Ilex aquifolium 'NIGRICANS'

Cesmína Nigricans patří do skupiny aquifolium, tedy ostrolistá, přitom vůbec ostrá není a spíše vypadá, jako by z oka vypadla některé modré cesmíně (x meserveae). Tvoří neopadavé, vysoce lesklé, tmavě zelené listy s výrazně světle zeleným centrálním žebrem a jemně pilovitým okrajem, který není nebezpečný ani nepříjemný na dotek. Jejich tvar je úzce vejčitý až široce elipčitý a některé listy mohou být výjimečně celokrajné nebo mít pouze několik drobných výstupků podél okrajů. ^Že to není druh modré cesmíny, poznáte v zimě, protože se nezbarvují do tmavě modrofialové barvy typické pro mnoho odrůd ilexu x meserveae. Nigricans je vzácná odrůda, která se v přírodě téměř nevyskytuje.

Jedná se o samčí odrůdu, které netvoří plody, ale hojně kvete a dokáže opylovat mnoho samičích keřů vícero druhů – aquifolium, meserveae, altaclerensis a dalších, které pak tvoří plody. Roste středně rychle (20-25 cm za rok), vzpřímeně a vcelku štíhle do přibližně 4metrové výšky v našich podmínkách a lze tvarovat nebo udržovat menší řezem. Pro zahuštění je nejlepší raně jarní střih a tvarovací řez se provádí v půlce léta. V zimě není problém pár větviček ostříhat do suchých dekorací.

Cesmíny pěstujte na plném slunci nebo v polostínu, porostou i ve stínu, ale ztratí tam svůj tvar. Potřebují kyselou až neutrální, lehkou a propustnou, velmi živnou zem (zejména plodící odrůdy), která bude dobře odvodněná, ale zůstane vlhká – nemají rády dlouhodobé vyschnutí. Cesmínám většinou nevyhovuje typický český jíl v horních vrstvách půdy, proto je lepší rostlinu vysadit o něco výše a dosypat směsí původní země a kvalitního kyselého substrátu. Naopak za jíl ve spodních vrstvách, kam se samy prokoření, budou vděčné. Hnojení je v chudších půdách důležité a ještě lepší je při výsadbě použít mykorrhizní houby. Tato odrůda dobře zvládá i silné mrazy. Před zimou a během ní, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte. Mrazuvzdorná do cca -27°C.

Poslední revize 02-12-2020