Yucca rostrata

Stromové juky jsou exotickým zpestřením suchých zahrad typu xeriscape, kde se vysazují výlučně dřeviny a trvalky vyžadující nebo tolerující naprosté sucho po dlouhé období a kde zálivka je zakázané slovo. U nás se často používá výraz pouštní zahrada. Většina rostlin z této skupiny má svůj původ ve Střední Americe – od pouštích států jihozápadu USA až po Mexiko. Juka zobanitá je doma v Texasu a v mexických státech Chihuahua a Coahuila a v našem klimatu je oblíbená zejména pro svou výjimečnou mrazuvzdornost, neboť v dobrých podmínkách zvládá až -27 °C a protože tvoří kmen – stromovou formu.

Juka zobanitá je stromová juka s neopadavými listy ocelově modrostříbrné barvy. Jsou 40-60 cm dlouhé, 1-1,5 cm široké. Už jsem potkal i několik rostlin s tenkým žlutým lemem při okraji, ale tato selekce je zřejmě semenáčková mutace a dosud není pojmenovaná. Listy jsou tuhé, ale i když jsou zakončené pichlavou špičkou, nejsou ostré a nebezpečné jako listy jiných druhů (y. gloriosa, y. aloifolia aj.). Vyrůstají v bohaté vrcholové růžici a když zestárnou, spodní listy odsychají a svěsí se, čímž vytvoří tzv. suknici, která se často odřezává, aby se odhalil kmen.

Síla kmene záleží na druhu pěstování – v amerických školkách, kde ji pěstují cíleně na export a mají pro jejich kultivaci ideální podmínky, ji často vydatně hnojí, aby dříve dosáhli vyšší kmen, který je ale tenčí. Přirozeně a pomaleji rostoucí exempláře, nejčastěji z Mexika, mají kmeny silné a široké a tomu odpovídá i hustota olistění. Protože se během importu na jiný kontinent musí převážet rostliny bez zeminy či substrátu, mohli jsme vidět jejich kořeny. Je až neuvěřitelné, jak krátké kořeny této juce stačí k přežití a dalšímu spokojenému životu, z čehož vyplývá, že většinu důležitých látek přijímá ze vzduchu – hlavně vlhkost, jako to dělá známá pokojovka sloní noha (Beaucarnea recurvata), která vypadá, že snad roste jen z vašeho obdivu.

Podobně jako ostatní juky i tato juka kvete, ale trvá jí mnoho let, než ukáže květy. Jsou téměř identické s těmi, které znáte například u juky vláknité – velké, jemně vonné, béžové až krémově bílé zvonce uskupené v mohutných, vzpřímených latách a objevují se až koncem léta a to pouze po velmi pěkném a slunném létě. Po odkvětu se často kmen rozdvojí, ale není to pravidlem.

U nás roste spíše pomalu a výšku jednoho metru z bezkmenné sazenice lze očekávat za 10 a více let. Ve své domovině je dvakrát tak rychlejší a konečná výška se pohybuje mezi 3 a 4 metry. My budeme rádi, pokud doroste aspoň do poloviny, že? 😊

Juky vypadají skvěle, pokud jsou umístěny tak, aby dobře kontrastovaly s ostatními rostlinami v zahradě, které svojí neobvyklou stavbou a exotickým vzezřením vhodně doplní. Stromové juky patří krom sbírkové zahrady do tropicky až pouštně laděných kompozic, kde je obsypete kamínky či oblázky a doplníte rostlinami se stejnými nároky, jako jsou např. mrazuvzdorné agáve, kaktusy, nízké a barevné juky a můžete je doplnit i suchomilnými trvalkami typu lewísií, netřesků a delosperem, které dodají zářivé barvy.

Juka je nenáročná rostlina, která poroste v téměř jakékoli dobře odvodněné půdě přednostně neutrální až alkalické reakce. Stromová juka VY^ŽADUJE perfektně vydrenážovanou zem a osvědčilo se vytvořit vyvýšený záhon naplněný štěrkem, pískem a jen trochou substrátu, kde se nikdy nebude zdržovat voda. Dopřejte jí plné slunce, po výsadbě zalijte a poté zálivku již vynechte. Pro hezčí vzezření jí pravidelně odstraňujte staré a zavadající spodní listy. Pokud dodržíte tyto výsadbové podmínky, dokáže bez jakékoli ochrany zvládnout -25 °C a krátkodobé výkyvy až k -29 °C, pokud jí v korunce nezůstane sněhová čepice.

Poslední revize 15-11-2022.