, ale není nezbytná. Nejlépe vybarvuje a nejhustěji roste na plném slunci, ale dobře snáší i lehký polostín. V hlubokém stínu však ztrácí barvu mladých listů, prodlužuje výhony a působí řídce. Vzhledem k vysokému odparu vody z listů doporučuji zejména po výsadbě bohatě mulčovat a v letních měsících dopřát mladým rostlinám zálivku navíc. Jakmile dobře zakoření (obvykle po 1–2 letech), stává se překvapivě odolnou vůči suchu, což je důvod, proč ji ve Středomoří potkáte téměř na každém kroku i v horkem vyprahlých zahradách. Ale pozor – tamní zimy přinášejí pravidelně hodně vody, což u nás není pravidlem. Proto během suchých zim, pokud nemrzne a půda není zmrzlá, je vhodné ji jednou za měsíc vydatně zalít, aby listy lépe odolaly silnějším mrazům. Vyzkoušená mrazuvzdornost sahá k –24 °C bez poškození a zvládne i o pár stupňů méně. Po velmi silných mrazech mohou být koncové listy dehydrované či spálené, ale po jarním řezu spolehlivě regenerují. Řez snáší výborně – můžete ji tvarovat prakticky kdykoli a zvládá i hluboké zmlazení. Jarní střih v dubnu podporuje větvení, zatímco letní řez slouží k dotvarování a často vyvolá i podzimní vlnu nových červených výhonů. Blýskavka se prokázala jako vhodná i pro celoroční pěstování ve velkých venkovních nádobách se závlahou (min. 80×80×80 cm).

Poslední revize 08-03-2018; 31-12-2025