Fotoblog

Mistrovská díla16.06.2019
Mám rád mistrovská díla. Nikoli díla mistrů, to je přirozeně rozdíl. Jako když se poví, že Bedřich Mára může být ten nejlepší sochař na hlavy, ale maršál Rybalko se mu uhníst pro soudruhy stejně nepovede. Nedávno jsem své neteři studující uměleckou školu s velkým nadšením až z Anglie pořídil velkou knihu portrétů největších umělců posledních 200 let. Nejsem odborník, to určitě ne, ale vybral jsem ji proto, že na obalu byl jeden z obrazů, který mě v posledních letech oslovil nejvíce - Madame X od Johna Singera Sargenta. Někde jsem dokonce slyšel, že "Sargent maluje lidské paže, jako když andělé zpívají" ...

Znáte příběh tohoto portrétu? Je z roku 1884. Nadaný malíř byl ve společnosti velmi oblíben, žil si dobře, protože měl mnoho zakázek za slušné peníze a hlavně uznání. Ale jeden objekt mu unikal dlouhou dobu - Virginie Amélie Avegno Gautreau, manželka bankéře Pierra Gautreau, původem Američanka. Její ostré rysy, přirozený šarm, vnitřní síla a samozřejmě i nedostupnost byly pro malíře tímtéž jako žhnoucí lampa pro můru v půlnoční ulici. V pramenech se neuvádí, jak dlouho vzdorovala, než k portrétu svolila, ale zjevně dost dlouho k tomu, aby malíř využil veškerou nahromaděnou touhu ji zvěčnit tak, že se obraz téměř přes noc stal skandálem, kvůli kterému byl nucen zanedlouho z Francie utéci.

Proč? Stačí se podívat a dívejte se pozorně. V portrétu je tolik vášně, touhy a neskrývaného obdivu k nádherné ženě, že vůbec nesejde na tom, kolik kůže je odhaleno. Navíc na úplně prvním originále měla Madame X spadlé pravé ramínko šatů! Taková troufalost na konci devatenáctého století! Dívám se na portrét už několik let a vidím božskou dokonalost. Ne v tom, jak detailně je namalovaný, ale v tom, jak dokonale se autorovi povedlo vtisknout do malby život se všemi emocemi, které chtěl dát najevo. Už několik známých osobností se snažilo Madame X napodobit, včetně Madonny a dokonce i Nicole Kidman. Všechny ve srovnání s originálem shořely stejně jako ta můra, když se přiblížila rozpálené žárovky. Protože žádná z nich nejenže nepochopila, o co šlo, ale hlavně postrádaly přirozený šarm a charisma bytosti, která stála za to dlouhé přemlouvání a čekání.

