Photinia x fraseri 'McLarlou' LOUISE blýskavka Fraserova

Blýskavku LOUISE nalezla roku 2008 Louise McWhinnie jako přirozenou mutaci jedné větvičky na keři odrůdy Red Robin ve skotském Glasgow ve školce McLaren‘s Nurseries. Protože jedna atraktivní odrůda panašované blýskavky již existuje, jmenuje se PINK MARBLE®, nabízí se popsat tuto odrůdu formou srovnání s onou předchozí. LOUISE nese neopadavé, lesklé, kožovité listy pravidelně vejčitého tvaru (P.M. je má nepravidelně tvarované), středně zelené barvy spíše teplejšího tónu (P.M. je hráškově zelená ve studeném tónu) a každý list má jinou kresbu bílého mramorování. Asi největší parádou této blýskavky je nové rašení listů, které jsou výrazně růžové až světle vínové a na podzim bílé panašování často překrývá rovněž růžový závoj. Starší rostliny kvetou drobnými, krémově bílými kvítky v hustých latách od druhé poloviny května, po nichž mohou následovat maličké, tvrdé plody na delších stopkách.

Tvar keře je vcelku symetrický (P.M. roste divočeji do nepravidelného habitu), vzpřímený, široce oválně vejčitý. Mladé rostliny rostou velmi rychle, roční přírůstky jsou 30-40 cm, než dosáhnou přibližně metru a půl výšky, poté se růst zpomalí a začínají samovolně zahušťovat do téměř neprostupného a neprůhledného keře. To z ní činí ideální keř pro živé ploty. Doporučujeme sázet po 70-100 cm, ne méně, aby si za čas nepřekážely a nebraly živiny. Řezat můžete jakkoli a kdykoli od jara do poloviny léta – spolehlivě obráží i ze starého dřeva a roste rychle. Každý řez ji přiměje k tvorbě nových, červených listů, čehož se dá využít někdy i trochu záměrně, protože nově narašené růžové až vínové listy jsou nejspíš tím hlavním důvodem, proč si tuto krásku pořídit. LOUISE má tyto patenty PP27107 (2016 – USA) a 41104 (2015 – Evropa).

Blýskavka má ráda vlhká, ale nikoli zamokřená stanoviště a živnou zem. Vzhledem k vysokému odparu vody z listů doporučujeme řádně zamulčovat nebo v letních měsících zálivku navíc. Naopak jakmile dobře zakoření (1-2 roky po výsadbě), je překvapivě velmi odolná suchu, díky čemuž ji potkáte téměř na každém kroku ve Středozemí. Během suché zimy, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, ji jednou do měsíce zalijte, abyste předešli poškození listů silnějšími mrazy, pokud by neměly dostatek vody. Vyzkoušená mrazuvzdornost je do -24 °C bez poškození. Zvládne ještě o pár stupňů níže, kdy konce větví budou po silnějších mrazech dehydrované a spálené, ale po jarním ostříhání výborně regenerují ze zdravého dřeva.

Poslední revize 08-11-2021