Rhododendron (Yakushimanum) 'MORGENROT'

Takzvané jakutské pěnišníky (rododendrony) byly poprvé objeveny na malém japonském ostrově Yaku (celým jménem Yakushima), nacházejícím se nedaleko jižních břehů Japonska, na začátku dvacátého století. Již na první pohled bylo zřejmé, že co do habitu i odolnosti se jedná o naprosto odlišné a slibné typy. Rostly volně na návětrných, plně osluněných, skalistých lokalitách jako bohaté, nevysoké polštáře a dařilo se jim výborně. První rostliny byly zaslány do Velké Británie v roce 1934 japonským pěstitelem Koichiro Wada a tehdy začalo jejich pozorování spojené se šlechtěním, které dalo vzniknout mnoha úspěšným odrůdám.

Morgenrot je zajímavý kousek mezi jakutskými pěnišníky. Jeho jméno ‚Ranní červená‘ odkazuje na zvláštní vlastnost květů, které jsou ráno opravdu sytě růžové až červené a, pokud je při rozkvětu již velmi teplé počasí, během dne zesvětlá do překrásně elegantní světlounce růžové barvy. Na horním plátku má jemně červené tečkování a okraje květů jsou řasené. Kvete přibližně od druhé dekády května po 2-3 týdny. Kožovité listy jsou široce elipčité, olivově zelené, matné a na plně vykvetlém keři nejsou téměř vidět. Ve věku 10 let dorůstá pouze kolem 80-90 cm do výšky a o něco více do šířky. Tvoří velmi hustý a kompaktní keř polštářovitého habitu. Vyšlechtil Hans Hachmann v roce 1963 jako křížence mezi odrůdami Koichiro Wada a Spitfire.

U jakutských rododendronů testy prokázaly, že otrhávání květů nemá vliv na spolehlivou násadu květových poupat v dalším roce. Významně ale přispívá k estetice rostliny zejména v době rašení nových listů koncem jara, protože nové výhony nejsou tak dlouhé, aby plně zakryly suché semeníky, vytvořené po odkvetlých květech.

Jakutské rododendrony rostou pomalu, většinou do polštářovitého tvaru. Jejich listy mívají různobarevný semiš ze spodní strany. Jsou zvyklé na plné slunce, kde prospívají stejně dobře jako v polostínu. Plný stín zvládnou také, ale není pro jejich růst ideální. Zem potřebují přiměřeně živnou, chladnou, neustále vlhkou a kyselou (pH 6 a níže). Koření mělce a jejich jemné povrchové kořeny se rozrůstají do stran. Je proto důležité je pěstovat neustále zamulčované nepříliš vysokou vrstvou kůry, aby nevysychaly, ale přitom se nedusily. Výsadbovou jámu udělejte širokou, nikoli hlubokou a zem vylehčete kvalitní rašelinou či listovkou nebo nevápněným kompostem. Nevyžadují přítomnost dusíku v půdě, dávají přednost obsahu železa a fosforu a pomůžete jim pravidelnou aplikací dlouhodobě působícího hnojiva po odkvětu, nebo každoroční nastýlkou dobré zeminy nad jejich kořeny pod kůrový mulč. Nestříhají se. Mrazuvzdornost je výborná do -27°C, možná i o něco více.

Poslední revize: 30-10-2015