Když jsem venku v zahradě, parku nebo kdekoli v přírodě, stejným způsobem se dívám i po rostlinách, květech a stromech. Hledám dokonalost, která by mě chytila natolik, že budu přemlouvat a na kolenou prosit slunce a mraky za to správné světlo, abych mohl vzít foťák a cvak, cvak cvak cvak, cvak. A pak vybírat tu nejlepší. Určitě to mnozí z vás znají také. Chci se s vámi o některé portréty podělit. K tomu netřeba mého komentáře, zkuste se dívat beze slov.
Mistrovská díla16.06.2019
šalvěj Caradonna
Mistrovská díla16.06.2019
mák východní Brilliant
Mistrovská díla16.06.2019
kostřava medvědí
Mistrovská díla16.06.2019
pěnišník Anthony Waterer
Mistrovská díla16.06.2019
modřenec
Mistrovská díla16.06.2019
zmarlika Lavender Twist
Mistrovská díla16.06.2019
zakrslý jírovec Koehnei
Mistrovská díla16.06.2019
kosatec chlupatý
Mistrovská díla16.06.2019
plamének Innocent Glance
Mistrovská díla16.06.2019
ostrožka
Mistrovská díla16.06.2019
kdoulovec Mango Storm
Mistrovská díla16.06.2019
orlíček WINKY
Festival barev05.06.2019
Užíváte si barvy v zahradě? Ať už to jsou květy nebo listy, každá barevná významnost je vítaná. Třeba tahle vrba Golden Sunshine. To je taková nádhera! Roste jako z vody a letos naštěstí prší :-)
Festival barev05.06.2019
Šeříky ze série BLOOMERANG® kvetou dvakrát do roka - nyní a podruhé v létě. Tento růžový se jmenuje Pink Perfume.
Festival barev05.06.2019
Festival barev05.06.2019
A varianta s tmavšími květy se jmenuje prostě Dark Purple.
Festival barev05.06.2019
A barva je o hodně tmavší, dokud je keř ještě v poupatech.
Festival barev05.06.2019
Zlatokopové, odhoďte krompáče a prodejte letenku na Aljašku, místo toho si pořiďte tenhle skvostně zlatý úpolín Golden Queen, jehož barva nenechá na pochybách jediného zahradníka, že má v zahradě opravdový poklad.
Festival barev05.06.2019
A od letošního roku máme dvě nové odrůdy, které jsou si velmi podobné. Tuto musel vyšlechtit Angličan, protože je nazvaná po jednom z jejich nejoblíbenějších sýrů Cheddar.
Festival barev05.06.2019
Do téhle letošní novinky jsem se úplně zamiloval. Takový to byl loni malý trsíček a letos je z ní dáma plná květů, co kvete už plné dva měsíce. Silenka Rollies Favourite.
Festival barev05.06.2019
Festival barev05.06.2019
Máte rádi modrou? Asi kdy by neměl, že? Tenhle naprosto obyčejný rozrazil Knallblau je naprosto neobyčejný.
Festival barev05.06.2019
Do stejné rodiny patří i rozrazil rezekvítek, jako děti jsme mu říkali bouřka, protože nás babičky nutily věřit, že když ho utrhneme, začne bouřka, pamatujete si? Jen už nevím, jestli to fungovalo ...
Festival barev05.06.2019
Asi nejúspěšnější kvetoucí půdopokryvka se jmenuje písečnice horská. Je jako čerstvě napadaný sníh nebo kopeček šlechačky :-)
Festival barev05.06.2019
Festival barev05.06.2019
Další z mých miláčků je kuklík. Vlastně všechny druhy. Tohle je odrůda Scarlet Tempest, jejíž šarlatově oranžové, poměrně velké květy září do dálky.
Festival barev05.06.2019
Paulownia - vyvoněná krasotinka30.05.2019
Poslední tři týdny se minimálně každý druhý návštěvník našeho pražského zahradnictví po vystoupení z auta došel podívat na kraj parkoviště, co že je to za překrásně fialově kvetoucí strom. A nejenom oni - i místní kolemjdoucí nenechala tahle výjimečná a okázalá krasavice chladnými. Ať už je zaujala neobvyklá barva, efektní stavba koruny, nebo ta silná, sladká vůně, co se line do dálky několika metrů.

Jmenuje se pavlovnie a je to strom zámeckých zahrad a arboret, protože uchvátí vždy a téměř každého. U nás se pěstují dva druhy - nejčastěji pavlovnie plstnatá a nově i pavlovnie Fortuneova. Na tomto obrázku je květní lata té první - jednotlivé květy jsou protáhlejší a o něco užší.
Paulownia - vyvoněná krasotinka30.05.2019
Ta druhá má o něco širší, otevřenější květy a jednu obrovskou výhodu - kvete již v raném věku. A strom je navíc o trošku menší, tak se vejde i do středně velké zahrady. Její květy vidíte zde.
Paulownia - vyvoněná krasotinka30.05.2019
A i když zrovna nekvete, je krásná svými velkými, plstnatými listy. Mladé rostliny rostou velmi rychle (50-100 cm za rok) a mají větší listy, a jakmile začne strom kvést, listy se zmenší, roční přírůstky radikálně zkrátí (20-30 cm za rok) a začne pomalu houstnout. Často se stává, že bohaté kvetení se děje ob rok, nikoli každoročně.
Paulownia - vyvoněná krasotinka30.05.2019
Jinými slovy paulovnie je strom, který si nemůžete dovolit nemít, jestli se vám vejde do zahrady :-)
Choísie - pomerančovník, co není k jídlu26.05.2019
Rádi se po nějaké době zase vidíme. No jo, je to doba od posledně, ale když máme tolik práce venku! A protože předpověď OPĚT lhala a venku NENÍ typicky nedělní slunečno, co láká ven, mám chvilku času vám ukázat něco krásného, co mě těší a těší mě vám to ukázat. Je to takový zahradnický exhibicionismus. Varuji - silně návykové, ale bez obav, zvyknete si :-)

