Echinacea 'NOW CHEESIER' třapatkovka, hybridní třapatka
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Echinacea
Echinacea, česky třapatkovka, je vytrvalá rostlina prérií Severní Ameriky, kde prospívá už tisíce let. Fosilní pyl příbuzných hvězdnicovitých rostlin se našel v usazeninách starých miliony let, takže její předchůdkyně rostly na tomto kontinentu dávno před příchodem člověka. Původní obyvatelé Ameriky (Siouxové, Komanchové a další) znali její léčivé účinky a využívali ji při bolestech, zánětech, po hadím uštknutí i proti vzteklině. Jméno rodu pochází z řeckého echinos – ježek, a odkazuje na pichlavý, kuželovitý střed květního úboru. Dnes známe zhruba devět druhů, mezi nimi nejčastěji pěstovanou E. purpurea, dále E. paradoxa, E. pallida či E. angustifolia. Botanicky je popsal německý botanik Konrad Mönch (aka Conrad Moench: 1744–1805) na základě herbářového materiálu, který do Evropy doputoval díky misionářům a přírodovědcům z amerických výprav. Do Evropy se třapatkovka dostala na přelomu 18. a 19. století, ale barevnou explozi zažila až roku 1995, kdy v Botanické zahradě v Chicagu zkřížili E. purpurea a E. paradoxa. Výsledkem byla první oranžová odrůda Art’s Pride, která odstartovala éru pestrých kultivarů v paletě od jemných pastelů po syté teplé tóny.
Následujíc úspěch předchozí odrůdy Mac’n’Cheese tato novější třapatka nazvaná Now Cheesier (‚Nyní ještě sýrovější‘) nabízí stejně zlatavé květy na vyšších stoncích. Opět se o ni zasloužila veleúspěšná šlechtitelka Harini Korlipara z americké školky Terra Nova Nurseries, jejíž rukopis poznáte snad v každé rostlině, kterou vyšlechtí: syté a většinou teplé barvy. Patent byl vydán v roce 2011 a má číslo PP23059.
NOW CHEESIER je třapatka s velkými květy sytě zlatavé barvy na pevných stoncích dosahujících výšky v plném květu kolem 80 cm. Barva je sytá a nebledne ani při odkvétání a vydrží dlouho čerstvá jak na rostlině tak i ve váze. Vypouklý střed nese sytěji oranžové pestíky s nektarem, k němuž se dostanou hlavně čmeláci a motýli, ale i včela si k němu najde cestu při okraji kupole. Kvete přibližně od poloviny července až do začátku podzimu.
Po odkvětu stačí květ odlomit nebo odstřihnout, stonek zachovejte, protože podél něj vyrůstají další poupata, která neúnavně pokračují v kvetení až do konce prázdnin. Listy jsou sytě zelené, mírně drsné, kopinaté a mohou trpět na čerň a padlí, pokud je rostlina v mokré či příliš kamenité, udusané půdě, ale většinou je rostlina naprosto bezproblémová. Pozor si dejte brzy na jaře na slimáky, aby vám nezdevastovali nové rašení – rostlina raší později než ostatní trvalky, kdy už jsou i tito nevítaní plži v ničivé síle.
Poslední revize 13-07-2016
Třapatkovky jsou krásné a nenáročné trvalky, které kvetou od první poloviny léta až do podzimu. Středové tyčinky schovávají nektar tolik vyhledávaný motýly a čmeláky. Otrhávání odkvetlých květů spolu s občasným hnojením tekutými hnojivy prodlouží kvetení. Stonky jsou velice pevné a odolávají nárazovým dešťům i větru. Porostou téměř v jakékoli nepodmáčené zemi na plném slunci, pouze nesnáší příliš kyselou půdu. I když pochází z prérií, máme vyzkoušeno, že zejména křížené druhy nemají rády dlouhodobé sucho a ocení zálivku navíc v nejsušších obdobích roku. Pozor zjara na nájezdy slimáků, kteří dokážou sežrat mnoho z nového rašení. Nabídněte jim pivní domečky – skvělý a účinný trik, jak jim nabídnout skon v alkoholovém opojení a zároveň ochránit své kytičky. Mrazuvzdorná do min. -29 °C, možná ještě o něco více a nevyžaduje zimní kryt.
