.jpg)
Prunus Pluot® 'FLAVOR CANDY' švestkomeruňka
Prunus
Když se japonská švestka rozhodla spojit síly s meruňkou, vznikl z toho jeden z nejlahodnějších experimentů moderního šlechtění – pluot. Tento mezidruhový kříženec, odborně označovaný jako interspecifická slivoň, v sobě nese přibližně tři čtvrtiny genetické výbavy švestky a jednu čtvrtinu meruňky [(Prunus salicina×(Prunus salicina×Prunus armeniaca))×Prunus salicina]. Jeho hladká slupka, šťavnatá dužnina a cukernatost, která často překonává oba rodiče, z něj dělají sladkého šampiona mezi peckovinami. Pluot není výplodem náhody, ale výsledkem cíleného šlechtění, které v 80. letech 20. století dovedl k dokonalosti americký pěstitel Floyd Zaiger (1926–2017). Ten navázal na práci legendárního Luthera Burbanka (1849–1926), jenž už na přelomu století experimentoval s tzv. plumkoty – prvními kříženci švestek a meruněk. Zatímco Burbankovy výpěstky byly příliš choulostivé pro komerční pěstování, Zaiger šel dál: zkřížil plumkot se švestkou a dal tak vzniknout nové generaci hybridů, které dnes známe pod chráněným názvem Pluot®.
Jestli Luther Burbank otevřel dveře k mezidruhovému křížení peckovin, Floyd Zaiger je s neúnavnou precizností rozrazil dokořán. Jeho celoživotní vášní bylo šlechtění ovocných dřevin – zejména broskvoní, nektarinek, meruněk, třešní a švestek – s cílem vytvořit odrůdy s vyšší chutností, delší skladovatelností a lepší adaptací na klimatické podmínky. V rodinné firmě Zaiger’s Genetics, kterou založil v kalifornském Modestu, vyšlechtil přes 400 patentovaných odrůd, a to výhradně klasickým křížením – bez genetických manipulací. Pluot považoval za svůj největší úspěch: výsledkem tisíců ručně provedených křížení byl plod, který nejenže chutnal lépe než jeho rodiče, ale zároveň se dal pěstovat i přepravovat v komerčním měřítku. Na rozdíl od plumkotu, který vznikl jako přímý kříženec švestky a meruňky, je pluot výsledkem opakovaného zpětného křížení plumkotu se švestkou, čímž získal výrazně švestkovější charakter – hladkou slupku, intenzivní barvu a cukernatost, která často přesahuje 20 °Brix.
Pluot® Flavor Candy® je jednou z těch odrůd, které svým názvem nelžou – její plody skutečně chutnají jako ovocné bonbóny. Vznikla v roce 1988 jako součást Zaigerova programu cíleného šlechtění a dodnes patří mezi nejvyváženější pluoty pro domácí i komerční pěstování. Plody mají hladkou, dvoubarevnou slupku – zpočátku žlutou s červenofialovým líčkem, která při dozrávání přechází do sytě fialové. Dužnina je jasně žlutá, velmi sladká, šťavnatá a vonná, s cukernatostí přesahující 20 °Brix. Chuťově připomíná meruňku zalitou švestkovým sirupem, bez jakékoli trpkosti. Plody dozrávají koncem července, obvykle mezi 20. a 31. dnem měsíce. Zralost poznáte podle sytě fialové slupky a jemného povolení plodu při lehkém stisku – tehdy je chuť nejintenzivnější. Díky pevné slupce snesou i kratší skladování či přepravu – v chladničce vydrží až dva týdny bez ztráty chuti. Nejlépe chutnají vychlazené, kdy se jejich aroma ještě zvýrazní, ale hodí se i do koláčů, marmelád nebo jako kontrastní prvek k sýrům.
Strom roste středně bujně, tvoří kompaktní korunu a dorůstá do výšky kolem 2,5 metru. V prvních letech je vhodné jej vyvazovat ke kůlu, protože mladé výhony jsou měkké a náchylné k vychýlení větrem. Kvete v dubnu světle růžovými květy, které jsou samosprašné, ale přítomnost jiných odrůd – například Golden Japan nebo Flavor Supreme – výrazně zvyšuje násadu plodů. Nejčastěji se roubuje na podnož Citation, která zajišťuje polokompaktní růst, ranou plodnost a dobrou adaptaci na vlhčí půdy. V našich podmínkách se osvědčila i podnož myrobalán, zejména v těžších půdách nebo na sušších stanovištích – je však třeba počítat s tím, že myrobalán často tvoří výmladky, které je nutné pravidelně odstraňovat, jinak mohou strom oslabit. Strom je vhodný i pro větší nádoby, pokud je pravidelně zaléván a hnojen, ale v takovém případě je třeba počítat s nižší násadou plodů.
Pluot vyžaduje slunné stanoviště chráněné před ostrým nebo trvalým větrem a hlubokou, dobře propustnou půdu s pH mezi 6,0 a 7,0. Nesnáší přemokření, proto je v těžších půdách nutná drenáž nebo výsadba na vyvýšené záhony. Strom roste středně bujně, v prvních letech je vhodné jej vyvazovat ke kůlu. Pravidelná zálivka v suchých obdobích a přiměřené hnojení podpoří zdravý růst i násadu plodů. Mrazuvzdornost se pohybuje mezi -27 až -29 °C, což umožňuje její pěstování ve většině oblastí střední Evropy. Strom není náchylný k chorobám, ale v deštivých letech může být citlivější na moniliovou hnilobu. Co se řezu týče, názory se různí, ale my doporučujeme pouze občasný prosvětlovací řez přehuštěných větví v koruně v letním období. Semena skrytá v peckách obsahují stopové množství amygdalinu, proto se nekonzumují.
Poslední revize 20-10-2025