Dneska, shodně s uvedením naší reportáže v Receptáři Prima nápadů (19:05), vám chci představit choísie. České jméno nemá, ale používáme překlad z anglického Mexican orange blossom - mexický pomerančovník. Jedná se o stálezelený keř o velikosti cca 1x1,5 m, v našem klimatu již ověřený sedmi různorodými zimami s odolností do -26°C. Jeho jméno nemá nic společného s pomeranči (plody), ale s pomerančovníkem, tedy dřevinou, na níž pomeranče rostou, a to konkrétně podobnost květů a jejich silná, sladká vůně.

Choísie - pomerančovník, co není k jídlu26.05.2019
Původní druh choisya ternata pochází z Mexika a jižních států USA a hojně se pěstuje ve Středozemí, kde se využívá její úžasné adaptability na sucho a horko. Z hlediska mrazuvzdornosti pro nás byla až doposud naprosto nevhodná, ale anglický šlechtitel Peter Moore učinil obrovský průlom, když v 80. letech minulého století tento druh zkřížil s rostlinami vzešlými ze semínek, jež získal z americké Arizony, což byla choisya dumosa var. arizonica a výsledek byl překvapením pro všechny a hlavně šlechtitele samotného. Nová rostlina má tužší, užší listy a je velmi mrazuvzdorná. Představil ji roku 1989 a nazval ji AZTEC PEARL.
Choísie - pomerančovník, co není k jídlu26.05.2019
Vyzkoušel jsem ji na několika místech republiky a je senzační, odolná a bezproblémová. Už pár let ji prodáváme a má čím dál větší úspěch. Netajím se tím, že miluji stálezelené rostliny a proto mi dělá takové potěšení přijít s naprostou novinkou. Navíc je tu jedno unikum - až doposud uměly naše stálezelené keře pouze celokrajné listy s výjimkou mahónie, jež má složený (lichozpeřený) list. Ale choísye má snad jako úplně první rostlina v naší stálezelené historii list dlanitý.

Na fotografii vidíte v prvních dvou sloupcích pod sebou listy známých keřů jako cesmíny, bobkovišní, blýskavek, vonokvětky, magnólie a aukuby. Dlouhý složený list patří mahónii japonské a v posledním sloupci pod sebou vidíte rozdílně tvarované listy choísií -Aztec Pearl, White Dazzler, Apple Blossom a Aztec Gold.
Choísie - pomerančovník, co není k jídlu26.05.2019
Listy jsou navíc velice odolné zimními slunci, takže po celou zůstávají takhle nádherně svěže zelené, když okolní krajina šla spát.
Choísie - pomerančovník, co není k jídlu26.05.2019
Další úspěšnou odrůdou je WHITE DAZZLER (Bílý oslnitel), který nabízí dvoj- až trojnásobně více květů při o něco kompaktnějším habitu. Jeho listy jsou užší, mají tmavší zelenou a nejsou tak lesklé.
Choísie - pomerančovník, co není k jídlu26.05.2019
Navíc umí na konci léta vykvést podruhé. Sice nijak mohutně, ale je to milé a o to víc i díky voňavým květům.
Choísie - pomerančovník, co není k jídlu26.05.2019
Ta vůně láká nejenom nás, ale zve k pastvě i mnoho druhů křídlatého hmyzu - zejména včely, jejich nožky se musí při návratu do úlu řádně očistit, protože by na keři strávily mládí, čmeláky, motýly a samozřejmě i zlatohlávky.
Choísie - pomerančovník, co není k jídlu26.05.2019
Stejně jako většina listnáčů i choísie už má svou zlatolistou mutaci. Jmenuje se AZTEC GOLD a nabízí jásavě žlutozelený až zlatožlutý list.
Choísie - pomerančovník, co není k jídlu26.05.2019
Nejnovějším hitem je velmi tenkolistá odrůda APPLE BLOSSOM, která vypadá jako zelená pavučina a jako jediná umí růžová poupata jako jabloňové květy. Ale na kvetení si počkáte - kvete od pozdějšího věku.

