Pinus densiflora 'ALICE VERKADE' borovice hustokvětá

Pinus

Borovice jsou nádherné stromy, které najdete v širokém pásmu klimatu – od chladných severských zemí, až po rozpálené přímořské pláně: borovice lesní (Pinus sylvestris) zvládá mrazy až kolem –50 °C a roste až za polárním kruhem, zatímco borovice halepská (Pinus halepensis) snáší letní horka přes +45 °C na suchých středomořských svazích. Rod Pinus je největším rodem jehličnanů na severní polokouli, zahrnuje kolem 115 druhů. Fosilní záznamy ukazují, že se vyvinul už v rané křídě před 130–140 miliony lety. Botanici jej dnes navíc rozdělují na dva podrody: subgenus Pinus, tzv. „tvrdé borovice“ s dvěma až třemi jehlicemi ve svazku a pevnějším dřevem, a subgenus Strobus, tzv. „měkké borovice“ nejčastěji s pěti jehlicemi ve svazku a jemnějším dřevem. Borovice se staly symbolem houževnatosti a dlouhověkosti, objevují se v mytologii i umění od Číny po Evropu a jejich rozmanitost je tak velká, že zahrnuje jak obrovské horské stromy, tak zakrslé zahradní formy. Bylo vyšlechtěno mnoho odrůd, přesto nejkrásnější jsou divoce rostoucí borové hvozdy, kterým nikdo neurčoval místo ani velikost. V Česku máme to obrovské štěstí, že naše země patří do lokality, kde se borovicím daří a v lesích i na skalách dokážeme najít velmi krásné kousky, nejčastěji naši původní borovici lesní (P. sylvestris). Zavlečená k nám byla borovice černá (P. nigra) a vejmutovka (P. strobus), a občas se objeví zplanělá i alpská kleč (P. mugo).

Borovice hustokvětá (Pinus densiflora Siebold & Zucc., 1842) pochází z Japonska, Koreje, severní Číny a ruského Dálného východu. V Japonsku je známá jako akamacu – „červená borovice“ – podle barvy kůry. Patří také mezi „tři přátele zimy“ (松竹梅 sōng zhú méi v čínštině, shōchikubai v japonštině) – kulturní motiv vzniklý v Číně, ale pevně zakořeněný i v Japonsku. Spolu s bambusem a švestkou symbolizuje vytrvalost, pružnost a naději: borovice zůstává zelená i v mrazu, bambus se neláme, a švestka rozkvétá v teplejším klimatu Asie už uprostřed zimy. Její větve se používají v novoročních dekoracích kadomatsu, které mají přinést štěstí a dlouhověkost. Je ceněná pro dřevo, pryskyřici i kulturní význam: tvoří symbiózu s houbou matsutake, která je součástí japonské kuchyně a tradic. Podobně jako duby a buky v Evropě vytvářejí nezbytné podmínky pro růst lanýžů, nebo smrky pro hříbky, i borovice hustokvětá se stala stromem, který člověk vnímá nejen jako dřevo, ale jako bránu k vzácné kulinární tradici.