Tak co, vybrali jste si tu vaší? Umístěte jí do perfektně propustné půdy kyselé reakce (jako pro rododendrony) a první rok mírně vlhčete. Od dalšího roku nepotřebuje nic - zálivku, hnojení ani střih. No není úžasná?
Poezie10.04.2019
Co chybí v dnešním světě? Pravda, z metafyzického hlediska nic, protože kdyby svět a vesmír nebyl v každém svém okamžiku existence kompletní a vyvážený, zhroutil by se. Ale pak je tu ještě subjektivní hledisko nás – lidí, schránek méně dokonalých, neustále přemýšlejících i pochybujících, toužících a emotivních. A není na škodu občas nějakou emoci přiznat. Třeba tu, že mi chybí poezie. Jako by dnes měl košatý strom života své haluze osekané na co nejaerodynamičtější tvar, aby snáze proletěl vřavou uspěchané doby a vše, co je objektivně zbytné, bylo odstraněno. Jako když si k nám přijdete koupit strom a nejčastější otázkou je „a jak ho mám stříhat?“. No … nejlépe nijak. Proč ho nenechat růst, aby ukázal, co umí? Vždyť je sám o sobě dokonalý a krásný, jen mu dopřát čas a klid nás ohromit. V tom tkví jeho poezie, která mi tak chybí. Je to něco, co ve světě peněz nemá místo, protože se to nedá vyčíslit. Ale jako hodnota pro povznesení ducha je to k nezaplacení.

Představte si ten paradox – Francie. Naturel tamních obyvatel je daleko temperamentnější než u nás a na první pohled se zdá, že co tam nemá rychlost jak v mluvě, tak na tachometru, nemá šanci na přežití. Na kruháku u Vítězného oblouku možná, ale pozor na zevšeobecňování. Je to asi 20 let, co jsem navštívil francouzský jih a jen tak bez mapy a plánu projížděl venkovem. A tu se mi stalo, že po náročném dni za volantem a mnoha kilometrech po dálnici mě šipka z dálnice svedla na odpočívadlo. Normálně odbočíte a jste tam. Tady ne. Jedu jedu a furt nic. Jel jsem snad kilometr a teprve pak se mi naskytl pohled jako z jiného světa. Zbytky starobylého divadla, tedy jenom jeho antické sloupové průčelí, před tím maličké muzeum a velké parkoviště. Tak moc Francouzům stálo za to udělat z tohoto unikátního místa odpočívadlo u dálnice. Kolem parkoviště kvetly a voněly albízie a oleandry, a i když tu nebyl stánek s občerstvením, to místo bylo osvěžující. A klidné. Byl podvečer a dodnes si pamatuji ten pocit klidu a pohody. Hluk aut daleko za mnou a všude jen květy a zeleň. Před sloupy velký trávník, kde běhalo několik dětí z ostatních aut. To je poezie. Vymanit se ze spárů proudu doby a zastavit se nad krásou, ať už vzešla z čehokoli. Třeba květů magnólií.
Poezie10.04.2019
A propos, když už jsme u těch magnólií, které právě všude kvetou a dělají náš svět mnohem krásnější, před asi 10 lety město České Budějovice provedlo zásadní rekonstrukci několika důležitých ploch. Pravda, velký průšvih bylo odstranění nádherných kvetoucích katalp z Lannovy třídy a její dokonalé zadláždění, jako by betonu už tu nebylo dost, ale pak asi někoho osvítilo, a i když park na Senovážném náměstí byl proměněn v parkoviště, ponechané zůstaly staré magnólie, které tvoří svébytný háj, jež neunikne jedinému fotoaparátu turistů, když kvetou.
Poezie10.04.2019
Letošní bezmrazé jaro jim pomohlo uniknout před popálením květů a jsou skvostné. Tato se jmenuje Rustica Rubra.
Poezie10.04.2019
Poezie10.04.2019
A na Lidické třídě, stále v Budějovicích, je jedna docela malá předzahrádka plná magnólií, až oči přecházejí.
Poezie10.04.2019
Po levé straně jí dominuje Alba Superba, za níž se schovává růžová soulangeana.
Poezie10.04.2019
A po pravé straně už ohromná žlutě kvetoucí Yellow River.
Poezie10.04.2019
Poezie10.04.2019
Supersladkou až omamnou vůni kolem sebe rozlévají keře hvězdokvětých magnólií.
Poezie10.04.2019
Poezie10.04.2019
A protože je hezky a teplo, vykvétají už i středně pozdní odrůdy, jako třeba "holčičí magnólie", tahle se jmenuje Betty a nese silnou citrusovou vůni.
Poezie10.04.2019
Poezie10.04.2019
Nebo Susan.
Poezie10.04.2019
Poezie10.04.2019
Tak až na svých uspěchaných cestách narazíte na keř některé z magnólií, zkuste zvolnit krok, prohlédnout si ji a třeba i přivonět. Očaruje vás, uvidíte!
Apríl01.04.2019
Tomu byste nevěřili, jaký žertík se nám dnes stal. Od společnosti Google jsme dostali e-mail, kde nás upozorňují na to, že naše internetová reklamní kampaň byla zamítnuta. O několik řádek dole byl uveden důvod: Magnólie patří do sekce jiné zbraně a to Google zakazuje...

Bohužel jsme zjistili, že to není aprílový žertík, ale doklad o tom, jak i sebelepší nastavení a snaha o zabezpečení všeho možného může vést a evidentně také vede k chybám, nesmyslům a často i poškození někoho, kdo vlastně za nic nemůže. Začalo to před mnoha lety tím, když americký soud dal za pravdu domácí paničce, která dala do mikrovlnky usušit kočku a z ní byl posléze prejt. Ale jistě víte, že to byl výrobce mikrovlnky, kdo byl odsouzen, že to na přístroj nenapsal, že se v něm nesmí sušit čičinky, ne ta tupá panička. Pokračovalo to tím, že jsme před cca 15 lety museli začít natírat první a poslední schod výstražnou barvou. Zřejmě proto, aby i podnapilí pracovníci poznali schodiště. Nejnovější majstrštyk přišel loni v podobě GDPR, který se tváří jako neprůstřelná ochrana soukromí obyčejných lidí, ale v konečném důsledku vytvořila pouze prostor pro vznik nových firem, které za tučné částky zajistily analýzu a doporučení firmám, které neměly čas pročítat 89 stránek předpisů od EU. Přitom stačilo jenom přidat dodatek do zákona o ochraně osobních údajů, kde by se vymezily nově zpřísněné nutnosti.

Jinými slovy všichni jsou nuceni dělat kroky k zabezpečení všech těch bezbranných lidí. Všech těch, kteří si právě teď stahují apky zdarma, které pro zajištění funkčnosti VYŽADUJÍ přístup k vašemu adresáři, telefonnímu seznamu, sms úložišti, historii skypu, foťáku, galerii a možná i číslu bot, přestože to se stahovanou apkou vůbec nijak nesouvisí. Teď mě pobavily dvě nové - první z nich je na opravu chyb v psané angličtině. Je úžasná, opravdu - opraví pravopis, nabídne lepší synonyma pro dané téma a dokonce upraví slovosled tak, že vypadáte jako inteligent! No není to terno? Jenom to chce, abyste text upravovali online ... Taková neškodná maličkost, že? Stejně jako ta velmi neškodná možnost nechat si na základě DNA testu říct, že jste třeba ze 7% Eskymák. To jste vlastně celý život potřebovali vědět a teprve teď jste úplní a můžete v klidu spát, když víte, že vaše DNA je v dobrých rukách ... asi krále Miroslava, ne??

Ale škoda mluvit a kazit si jarní čas, když se můžeme dívat na takhle krásné "jiné zbraně" jako na obrázku. Tahle se jmenuje VULCAN a varování se signální barvou všude kolem: má plně nabito!

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2019

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2018

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2017

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2016

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2015

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2014

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2013

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2012

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2011

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2010

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2009

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2008

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2007

ARCHIV FOTOGRAFIÍ 2006

VZROSTLÉ ROSTLINY nad 150 cmsolitéry, clonící a plotové keře

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies - podrobnosti naleznete zde . Dalším používáním tohoto webu beru tuto informaci na vědomí ROZUMÍM.